Markéta Irglová: Ke Glenu Hansardovi jsem vzhlížela. Bez něj bych se možná do psaní nepustila
Markéta Irglová je hudební skladatelka, zpěvačka, klavíristka a herečka. V roce 2004 se seznámila s irským hudebníkem Glenem Hansardem, se kterým začala koncertovat. Společně se objevili také v hlavních rolích ve filmu Once, z něhož pochází slavná píseň Falling slowly, za kterou dostala Oscara. Nyní vydává nové sólové album Lila. „Texty jsou pro mě velice důležité. Když mě chytne nápad, nepustí mě to, než to dokončím. Zpívám celým srdcem.“
Jaké to je žít na Islandu?
Nám se tam žije velice dobře. Máme tam svůj svět, vybudovali jsme si domov a studio v jednom, máme svůj kruh přátel, je tam bezpečno, děti jsou spokojené ve škole... Ale je to daleko od domova a je to přeci jenom jiná kultura než ta moje, na co jsem zvyklá. Nejvíc se potýkám asi s těmi kulturními rozdíly.
Čtěte také
Jak se liší lidé z Valašského Meziříčí a z Islandu od Reykjavíku?
Jsme srdečnější, jako Češi všeobecně. Asi podnebím a počasím jsou Islanďani uzavření, někdy až chladní. To je pro mě někdy těžké.
S Glenem Hansardem jste spolu měli letos na jaře pár koncertů v Americe. Přišli lidi?
Bylo to dokonce vyprodané. Všechny koncerty, což bylo pro nás úžasné. Nebyli jsme si jistí, jak to s námi bude, jestli budeme pořád sehraní, jak to bude s publikem. Proto jsme dali na začátek koncertů míň, ale byl to nádherný zážitek pro nás a podle reakcí i pro publikum. Těším se, že třeba těch koncertů zorganizujeme víc.
V rozhovoru pro deník The Irish Times jste říkala: „Glen Hansard se mnou vždy jednal jako rovný s rovným, ale já to tak nevnímala.“ Co jste to říkala?
Když jsem hrála ve filmu, bylo mi 17. Koncertovali jsme spolu myslím od mých 15 let. Hrozně jsem k němu vzhlížela jako ke staršímu člověku s více zkušenostmi. Strašně se mi líbila jeho hudba. Nevnímala jsem, že jsem na stejné úrovni. Ale on mě vždycky podporoval. Podporoval mě v psaní. Bez něj bych se možná do toho ani nepustila.
Děti mě udržují nohama na zemi.
Bydlíte pár kilometrů od Reykjavíku, kde máte i studio, tam vznikala nová deska. Proč se jmenuje Lila?
Tahle deska je třetí v trilogii mých sólových desek, tedy poslední. Chtěla jsem je mít sesynchronizované, že každá deska má jméno 4písmenné v nějakém jiném jazyce. Lila je z indického jazyka. Znamená to jednak fialovou barvu, je to ženské jméno – ta deska má hodně femininní energie – a lila znamená takové to nevysvětlitelné kouzlo, když se sejdou nějaké náhody a vznikne něco pěkného.
O čem je písnička My roots go deep?
Je o kořenech. Myslím si, že jako lidi si vždycky hledáme nějaký vrchol. Nový vrchol, na který se můžeme doškrábat. Když na něm jsme, snažíme se na něm zůstat co nejdéle. Všimla jsem si, že děti mě tahají vždycky dolů zpátky na zem. Je jim nepříjemné, když třeba přemýšlím nad písničkami, cítí to a hned mě strhnou. Nejradši jsou, když jsem v kuchyni a vařím třeba nějaké jídlo. (směje se)
Uvědomila jsem si, že jak mě udržují nohama na zemi, tak možná nemůžu metaforicky vycházet na nějaké vrcholy, ale můžu pracovat na svých kořenech, vypracovat se ve stabilitě, rovnováze a vnitřním míru. A zjistila jsem, že to může být stejně naplňující jako vrcholy.
Jak těžké je dostat se na Islandu do hudební scény? Proč Markéta Irglová nepíše texty v češtině? Jak ji v hudební tvorbě ovlivnily seriály a které? Jak se dostala k psaní muzikálu? A co je typickým islandským jídlem?
Související
-
Skácelovy básně jsou nadpozemsky moudré, a přitom si na nic nehrají, říká muzikant Pavlica
Dokázal spojovat životní kontrasty a pocity, říká muzikant Jiří Pavlica o básníkovi Janu Skácelovi, který se narodil před sto lety.
-
Našli jsme lístek „David album všetko“, popisují Kateřina a David Žbirkovi. Vydali Mekyho album
Nové album Miro Žbirky Posledné veci zprodukoval jeho syn David, manželka Kateřina teď organizuje turné k Mekyho nedožitým sedmdesátinám.
-
V Americe mi lidé nevěřili, že jsem ten „gypsy“ z pohádek, usmívá se klavírista Tomáš Kačo
Vyrůstal v rodině s dvanácti dětmi, vážnou hudbu slyšel poprvé na konzervatoři. Teď žije klavírista a skladatel Tomáš Kačo v Americe. Odráží se romský původ v jeho hudbě?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.