Ve vesmíru by George Clooney „nevisel“ na laně. Hollywood ale potřebuje drama, říká o vesmírných mýtech popularizátor kosmonautiky Jan Spratek

Je nějaká věc ze sci-fi filmů, kterou byste rád viděl naživo?

Když se dívám na filmy, přemýšlím hlavně o tom, co je zcela mimo realitu, co by ve vesmíru nemohlo fungovat a kde se naopak tvůrci trefili alespoň přibližně. V tomhle směru pro mě vyčnívá Interstellar. Kdo ho zná, ví, kam mířím – k monumentálnímu obrazu černé díry s jasně viditelným akrečním diskem. Musela by to být dechberoucí podívaná, i když zároveň velmi krátká a krajně nebezpečná.

Čtěte také

Zatáčející kulky, létající autobusy nebo vesmír jako lezecká stěna. Jaké filmové přešlapy nadzvedávají vědce ze židlí?

Mě napadl první díl Avatara. Obyvatelé Pandory totiž ze své planety sledují neuvěřitelnou hru různých nebeských těles. My máme jen Měsíc a pár hvězd, a říkám si, že je to škoda...

Ono to ale ve skutečnosti vůbec nudné není. Musíme se totiž zamyslet nad tím, jaké vlastně máme štěstí, že oblohu vidíme právě v této podobě. Typickým příkladem je zatmění Slunce. Ze školy víme, že se Měsíc od Země velmi pomalu vzdaluje. To znamená, že v minulosti, třeba v době dinosaurů, byl blíž a zakrýval Slunce úplně jinak. A naopak za mnoho tisíc let bude Měsíc tak daleko, že úplné zatmění Slunce, jak ho známe dnes, už nezažijeme. Žijeme zkrátka ve výjimečné době.

Ještě mě napadl film Gravitace, kde astronaut George Clooney strašlivým způsobem odlétá pryč. Je to hloupost?

Řeknu to naprosto otevřeně. Pokud se chcete utvrdit v tom, jak oběžná dráha opravdu nefunguje, podívejte se na film Gravitace. Chyb je tam celá řada, ale jedna konkrétní scéna mě dokáže spolehlivě zvednout ze židle.

Jde o ústřední moment filmu, kdy se hlavní hrdinka v podání Sandry Bullock a postava George Clooneyho po nehodě začnou od sebe vzdalovat. Jsou k sobě připoutáni lanem, které se napne, a následuje jejich rozhovor, že oba to neudrží a že jeden se musí obětovat, aby zachránil druhého. Clooneyho postava se proto odpoutá a začne pomalu odlétat pryč.

Čtěte také

Rok 2026 přinese let k Měsíci i zatmění Slunce. Pozorovatelné bude velmi dobře i z Česka

Na oběžné dráze to ale takhle nefunguje. Jsou ve stavu beztíže, nic je nikam netáhne. Ve skutečnosti by stačilo, aby ona lehce pohnula malíčkem – a díky setrvačnosti by se k sobě začali znovu přibližovat. Občas mi někdo namítá, že mohli rotovat, ale na tu scénu jsem se díval velmi pozorně: nerotovali.

Směřuji tím k NASA, americké vesmírné agentuře, která je vlastně díky filmům součástí popkultury. Vy pracujete pro Evropskou vesmírnou agenturu a takové PR asi nemáte.

Je to tak. Každý ví, co je NASA. Hollywood a filmy mají obrovský vliv na to, jak lidé vnímají vesmír. NASA bude díky tomu vždycky na vrcholu. Samozřejmě hraje roli i to, že je to největší kosmická agentura, že přistáli na Měsíci, že měli program raketoplánů a spoustu dalších úspěchů. Ale je důležité vědět, že tu máme i příležitosti díky Evropské kosmické agentuře. Já dětem vždycky říkám: pokud chcete být astronauty, je to jen na vás. Není to snadné, ale je to možné.

Jak ovlivňuje vesmírný program politika?

Samozřejmě hodně. Za prezidenta Obamy se rozpočty NASA spíše škrtaly. Priority byly nastaveny jinak. Co je ale zajímavé, je program Artemis, který byl ve velkém nastartován během Trumpova mandátu a který se týká návratu člověka na Měsíc. Nový šéf NASA dostal úkol, aby se lidé na Měsíci objevili do konce druhého mandátu prezidenta. Takže tlak je tam velký, jde o prestiž – o to, zapsat se do historie.

Čtěte také

Chceme těžit helium na Měsíci, už testujeme prototypy strojů, říká americký raketový inženýr

Stihnou Američané přistání na Měsíci, nebo je předběhne někdo jiný. Čína i Indie mají velmi silný vesmírný program.

Myslím si ale, že Američané, respektive mezinárodní společenství, do kterého patří i Evropská kosmická agentura nebo Kanadská kosmická agentura, budou před Číňany, Rusy i Indy.

Aktuálně se připravuje mise Artemis 2, která má startovat 7. února. Po 54 letech tak lidé znovu obletí Měsíc. Posádka bude čtyřčlenná: dva Američané, jedna Američanka a jeden Kanaďan.

Následovat by měla Artemis 3, která by už měla přistát na Měsíci. Momentálně se řeší hlavně přistávací modul, který by měl posádku vysadit na povrchu a pak je bezpečně vrátit na Zemi. Samozřejmě se musí počítat se zpožděními, vesmír je náročné prostředí. Osobně bych si ale přál, aby se to během druhého mandátu prezidenta stihlo.

Jak je to s českou cestou do vesmíru?

V červnu 2024 jsme spustili národní program s názvem Česká cesta do vesmíru. Při této příležitosti jsme oznámili, že Česká republika plánuje do pěti let vyslat českého astronauta Aleše Svobodu na oběžnou dráhu. V rámci příprav na tuto misi podstupuje Aleš různé typy výcviku a zároveň se připravují experimenty a další související projekty.

Čtěte také

V raketě Crew Dragon to vypadá jako v Tesle. Na oběžnou dráhu je to asi devět minut, líčí astronaut Aleš Svoboda

Druhým cílem programu je pochlubit se nejen české veřejnosti, ale také vyzdvihnout kvalitu českého průmyslu a akademické sféry, která už dnes funguje na vysoké úrovni.

Třetím velkým úkolem je podpořit mladou generaci – ukázat jim, co už v jejich věku mohou dokázat. Mladí lidé mohou být skutečnými vyslanci vesmíru a dosáhnout velkých věcí, pokud je to jejich vášeň. V září 2024 jsme proto spustili takzvanou misi Zero G. Do výběrového řízení se přihlásilo 861 dětí z celé republiky ve věku 13 až 18 let. Oficiálně jsme pak vybrali 20 dětí, které dostali příležitost letět na palubě speciálně upraveného letadla pro parabolický let.

Jak velký zájem má mladá generace o vesmír a kosmické programy? A jak se dívat na působnost soukromých agentur ve vesmíru? Poslechněte si celý rozhovor.