Martin Krafl

16. srpen 2011

Je jich 22, působí na třech kontinentech ve dvaceti zemích světa a pomáhají zlepšit obraz České republiky v zahraničí. To jsou česká centra. Právě o jejich činnosti si v úterý moderátor Tomáš Pancíř povídal s Martinem Kraflem, šéfem Českého centra v Berlíně odcházejícím na post šéfa Českého centra ve Vídni.

Pokud vaše povědomí o činnosti českých center není nijak hluboké, rozhodně nejde o důvod ke znepokojení. Jak Martin Krafl v rozhovoru s Tomášem Pancířem podotýká, v prvé řadě totiž o českých centrech platí, že Češi nejsou jejich cílovou skupinou. „Tou jeedevším široká i odborná veřejnost v zemích, v nichž působíme,“ upřesňuje.

Přestože si mnoho lidí myslí opak, česká centra nejsou ani krajanskými organizacemi. „Jsme příspěvkovou organizací ministerstva zahraničních věcí. Jsme jeho nástrojem pro veřejnou a kulturní diplomacii,“ dodává Martin Krafl. Cíl českých center v zahraničí tak je zdánlivě jednoduchý: posilovat dobré jméno České republiky ve světě a prosazovat českou kulturní scénu na mezinárodním poli – a to ve všech možných odvětvích.

„Zaměřujeme se nejen na to, abychom dokázali, že česká, potažmo československá kulturní tradice je bohatá, ale že jsme i moderní zemí, která se někam posunuje a má co nabídnout,“ zdůrazňuje šéf Českého centra v Berlíně.

Martin Krafl v současnosti odchází na post šéfa Českého centra ve Vídni

Podpora výuky českého jazyka v zahraničí, propojování kultury s ekonomickou diplomacií nebo prosazování Česka jako atraktivní turistické destinace – to jsou některé z cílů, které si česká centra v zahraničí vytýkají. V čem se jejich činnost liší například od podobně zaměřeného Goethe-Institutu? A kde všude česká centra působí? Nejen na to se Tomáš Pancíř zeptal. Padly však i dotazy týkající se života v současném Berlíně. Odpovědi Martina Krafla si kdykoliv můžete poslechnout ze záznamu.

Záznam celého rozhovoru s Martinem Kraflem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: als
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.