Amerika otevřela dětem svět, o část kořenů a domova jsem je ale připravila, říká zpravodajka Jana Ciglerová o životě za oceánem

Profesně jste zakotvila na Floridě ve Spojených státech amerických. Zpětně viděno, bylo to dobré rozhodnutí?

Bylo to dobré rozhodnutí z mnoha důvodů, ale z některých zase ne. Život na Floridě je s malými dětmi v lecčem jednodušší – nejsou tam zimy, odpadá nekonečné oblékání do punčocháčů a kombinéz. Děti se přirozeně naučily anglicky, v jednom případě dnes dokonce lépe než česky, a otevřelo jim to dveře do života.

Čtěte také

Těším se na českou hromadnou dopravu, hůř si budu zvykat na kuřáky, přiznává končící zpravodaj v USA Jan Kaliba

Získaly také zdravé sebevědomí, někdy možná až příliš zdravé, protože americká společnost se k dětem chová jinak, než jak jsme byli zvyklí my. Zároveň jsem jim ale vzala část kořenů a domova. Nežijí se svou širší rodinou, s babičkami, sestřenicí, strýci... O to jsme přišli.

Takové děti to mají v americké škole lehčí, nebo těžší?

České děti přicházejí do amerických škol s velmi dobrým základem. Český vzdělávací systém klade velký důraz na znalosti a akademickou disciplínu, často i nad rámec toho, co je bezprostředně potřeba. Jako společnost jsme se shodli, že obecná vzdělanost má svou hodnotu.

Moje děti nebyly na Floridě vyloučené kvůli tomu, že byly modrooké, blonďaté nebo evropské, ale protože neuměly španělsky.
Jana Ciglerová

V americkém školství tento důraz není tak silný a výrazněji se objevuje spíše u vzdělanějších nebo majetnějších vrstev. České děti jsou navíc zvyklé tvrdě pracovat, a tak se stává, že po příchodu do americké školy nejen dobře obstojí, ale někdy dokonce předběhnou své spolužáky.

Nacházejí si tam snadno kamarády, nebo je Florida v tomto specifická?

Jižní Florida je velmi specifická. Zhruba 80 % tamních obyvatel se tam nenarodilo, každý druhý člověk se navíc nenarodil ani ve Spojených státech. Být odlišný tedy není nic neobvyklého, což nám usnadnilo se tam etablovat.

Současně jde o dominantně hispánské prostředí, kde se mluví španělsky, a děti se nejdříve učí španělsky a teprve potom anglicky. Moje děti tedy nebyly nikdy vyloučené kvůli tomu, že byly modrooké, blonďaté nebo evropské, ale protože neuměly španělsky.

Čtěte také

iROZHLAS

Venezuelané na Floridě slaví zadržení Madura. Provolávají jméno Trumpa a chtějí pád Rodríguezové

V čem je Florida tak dostředivá pro přistěhovalce?

Je tam krásné počasí. Je tam nádherně. Teď je tam třeba dvacet dva stupňů. A tak je to celý rok. Celou dobu jste v kraťasech, žabkách, v tričku s krátkým rukávem, bydlíte blízko moře. A víte, jak je to v Česku, když je venku hezky... Tak tam je hezky 360 dní v roce. Zbytek jsou hurikány.

Přidám se k těm, co se vás ptají na aligátory. Zvykla jste si na ně někdy?

Aligátoři jsou nepříjemná, ale zároveň fascinující zvířata. Lidé se jich často bojí a pletou si je s krokodýly – těch bychom se bát měli, protože žijí ve slané vodě a jsou nebezpeční. Aligátoři žijí pouze ve sladkých vodách a většinou se živí menšími zvířaty. Většina útoků na člověka se stane ve chvíli, kdy někdo brání svého psa.

Na Floridě platí jednoduché pravidlo: v každé vodě může být aligátor, je potřeba držet se pár metrů od břehu. Aligátor je totiž silný jen ve vodě, na souši je pomalý a po člověku nejde, protože je líný.

Čtěte také

Spousta Američanů volá po diktátorovi. Rozdělenost americké společnosti je bezprecedentní, říká novinář Jan Kaliba

Strach o děti jsem ale měla. Když jsme jezdili na kolech místy, kde se aligátoři vyhřívají, byly děti ještě malé a velikostí odpovídaly jejich kořisti. Věděla jsem, že kdyby spadly z kola a zvíře by to vyhodnotilo jako ohrožení, mohlo by zaútočit. Největší mojí obavou proto bylo, aby nespadly.

Stěhujete se do Washingtinu. Kdybyste hypoteticky dostala svolení v Bílém domě udělat rozhovor s prezidentem Trumpem, jaké první tři otázky byste mu dala?

Už jsem se s ním setkala dříve, když Andrej Babiš přijel jako premiér na návštěvu. Poprvé jsem ho vnímala jako člověka v místnosti. Působí zábavně a šarmantně, zdaleka není tak oranžový, jak to v televizi vypadá. V domácím prostředí ale byla patrná jeho převaha a rozhodně nebyl k Andreji Babišovi vřelý.

Určitě bych se ho zeptala na Putina. Pořád mi nejde do hlavy, proč Spojené státy tak obracejí tradiční spojenectví s demokratickými zeměmi. Proč je prezident tak rozhodný vůči ostatním konfliktům a nedemokratickým lídrům, ale zároveň se chová k ruskému prezidentovi, který stojí za takovými hrůzami, tak uctivě, až obdivně. To mi prostě zůstává záhadou.

Jak se dnes dělá seriózní žurnalistika v éře dezinformací? A co znamená, když na Floridě padají z palem leguáni? Poslechněte si celý rozhovor.