Magazín Experiment ŽIVĚ z Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi
- 0:00 Témata Magazínu Experiment;
- 0:47 Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi;
- 5:35 Řízení ropovodů Družba a IKL;
- 10:14 Konec závislosti na ruské ropě a změny v přepravě a skladování;
- 13:46 Zpracování ropy v rafinerii;
- 17:48 Bezpečnostní opatření strategického objektu České republiky.
Centrálním tankovištěm ropy v Nelahozevsi protečou ročně miliony metrů krychlových této strategické suroviny. Momentálně se tu stále ještě čerpá ropa ze dvou ropovodů – Družba a IKL.
Družba je nejstarším fungujícím ropovodem na našem území. Vstupuje do Česka pod řekou Moravou u Hodonína a přes Vysočinu míří Polabskou nížinou ke Kralupům nad Vltavou. Tam se surovina ukládá do nádrží a ropovod pak ještě pokračuje do Litvínova.
Ropovod IKL začíná v bavorském Vohburgu a je napojený na evropský ropovod TAL, který surovinu přivádí z italského přístavu Terst. Celá cesta z tankeru do Česka trvá zhruba dva týdny.
Zkratka IKL odkazuje k původnímu záměru postavit ropovod na trase Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov. Ropovod nakonec vede z Vohburgu do Nelahozevsi, název ale již zůstal nezměněn.
Zdroj: MERO ČR
Zásoby až na čtvrt roku
Srdcem centrálního tankoviště je dispečink, odkud se speciální vydání Magazínu Experiment vysílá. Kousek dál za jeho budovou je celkem 17 obřích ocelových nádrží, kam se podle provozně-technického ředitele společnosti MERO ČR Zdeňka Dundra vejde až 1,675 milionů kubických metrů ropy. „Je to ohromné množství, které by tuzemským rafineriím vydrželo na dva až tři měsíce,“ dodává.
Část z uskladněné ropy slouží jako nouzová strategická rezerva a zhruba třetina tankoviště slouží k provozním účelům. „Ropa se dočasně uskladní, smíchá s jiným druhem ropy a expeduje do rafinérií,“ popisuje Zdeněk Dundr proces, během kterého se ropa v nádržích zdrží odhadem obvykle jen několik dní, maximálně týdnů.
Není ropa jako ropa
Ropa, která se do Česka ropovody dostává, nemá jednotnou kvalitu. „Kdybychom si dali před sebe na stůl do průhledné skleničky několik vzorků ropy, tak už pouhým okem uvidíme rozdíly. Jsou už třeba v barvě, od úplně neprůhledných tmavých rop až po nažloutlé ve skupenství,“ vysvětluje Zdeněk Dundr.
„To znamená, že jsou ropy lehké, které tečou jako benzin, ale jsou i ropy, které by při pokojové teplotě v podstatě netekly. Třeba ropy z Libye mají bod tekutosti 28 °C, takže při pokojové teplotě jsou tuhé, když je nezahřejeme nebo nesmícháme.“
Ropovod Družba o délce přes 5.100 km je považován za nejdelší ropovod na světě. Spojuje osm evropských zemí a tvoří tak jednu z nejrozsáhlejších ropovodních sítí. Denně jím protečou až 2 miliony barelů ropy.
Zdroj: MERO ČR
Protřepat a nemíchat
Ropa se ale liší především vlastnostmi, které jsou důležité pro další zpracování v rafineriích, jako je obsah různých látek, například síry, nebo množstvím mechanických usazenin. Při přepravě je proto potřeba hlídat, aby se nesmíchaly kvalitativně výrazně odlišné druhy ropy, a v tankovišti jsou také nekompatibilní typy ropy skladovány odděleně.
„V ropě jsou i mechanické části, které se usazují, hlavně třeba při nižších teplotách, a my musíme ty zařízení pravidelně čistit,“ popisuje ředitel společnosti Mero další úskalí manipulace se surovou ropou.
„Ropovod je trvale zaplněn, natlakován, takže nemáte šanci se tam dostat. Navíc třeba průměr ropovodu Družba je jenom 50 centimetrů a bylo by těžké prolézt celých 450 kilometrů,“ vysvětluje Zdeněk Dundr, proč správci ropovodu pro jeho čištění musí využívat takzvané ježky. Ty projdou celým potrubím a oškrábou usazeniny ze stěn.
Jak funguje dispečink centrálního tankoviště ropy? Co všechno je potřeba, aby se surová ropa proměnila například v motorovou naftu nebo surovinu pro výrobu plastů? Jak se po ruské invazi na Ukrajinu změnily zajeté procesy přepravy a skladování ropy? A jaká bezpečnostní opatření jsou potřeba k ochraně strategického objektu v Nelahozevsi?
Poslechněte si celé speciální vysílání Magazínu Experiment z centrálního ropného tankoviště.
Související
-
Magazín Experiment ŽIVĚ z Kriminalistického ústavu
Kriminalistický ústav slaví 65 let. Jak se změnila s nástupem moderních technologií práce policejních vědců a co všechno dnes dokážou odhalit?
-
Magazín Experiment ŽIVĚ z akce Česká třicítka na pražské ČVUT
Už po dvanácté se fandové letového provozu sešli, aby se na 30 hodin proměnili ve virtuální piloty a dispečery a převzali pomyslnou kontrolu nad vzdušným prostorem v Česku.
-
ŽIVĚ z Maker Fairu v Brně: Robotický bubeník Max, farmář Fraverbot i myoelektrické protézy rukou
Jaké vynálezy můžete zhlédnout na brněnském výstavišti? Poslechněte si Experiment Speciál z festivalu kutilů a vynálezců Maker Faire
