Maté rádi staré sklo? V šanghajském muzeu vystavují kousky z doby Římanů nebo Karla IV.

Muzeum vystavuje sklo z Egypta nebo z doby Karla IV.
Muzeum vystavuje sklo z Egypta nebo z doby Karla IV.

Číňané milují starý porcelán a sklo. A za tuhle vášeň jsou ochotni zaplatit mnohdy i astronomické částky. Například tento týden se v Hongkongu prodal vůbec nejdražší kousek porcelánu. Čínský kupec zaplatil za vzácný kalíšek na víno v přepočtu více než 700 milionů korun. Podobných nadšenců je ale v Číně mnohem víc. Jeden z nich například pro svou sbírku skla postavil muzeum. Největší a podle některých odborníků i nejzajímavější v Asii.

V SHMOGu neboli v šanghajském muzeu skla mne vítá mladá průvodkyně. Gigantický komplex má mít až 30 budov. Zatím se ale stále staví a přestavuje. Hotová je sklárna, dětská dílna, restaurace, obchod a hlavně gigantické muzeum.

„Naše muzeum jsme otevřeli v květnu 2011. V hlavní budově byla více než šedesát let sklárna. Toto muzeum skla je prvním v celé Číně,“ říká průvodkyně v muzeu.

Egypt, Čína, staří Římané... a Libenský

U vstupu mě láká ale nejen skleněný kaleidoskop, v kterém se asi tisíckrát odrážím, ale i gigantická skleněná plastika a překvapivě znám i jejího tvůrce. „Tady máme jedno z našich předních děl, je od českého sklářského výtvarníka Libenského, unikátní dílo,“ připomíná průvodkyně.

A skvostů je tady mnohem víc. Od těch skoro ještě teplých z pece až po historické kousky. „Historie skla se odhaduje někdy na pět tisíc let před naším letopočtem. Tento střípek je z Egypta. Náš nejstarší kus čínského skla je pak z dynastie Čou,“ vysvětluje.

K vidění jsou i moderní kousky

Muzeum skla ale není jen nudnou budovou s vitrínami. Pro děti je tady herna, dílna a dokonce i malá pec, kde si můžete vyzkoušet foukání skla a jeho vypalování. „Je to těžké?“ ptám se skláře, který ji obsluhuje.

„V životě je spousta těžkostí…“ odpovídá a fouká dál do kovové trubice, na které mu visí skleněná bambule. Nabízí mi to k vyzkoušení. Vymluvím se ale na malé plíce a jdu se kouknout do další interaktivní místnosti.

„Otevřete tady ve stěně jakákoliv dvířka a uvnitř najdete vždy nějakou chytrou informaci,“ ukazuje průvodkyně. Druhé patro muzea okupují moderní skleněné objekty. Zastoupeni jsou tady nejznámější světoví skláři a umělci.

Čtěte také

„Viděla jste sklo z doby Římanů? A víte, že tady má i kousky z doby Karla IV?“ ptá s úsměvem průvodkyně. Podle generálního konzula České republiky v Šanghaji Michala Kuzmiaka, šanghajský SHMOG brzy předčí svými exponáty i přední americké muzeum skla Corning.

Lásku ke sklu chce přenést i na ostatní Číňany

„Majitel vlastnil v minulosti sklárny, před pěti lety přišel s myšlenkou, že otevře své muzeum. Procestoval svět, navštívil přes sto muzeí a nechal se jimi inspirovat. Tři roky pak rekonstruoval tuto budovu, až vnikl SHMOG,“ nastiňuje průvodkyně.

„Ano, zrekonstruoval jsem starou továrnu na sklo. Jak se rozvíjí Šanghaj, průmyslové podniky se stěhují z města pryč. Řešil jsem tedy, jak tady kulturu skla udržet a napadlo mě, že nejlepším způsobem by bylo postavit muzeum. Navštívil jsem asi 100 galerií a muzeí na světě – v Americe, Evropě i Asii. Moc se mi líbilo v Německu, odkud jsem si také vybral designery pro svůj projekt. Jak ale říkám, nechal jsem se inspirovat množstvím míst,“ vypráví o své vášni majitel muzea Zhang Li.

V muzeu si můžete zkusit sklo vypálit a vyfoukat

SHMOG je pro něj vším. Rád by lásku k umění přenesl i na ostatní Číňany. Proto si prý svou sbírku skla nezavřel doma, ale vystavuje ji. A doufá, že inspiruje i další, třeba ale i k jinému druhu tvorby. Lásce k umění…

Čtěte také

„Neříkejte mi, že měsíc svítí. Ukažte mi raději záblesk světla na rozbitém skle,“ čteme si s průvodkyní citát z Čechova, vytištěný na jedné ze skleněných stěn muzea. V té chvíli mě napadá jediné, že kultura opravdu spojuje…