Miloš Adamec
Páteční host Tomáše Pancíře odoperoval více než tisíc pacientů, kterým transplantoval nějaký orgán. Miloš Adamec, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM se domnívá, že jde o unikát. „Není tu velká konkurence, protože východní Evropa v oblasti transplantace zaostává za západní částí kontinentu,“ vysvětluje.V sobotu 17. července bude hostem Eliška Fučíková, kurátorka výstavy malíře Hanse von Aachena.
Nabízí se otázka, na kolik lidí si z oné tisícovky operovaných vlastně pamatuje. Miloš Adamec přiznává, že mu v hlavě utkvěly především neúspěchy, které ho i po delší době bolí. Také si pamatuje lékaře, kteří se stali jeho kamarády a často se s nimi stýká. „Někteří lidé se vracejí, protože potřebují další transplantaci, jiné bych už ani nepoznal,“ poznamenává s tím, že už trémou před operacemi netrpí. „Existují komplikované případy, před kterými máte respekt,“ popisuje, ale vzápětí dodává, že nervozita se mu obvykle vyhýbá.
Doba operací je podle Miloše Adamce různá. Zatímco transplantace ledviny může být hotová za hodinu, játra může operovat i deset hodin. Po celou tu dobu musí být připraven široký tým z různých oddělení, přičemž na samotném sále zůstává jen několik málo lidí.
Jedna z mála operací, která se u nás neprovádí, je transplantace střeva. „Zatím ji připravujeme a začít bychom mohli na podzim nebo na jaře,“ nastiňuje Miloš Adamec přípravy na nový chirurgický zákrok a dodává, že každá transplantace je napojení orgánu. „Nejhůře se připojuje ledvina, dobře například játra,“ uvádí.
Každé tělo odmítá cizí orgán, proto je třeba podávat pacientovi léky, které zmírní přirozenou reakci organismu. Musí pacient s transplantovaným orgánem užívat do konce života léky? Jak se provádí transplantace v případě, že darovaný orgán pochází od živého člověka? I to vysvětlil Miloš Adamec ve vysílání Radiožurnálu. Jeho odpovědi si můžete poslechnout v Rádiu na přání.
Záznam celého rozhovoru s Milošem Adamcem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.
