Tohle je rarita, která nemá jinde obdobu. V Zahrádkách na Šumavě můžete tábořit za 25 korun

Vypadá to jako zjevení ze starých časů. Ceník veřejného tábořiště Zahrádky v obci Borová Lada vrací turisty o pár desítek let zpátky. Dítě platí za noc patnáct korun, dospělý dvacet pět a i parkování stojí podobně.  Táborníci se ale musejí umývat v řece, toalety jsou suché a pitná voda teče ze studny. Majitelem tábořiště je obec Borová Lada a na zálesáckém komfortu s planoucími ohni u každého stanu nehodlá nic měnit.

Osazenstvo tábořiště se po ránu pomalu trousí k řece. Z kempu vede můstek k elektrárně přes náhon, ve kterém se děti vozí na matračkách.  Přes Teplou Vltavu, která se tu roztahuje do šířky tak maximálně pět metrů, vede most utlučený z několika úzkých klád a vrací se od něj s ručníkem přes ramena padesátník Milan Blažek.

„Voda má tak čtrnáct stupňů. Já bych žádné teplé sprchy nechtěl, tohle je pořádné táboření. Taky už sem jezdím pětadvacet let.“

Malá sprcha na zip

Veteránů jako je otužilec z Chrudimi, sem jezdí víc. Dobrých čtyřicet let tu pravidelně táboří manželé Ciprovi z Kladna. Stanislav tu sloužil na hranici v roce 1973. „To už tady tábořiště bylo a je to bomba. Tohle není pro žádné ‚měkkouše‘,“ směje se penzista, který s manželkou Hanou na začátku července zatluče kolíky, postaví stan a kempuje tady do konce prázdnin.

Čtěte také

„Když vlezete do sprchy v takzvaně lepším kempu, tak to tam vypadá mnohdy příšerně. Totéž splachovací záchody. Tady na těch suchých se nedá nic pokazit. Řadu lidí to odradí, ale mě tady nic nechybí,“ směje se Hana s lavorem v ruce a ukazuje na malou sprchu na zip, kterou si postavila za stanem. Manžel pro změnu seká dříví, které má jinak schované pod plachtou.

Nízkým cenám se lidé smějí

„Oheň si tu může dělat každý, to je velká výhoda“ říká zastupitel Borových Lad Radek Venda, který tu provozuje po večerech kiosek. „Já jsem místní a pamatuju se, že za komunistů do kempu mohli jezdit jenom Češi a Slováci, protože hned za řekou bylo hraniční pásmo. Ani žádný východní Němec, Polák nebo Maďar. Hranice byla blízko.“  

Soukromí na tábořišti

Radek Venda se baví tím, že někteří turisté zpočátku nevěří tomu, kolik platí za ubytování. Zvlášť cizinci si to prý chvíli nedokážou srovnat. „Někdy se lidi těm cenám vyloženě smějí.“ Podle Vendy ale nízké ceny nemají vliv na dodržování hygieny ochrany životního prostředí.

„Pravidelně nám testují pitnou vodu a samozřejmě o suché toalety je postaráno podle všech předpisů, takže nemají negativní vliv na životní prostředí v Národním parku,“ ujišťuje zastupitel Borových Lad.

Takové táboření na Šumavu patří

Vedení obce je spokojené s návštěvností, která je stále velmi únosná a zabezpečuje táborníkům soukromí. Místa bylo dost i během prodlouženého víkendu na začátku července, kdy třeba v nejbližším kempu Antýgl byla hlavě na hlavě.

Jednoduchý styl a základní úroveň služeb na veřejném tábořišti v Zahrádkách chce zastupitelstvo Borových Lad podle nezávislé starostky Jana Hrazánkové zachovat včetně nízkých cen. „Tohle je rarita, která nemá jinde obdobu. Takové táboření na Šumavu patří a lidé to oceňují.“

Už jsme na zastupitelstvu mluvili o zdražení, ale nakonec jsme se shodli, že to tak necháme.“

autoři: Ľubomír Smatana , prh
Spustit audio

Související