Lucemburské náměstí nese jméno Jana Palacha

pokládání květin

Jméno českého studenta Jana Palacha, který se před 40 lety upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, nesou místa a instituce nejen u nás. Toto je příběh jednoho docela malého náměstí pojmenovaného po Janu Palachovi v centru hlavního města Lucemburského velkovévodství.

"Je to tamhle, to malé náměstíčko. To je Square Jan Palach - tam v rohu Place d´Armes," ukazovala mi paní Mariline cestu k místu, které jsem na - pravda, nepříliš podrobné - mapě Lucemburku nemohl najít. Je to vlastně výběžek hlavního lucemburského náměstí. Prostranství s kašnou a lavičkami. Mladá generace Lucemburčanů příliš neví, po kom se toto zákoutí jejich metropole jmenuje. Ti starší si ovšem dobře pamatují.

"Jan Palach byl český student, který, pokud si dobře vzpomínám, protestoval proti sovětské invazi v roce 1968. Rozhodl se zemřít jako symbolická pochodeň na Václavském náměstí," vzpomínal si opravdu velmi detailně pan Yves. "Zabil se v době vaší revoluce. Před kolika lety to bylo, to už ale nevím. Myslím, že se upálil. A jeho náměstí? No jistě, to je támhle. Ten parčík," orientovala se dobře i paní Lilian.

Myšlenka pojmenovat část Lucemburku po Janu Palachovi se zrodila v hlavě Fernanda Zürna, který byl v 60. letech zástupcem primátora. S Československem ho pojilo přátelství už od války. Pracoval tehdy v rozhlasové stanici RTL, kterou Němci zabrali. Poslali ho do administrativního oddělení rozhlasu v protektorátu. Fernand Zürn však u nás pomáhal českým rozhlasákům, a dokonce se zapojil do odboje. Za to skončil na Pankráci. Zachránilo ho až pražské povstání.

"Československo se pro něj stalo druhým domovem. Hluboko v srdci byl zčásti Čechem a zčásti Lucemburčanem. Měl velmi rád Čechy," vyprávěla dcera Fernanda Zürna Martine. Ještě před vpádem vojsk do Československa stačil iniciovat podpis smlouvy o partnerské spolupráci Prahy a Lucemburku.

Paní Martine na svého otce a jeho aktivity kolem československo-lucemburského přátelství vzpomíná: "Pamatuji si den sovětské invaze. Přišel domů a byl úplně bílý. Byl v šoku. Okamžitě založili s přáteli z politiky Výbor pro solidaritu s lidem Československa. Pomáhali uprchlíkům a pořádali protestní pochody, při kterých se zastavovala auta, vlajky visely na půl žerdi a zvonily zvony."

Po Palachově činu prožil Fernand Zürn další šok, který ho inspiroval k myšlence uchovat vzpomínku na českého studenta pojmenováním zatím bezejmenného výklenku hlavního lucemburského náměstí. Spolu s kolegou z městské rady nechali vyrobit cedulku a 20. srpna 1969 k prvnímu výročí sovětské okupace ji umístili na nároží budoucího Square Jan Palach.

"Říkali tomu německy, že to bude 'akce provedená za mlhavé noci'. Nakonec to ale udělali ve dne a byla u toho spousta novinářů a fotografů," ukazovala mi paní Martine Zürn fotografie z lucemburských deníků. Ačkoli přejmenování náměstí nemělo posvěcení městské rady, nikdo si cedulku nedovolil sundat. Oficiálně se toto místo jmenuje po Janu Palachovi od návštěvy prezidenta Václava Havla v Lucembursku v roce 1991. Za budování přátelství mezi českým a lucemburským národem dostal v roce 2000 Fernand Zürn ocenění ministerstva zahraničí Gratias Agit - in memoriam.

K bronzové desce s příběhem Palachova náměstíčka kladli každý rok květiny českoslovenští emigranti. Po revoluci se k emigrantům přidali i diplomaté. Květiny dali společně k pomníčku i letos. Připomínka kulatého výročí činu Jana Palacha byla ale v Lucemburku tento rok okázalejší. Také díky skladbě velšského hudebníka Dafydda Bullocka, velkého obdivovatele české kultury. K napsání díla se nechal inspirovat hudbou českých mistrů a složil Requiem za Jana Palacha. V něm například zaznívá i husitský chorál Ktož sú boží bojovníci. Ve světové premiéře zněl v kostele sv. Josefa v Lucemburku.