Martin Krafl
Je jich 22, působí na třech kontinentech ve dvaceti zemích světa a pomáhají zlepšit obraz České republiky v zahraničí. To jsou česká centra. Právě o jejich činnosti si v úterý moderátor Tomáš Pancíř povídal s Martinem Kraflem, šéfem Českého centra v Berlíně odcházejícím na post šéfa Českého centra ve Vídni.
Pokud vaše povědomí o činnosti českých center není nijak hluboké, rozhodně nejde o důvod ke znepokojení. Jak Martin Krafl v rozhovoru s Tomášem Pancířem podotýká, v prvé řadě totiž o českých centrech platí, že Češi nejsou jejich cílovou skupinou. „Tou jeedevším široká i odborná veřejnost v zemích, v nichž působíme,“ upřesňuje.
Přestože si mnoho lidí myslí opak, česká centra nejsou ani krajanskými organizacemi. „Jsme příspěvkovou organizací ministerstva zahraničních věcí. Jsme jeho nástrojem pro veřejnou a kulturní diplomacii,“ dodává Martin Krafl. Cíl českých center v zahraničí tak je zdánlivě jednoduchý: posilovat dobré jméno České republiky ve světě a prosazovat českou kulturní scénu na mezinárodním poli – a to ve všech možných odvětvích.
„Zaměřujeme se nejen na to, abychom dokázali, že česká, potažmo československá kulturní tradice je bohatá, ale že jsme i moderní zemí, která se někam posunuje a má co nabídnout,“ zdůrazňuje šéf Českého centra v Berlíně.
Podpora výuky českého jazyka v zahraničí, propojování kultury s ekonomickou diplomacií nebo prosazování Česka jako atraktivní turistické destinace – to jsou některé z cílů, které si česká centra v zahraničí vytýkají. V čem se jejich činnost liší například od podobně zaměřeného Goethe-Institutu? A kde všude česká centra působí? Nejen na to se Tomáš Pancíř zeptal. Padly však i dotazy týkající se života v současném Berlíně. Odpovědi Martina Krafla si kdykoliv můžete poslechnout ze záznamu.
Záznam celého rozhovoru s Martinem Kraflem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rychetský: Sprosté, hulvátské vyjadřování k prezidentovi. Je na Babišovi, aby se ministra zbavil
-
‚Mimořádný krok.‘ Prozatimní ředitel ICE obdržel předvolání k soudu. Neposlouchá jeho příkazy
-
Macinka je arogantní. Šokuje mě, že je stále ministrem a Babiš to bagatelizuje, hodnotí politolog
-
‚U stolu se to vždy vyřeší lépe.‘ Pavla a Macinku pozval Babiš na společné jednání. Konflikt nemá za správný









