Manuel F. van Eyck
Do studia vešel s identifikačními známkami, které nosil ve válce ve Vietnamu. Čtvrtečním hostem Hanky Shánělové byl Manuel F. van Eyck, jeden z mála Čechů, který ve Vietnamu bojoval. „Jsou na nich základní informace – jméno, číslo sociálního pojištění, náboženství a označení krevní skupiny,“ popsal posluchačům Manuel F. van Eyck známky.V pátek 1. října bude hostem Miroslav Vymyslický, hlavní koordinátor policejních vyjednavačů.
Vzápětí nastiňuje okolnosti změny svého jména. „Původně jsem se jmenoval Manuel Vaněček, ale jako van Eyck jsem se rád podepisoval v době, kdy jsem se věnoval malování,“ vzpomíná s tím, že nová holandská identita mu ve Vietnamu pomohla. „Kdybych byl identifikován jako obyvatel Československa, mé šance na přežití by byly minimální,“ domnívá se.
Ve Vietnamu prý nepotkal žádného Čechoslováka. „Byl tam jeden muž se slovanskými rysy, ale nechtěl jsem ho otázkami přivést do rozpaků. Navíc jsem byl považován za Holanďana,“ připomíná Manuel F. van Eyck s tím, že při psaní své knihy vzpomínek po svém spolubojovníkovi pátral. „Jeho bratr mi řekl, že zemřel dva roky po návratu z Vietnamu,“ vysvětluje. Kromě špatné zprávy se dozvěděl, že rodiče zemřelého vojáka pocházeli z Československa.
Manuel F. van Eyck odešel z Československa v roce 1968. „Svůj odchod jsem plánoval několik let, ale rodiče mi říkali, že není dobré odejít bez vzdělání, a tak jsem alespoň dokončil střední školu,“ nastiňuje okolnosti odchodu. V době okupace Československa byl už v západním Německu, kde pobýval v táboře pro uprchlíky. „Chtěl jsem odejít do Spojených států a zapojit se jako letec do války ve Vietnamu,“ zdůrazňuje motivy k odchodu.
Moderátorka Hanka Shánělová se Manuela F. van Eycka ptala na pocity vojáka, který nemusí v boji přežít. Co věděli američtí vojáci o Vietnamcích? A proč se Manuel F. van Eyck nakonec nestal pilotem? I to se dozvíte při poslechu audio záznamu rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Manuelem F. van Eyckem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nejhorší je pro mě zvuk rakety. Vždy úplně ‚zamrznu‘ a nevím, co dělat, popisuje Ukrajinka útoky na Kyjev
-
Létající Čestmír v akci. Česko vyslalo na jih Francie další vrtulník Black Hawk, má pomoct s hašením
-
Freisler: Kuba je tak zbědovaná, že se vláda nemusí obávat vzpoury. Kubánci doslova šetří energii
-
Z části Dyje na Břeclavsku je hnědozelená kaše. Ve vodě je vysoká koncentrace sinic a hrozí úhyn ryb
