Michaela Marksová o odebraných dětech v Norsku: Je těžké soudit jen podle vyjádření Evy Michalákové
V březnu 2011 byly Evě Michalákové v Norsku odebrány děti. Matka se proti rozhodnutí norské sociální služby Barnevern brání. Zatím jsou však její kroky neúspěšné a děti smí vídět pouze dvakrát ročně. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové se případem dlouhodobě zabývá Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Sama ministryně poslala dopis svému norskému protějšku. „Dotazovala jsem se, proč jsou sourozenci odděleni a proč je styk s matkou tak omezený, když nebylo prokázáno zneužívání,“ přibližuje ministryně svůj krok.
Odpovědi se Michaela Marksová nedočkala, jak ostatně potvrzuje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu: „Naše ministerstvo nemůže vyvíjet diplomatický tlak. Důležitější je komunikace, která jde přes ministra zahraničí nebo premiéra.“ Současně uznává, že kdyby po ní Norsko požadovalo detaily kauzy, která se udála v Česku, nemohla by tyto informace poskytnout.
Celému případu podle Michaely Marksové neprospívá velká medializace v Česku. „Norové se snaží chránit soukromí dětí, asi proto nám odmítli sdělit podrobnosti případu. Vyjádření matky a fotografie dětí v tisku kauze škodí,“ soudí.
Premiér Bohuslav Sobotka vyjádřil pochybnosti o rozhodnutí norské sociální služby. Podle Barnevernu smí matka vidět své syny jen dvakrát ročně, a to vždy na čtvrt hodiny. Během setkání si děti nesmí fotit a nesmí s nimi mluvit česky. „Nevím, jestli v Česku máme podobný precedens, kdy by děti byly odebrány cizincům, kteří nemluví česky,“ říká k opatření norské strany Michaela Marksová.
Děti byly Evě Michalákové odebrány v březnu 2011, a to poté, co se na Barnevern obrátili pracovníci norské mateřské školy, kterou děti navštěvovaly. Zaměstnanci školky měli podezření na bití a sexuální zneužívání chlapců. Norské úřady se proto rozhodly děti rodině odebrat a umístit je do pěstounských rodin.
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí může pomáhat pouze české straně. Už v roce 2012 například doporučoval dědečkovi a tetě odebraných chlapců, aby podali k norskému soudu žádost, aby se s dětmi mohli vídat. „Oni odmítli,“ popisuje Michaela Marksová. Nechce však toto jednání soudit: „Těžko říct. Nevidím do lidí a nevím, proč žádost nepodali.“
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
