Mezi stany hoří ohně a v řece teče hodně vody. Vltavu sjíždí letos víc vodáků než vloni
Je to možná překvapivé, ale na Vltavě je víc vodáků než vloni. A to je deštivější počasí a doba po epidemii. Vltava je řeka vodáky milovaná, ale zároveň proklínaná, protože se stala centrem vodáckého průmyslu, který je navázaný na turisty v celém regionu, to znamená především na Lipně, Vyšším Brodě a v Českém Krumlově. Nejnavštěvovanější česká řeka podle oslovených místních znalců vloni doplatila na negativní reputaci.
„Stačí někde napsat, že je sucho a lidi hned zabrzdí,“ říká Josef Šelepa, který založil Jihočeský vodácký autobus. „Nebo ty věčné nářky, že je řeka plná opilců. My z toho nemáme radost, ale tyto typy turistů jsou všude, nejenom na Vltavě.“
Čtěte také
Podle Šelepy turistice nepřidají ani záběry z jezu Herbertov, které se o prodlouženém víkendu na začátku července hromadí lodě a lidé čekají na vjezd do propusti. „Autobus má letos obsazenost 70 procent, to jsme ani nečekali.“ Letos přijelo podle Šelepy dost Čechů, zatím je to bez negativní kampaně a tak je víc vodáků než vloni. „Teď tu mám v hotelu skupinu čtyřiceti Maďarů, zrovna chystají se na vodu.“
Hrubé odhady uvádějí, že v minulých letech projelo řekou 200 tisíc vodáků ročně. Číslo neleze ověřit, protože statistiky neexistují. Za normální situace, kdy jsou v regionu zahraniční turisté, na řece se praktikuje intenzivní vodácký průmysl.
Agentury naloží skupinu turistů z hotelu nebo výletního autobusu, dovezou k řece, oblečou do vest, sjedou řeku s výkladem a zastávkou na občerstvení a pak je zase vrátí zpátky do města. Proto se také čas od času objeví snahy počet lodí regulovat a to poplatky. Zatím se ale proti tomu vždy vzedmula vlna odporu a návrhy zůstaly v teoretické rovině.
Na cestu stačí dneska plavky a peníze, všechno ostatní lze velmi snadno půjčit. „Pro nás to vychází tak čtyři tisíce korun na jednoho,“ říká osmnáctiletá studentka Monika z Pelhřimova, která si na sjezd Vltavy musela vydělat na brigádě. Její přítel Jakub přikyvuje. „A to se držíme při zdi. Půjčili jsme si loď, spíme v kempu. Sjíždění řeky není levná dovolená.“
Kempy jsou obsazené z poloviny
Půjčení lodi stojí kolem 350 korun, raft vyjde na osm set. Ubytování v kempu v průměru kolem 150 korun na noc, chatka obvykle dvojnásobek. Restaurace a občerstvení jsou dražší než na jiných řekách.
Zjistěte, co se děje v Česku, třeba jen kousek od vás, anebo naopak na druhém konci republiky. Naši letní reportéři jedou za vámi.
Poslouchejte Radiožurnál po celé prázdniny nebo sledujte naše sociální sítě.
„Je to vltavská přirážka na horním toku,“ směje se třicátník Karel z Plzně, který si dává pivo za stejnou cenu jako doma. „Ale pro celou rodinu to už je pořádný balík.“ Čtyřčlenná rodina si musí na sjetí řeky z Vyššího Brodu do Boršova připravit zhruba dvanáct tisíc korun.
„Ceny na Vltavě šly tak o pět procent nahoru oproti loňsku,“ říká místní znalec Tomáš Kala, který provozuje kiosek ve Vyšším Brodu, půjčovnu lodí a raftů a od letoška nový kemp Fox. „Nemáme kemp sice u řeky, ale myslím, že to půjde dobře. Teď máme obsazeno polovinu chatek a o víkendu budou plné všechny.“
Kempy na Vltavě jsou podle zjištění Radiožurnálu obsazené zhruba z poloviny. Je tu víc klidu než obvykle, mezi stany hoří večer ohně a v řece teče hodně vody. Vltava je letos rychlá.
Související
-
Z rozpálené Káhiry na opuštěné krušnohorské nádraží. Jak může samota konkurovat megalopoli
Cesta reportéra Českého rozhlasu Štěpána Macháčka za jeho sny je poněkud křivolaká. Z horké půdy na severu Afriky si odskakuje do Krušných hor na nádraží Kovářská.
-
Do zaniklé osady v Krušných horách nevedou turistické značky, přesto jde o zajímavý výletní cíl
V Sudetech zaniklo mnoho obcí, vesnice Königsmühle je ale výjimečná – ač pustá, lidé se o ni stále starají.
