Metody padělatelů šperků a puncovních značek

Zcela nový případ padělání šperků a puncovních značek zaznamenala Puncovní inspekce. Podle jejího ředitele Dušana Bouši se jedná o padělání velkého rozsahu.

Dušan Bouša: V poslední době se začaly objevovat v zastavárnách a i v bazarech po území celé České republiky, i na území Slovenské republiky, článkové náramky, zhotovené z bílého kovu, který připomíná bílé zlato, které jsou zastaveny, vyplacena zástava ve výši několika set nebo případně tisíce korun a samozřejmě nikdo si je nevyzvedne. Posléze se zjistí, že náramek je zhotoven z obecného kovu, je to slitina nikl, chróm, který reaguje na zkušebním kameni obdobně, jako vysoká ryzost bílého zlata.

O jaké množství takto padělaných šperků může v současné době jít?

Dušan Bouša: Víme asi o deseti, dvanácti případech v celém Česku i Slovensku. Do oběhu jich bylo dáno možná stovky. Protože na to, že se jedná o šperk falešný, se přijde až s odstupem několika týdnů, když ta zástava propadne a ten zastavárník chce ten šperk dát do prodeje, tak je pravděpodobné, že se přijde na to, že se vlastně jedná o padělek.

Jaká je možnost takového pachatele, který šíří tímto způsobem falešné šperky, dopadnout?

Dušan Bouša: On zastavil tyto šperky, sebral si zástavné a tím skončil. Sepsané smlouvy jsou s vysokou pravděpodobností na nějaký ztracený nebo odcizený občanský průkaz, čili toho pachatele je velmi obtížné dostihnout.

Padělatelé a různí pochybní prodejci mají však ještě mnohem rafinovanější metody. Před těžko odhalitelným podvodem varuje vedoucí expozitur Puncovního úřadu České republiky, Ladislav Lórab.

Ladislav Lórab: Tady se jedná o řetízky, kde vlastní řetízek je z obecného kovu a je opatřen uzávěrem a koncovým očkem, které je vyrobeno z drahého kovu, je sejmuto z jiného pravého šperku a naletováno na takovýto falešný výrobek.

Má takovýto výrobek třeba i punc?

Ladislav Lórab: Ano, může mít punc a ten punc, který je umístěn obvykle na koncovém očku, může být přenesen z pravého šperku na tento falešným, čímž tento získá zdánlivě mnohem vyšší hodnotu.

Často však takový problém nekončí u podvedené osoby. V případě, že se obětí podvodníka stane přímo oficiální prodejce šperků, je podle ředitele Puncovní inspekce Dušana Bouši schopen použít poněkud šokující metody.

Dušan Bouša: Bohužel občas se stává, že když takový podnikatel zjistí, že vlastně vykoupil falešné zboží, tak místo, aby se pokusil s tím jaksi čestně vyrovnat, že se dopustil chyby, tak naopak se pokouší to zboží udat dál některému ze svých kolegů. Bohužel se může stát, že potom ten šperk takhle absolvuje několik cyklů, než se dostane k tomu konečnému poškozenému, často obyčejnému zákazníkovi, který to koupí v dobré víře, že kupuje zlato.

Podle vedoucí královehradecké expozitury Puncovního úřadu Margity Maršálkové existuje proti podvodníkům několik způsobů obrany.

Margita Maršálková: Určitě by občané neměli nakupovat na volných ulicích, ani náhodný, ani výhodný nákupy, ale snažit se nakupovat v kamenných krámech. Bylo by u zákazníka dobře, pokud nějakou takovou pochybnost mít bude, že ten obchod není třeba v pořádku, tak si může zavolat na Puncovní úřad, kde se dozví, jestli ten daný prodejce je u nás zaregistrován.

Podvodníkům pak podle královehradecké krajské státní zástupkyně Renáty Vesecké hrozí vysoké tresty.

Renáta Vesecká: Falešné puncování zlata je v trestním zákonu označeno jako trestný čin poškozování cizích práv. Pachateli, který se dopustí trestného činu poškozování cizích práv, hrozí trest odnětí svobody až na dva roky.

Jaký trest čeká ty, kteří prodávají šperky z obecného kovu a vydávají je za zlaté nebo stříbrné?

Renáta Vesecká: Pakliže je způsobena škoda nad pět tisíc korun, jedná se o trestný čin podvodu, který lze postihovat sazbou odnětí svobody až na dva roky. Pokud se jedná o škody způsobené v rozsahu třeba nad půl milionu korun, lze ukládat tresty odnětí svobody od pěti až do dvanácti let.

Metodami padělatelů puncovních značek na špercích vyrobených z obecného kovu, obranou proti nim i možnostmi dopadení pachatelů se zabýval redaktor Jiří Máslo.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.