Lampář: Karlův most je jediný most na světě osvětlený plynem. Za rok ponesou oheň i světlonošky na Čechově mostě
Na Karlův most se vrátil lampář a znalec plynové historie Jan Žákovec. „Já jsem nejvyšší a kolega nejstarší lampář na světě,“ směje se. V Evropě se plynové lampy rozsvěcí dálkově nebo pomocí časových rozžehovačů. U nás máme lampáře pouze v Praze. Čím je toto povolání specifické a které další mosty se dočkají návratu plynových prvků?
Jak to bylo a jak je to dnes s plynovými lampami?
Téměř celé devatenácté století osvětloval svítiplyn ulice, parky nebo interiéry i v divadlech. Stavovské divadlo osvětlovaly plynové lustry ještě na začátku dvacátého století. V roce 1944 u nás bylo téměř 10 tisíc lamp. Poslední lampy na svítiplyn se převedly na elektriku v roce 1985 a vypadalo to, že šlo o slepou uličku ve veřejném osvětlení. Přesto v řadě evropských měst plynové lampy dodnes svítí. Praha se rozhodla, že je do centra vrátí někdy v roce 2002. Od té doby přibylo 1671 plynových luceren a plánují se další, třeba na Malostranském náměstí.
Je náročné udržet je funkční?
V minulosti měli údržbáři žebříky, což dnes nejde, takže se používá plošina. Na Karlově mostě fouká, tak se lampy často podaří rozsvítit až na druhý pokus. Zároveň jsou často ucpané hořáky: lezou nám do nich jepice nebo pavouci. Jednou do lampy dokonce narazila labuť a hasiči ji museli pomáhat vyprostit. Ve výjimečných případech můžeme dát tyč z ruky: zejména děti mají zájem si lampu rozsvítit. Je to zážitek, který si budou pamatovat celý život.
Proč se plynové lucerny na Karlův most vrátily?
Při rekonstrukci Karlova mostu v roce 2009 se uvažovalo o způsobu osvětlování. Efekt se posuzoval podle pohledu na Karlův most z Pražského hradu a zvítězil svítiplyn. Karlův most je jediný most na světě osvětlený plynem. Je to oheň, v lampě jich hoří šest. Oheň patří k lidstvu od pradávna a má jiný charakter než elektřina. Možná proto v řadě měst vydržel dodnes.
Také na Čechův most by se měly vrátit bronzové sochy světlonošů...
Je to pravda. Také býval osvětlen plynovými lampami a dvě světlonošky v levé části mostu drží pochodně, ze kterých měl hořet plyn. Napravo jsou zase hydry, aby chrlily vodu. Záměr architekta se ale po první světové válce nezrealizoval a Praha ho teď chce oživit. Jde o použití plynu pro dekorativní účely. Světlonošky projdou restaurátorským průzkumem. Vrátí se do nich plynová technologie a budou hořet plameny. Byl by to nádherný pohled, s realizací se počítá příští rok.
Co všechno v minulosti poháněl plyn? Jaká je budoucnost takzvaného zeleného plynu? A jaké rarity jsou k vidění v Plynárenském muzeu? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Černochová ztratí klíčového člověka, z ministerstva odchází muž odpovědný za obrannou strategii Česka
-
Autobusový ‚teror‘, závislost na rodičích a techno. Čtvrtinu Čechů ohrožuje dopravní chudoba
-
Z Izraele se evakuuje 70 Čechů. ‚Chceme pomoct každému jednomu našemu občanovi,‘ říká diplomat
-
Krycí název Naviják. Vojenská policie šetří nákupy terénních nákladních vozů Tatra od zbrojaře Strnada