Michal Horáček: Je třeba změnit směr naší politiky. Myslím, že bych měl kandidovat na prezidenta

Asi před měsícem připustil možnou kandidaturu na prezidenta a od té doby podnikatel a textař Michal Horáček odpovídá na otázky novinářů a reakce veřejnosti. Kdy padne konečné rozhodnutí, zda bude protikandidátem Miloše Zemana?

„Je třeba, aby takovou věc zvážili ostatní, aby se vyjádřili s podporou, nebo řekli, že je to pro ně nepřijatelné,“ uvažuje Michal Horáček v rozhovoru s moderátorkou Karolínou Koubovou. Mnozí lidé se na něj prý obracejí, což mu lichotí. „Ale nechci to přecenit,“ dodává a pochvaluje si veřejnou debatu. „Dnes jsem dál než před měsícem. Dnes si myslím, že bych takový krok měl udělat,“ tvrdí.

O kandidatuře na prezidenta tedy skutečně uvažuje a před několika dny dokonce opustil dozorčí radu ve Fortuně. „Nikdy jsem se nebránil hráčskému postoji ke světu. Tahle zkušenost mi přinesla velké množství inspirace,“ přibližuje. Uznává však, že kandidát na prezidenta by neměl být spojen s funkcemi.

Možné spojení s hazardem a gamblerstvím však odmítá. „Kurzová sázka vyžaduje skutečnou úvahu. Daleko víc peněz prohrávají lidé peníze na burze. Těm se však říká investoři. Jenže i tam je návratnost stejně vachrlatá, jako když sázíte na Spartu,“ domnívá se.


Je třeba změnit směr naší politiky. Jsme tu dobrý lidi a myslím, že máme na víc. Nemusíme tříštit síly.MICHAL HORÁČEK

Roli prezidenta v parlamentním systému vidí jinak než Miloš Zeman. „Prezident nevládne, vládne vláda,“ připomíná. Proto by se spíš soustředil na upozorňování na chyby vlády a neplnění volebního programu.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: šše , kko
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.