Literární i vlastivědné omalovánky z Krkonoš. Díky vydavatelství OBLAK se s nimi učí děti ve školách

19. únor 2023

Překladatelka Blanka Kučerová založila vydavatelství OBLAK před několika lety. Kromě vlastivědných omalovánek a slepých map z Krkonoš se věnuje i těm literárním, inspirovala se mimo jiné Babičkou nebo Májem Karla Hynka Máchy. Původně vystudovala kroatistiku a překládala například hry chorvatského dramatika Mira Gavrana. Kde všude zanechali v Krkonoších svůj odkaz Harrachové? A jak literární omalovánky vznikaly? Poslechněte si rozhovor.

Proč zrovna název OBLAK?

A proč ne Medvídek…. (smích). Původně jsem chtěla odkázat na místo, kde žiji, a tak jsem chtěla, aby se vydavatelství jmenovalo Medvěd. Pak jsme ale zjistili, že už někdo měl daný nápad před námi a švagrovou napadlo, že by se to mohlo propojit s mým jménem. Takže omalovánky Blanky Kučerové – OBLAK.

Rok 2023 je rokem Harrachů. Jak se Harrachové zasloužili o rozvoj Krkonoš?

Myslím, že to je patrné na každém roku. Alespoň tedy mně, protože o tom mám hodně načteno, nacestováno, nakoukáno. Začněme například Harrachovem a sklárnou na Novém Světě, která je datována od roku 1712. Měli tam také svůj letohrádek, byla to taková větší roubená chalupa, která ale vyhořela.

Čtěte také

Z Harrachova můžeme pokračovat do Rokytnice, odkud vede železniční dráha do Martinic, kterou nechal vybudovat právě Jan Nepomuk Harrach. Měli také zájem na vybudování železáren, ne tedy nějakých velkých hutí, ale železná ruda se v Krkonoších těžila. Tkalo se tam také plátno, harrachovské sklo se vyváželo do celé Evropy i světa.

Když jsem studovala váš životopis, říkala jsem si, že chorvatština je tím, co vám otevřelo dveře úplně ke všemu, co máte v životě ráda – cestování, divadlo, krása, psaní a vlastivědné a dějepisné poznámky… Nebo se mýlím?

To ne, moji rodiče si ze mě v pubertě dělali legraci, že jsem jim zkazila dovolenou v Jugoslávii, protože nedostali devizový příslib. Jak to dostanete do povědomí, asi vás to tam pak táhne. Když jsem byla na gymnáziu a měla poprvé zlomenou nohu ze skibobu, odjela jsem jako delegátka na brigádu do Chorvatska. Za tři týdny jsem se naučila chorvatsky a vystačila si s tím na celé léto. A s druhou zlomeninou a šrouby v noze jsem se přihlásila na slavistiku do Brna.

Učí se podle vašich omalovánek, myslím tím především ty literární, i například ve školách?

Učí, to se povedlo díky covidu. Všichni nejsou nadšení z toho, že jsme byly prakticky dva roky zavření doma, kdyby ale této školní odmlky nebylo, nejspíše by nevznikl Jirásek v omalovánce - myslím tím Staré pověsti české, které jsme obohatili o slepé mapy Prahy a Česka. Také by asi ten samý rok záhy nevznikl i Máj Karla Hynka Máchy v omalovánce.

Rok předtím, než covid začal, jsme vydali Babičku a dva roky předtím Kytici Karla Jaromíra Erbena. Kytici trvalo dlouho, než se rozjela, ale Babičce hodně pomohla televizní série, v internetovém algoritmu zafungovaly hashtagy a lidé nás začali hledat, nacházet a vybarvovat a učit se podle nich.

Čtěte také

Když pojedeme na prodloužený víkend do Krkonoš, kde bychom se měli zastavit?

Ve Vysokém nad Jizerou, to je taková krkonošská kulturní mekka.

Kam se sjížděla prvorepubliková smetánka. Asi bychom zde měly zmínit i Viktora Dyka…

Určitě, je důležitou postavou první republiky. Do Vysokého jezdíval s Antonínem Sovou a brávali s sebou své literární a případně politické kolegy. Je třeba zmínit také Karla Kramáře, který se u nás narodil. Náměstí nese jeho jméno a z nároží jeho domu shlíží busta. Z Vysokého pak do Poniklé, Jilemnice a Vrchlabí. Poté bych určitě zajela i na báječný Hrádek u Nechanic, když jsme už nakously rok Harrachů. Kdybyste si výlet naplánovala na celý týden od Harrachova až k Hradci, hezky se to spojí.

Co stojí za vznikem vydavatelství OBLAK? Je chorvatština podobná slovinštině? A jak se daří Krakonošovi? Poslechněte si celý rozhovor. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.