Ladinové – zapomenutý národ uprostřed Evropy
Na světě dodnes najdeme malé a už skoro zapomenuté národy. Pokud vás zajímají, nemusíte se vydávat do jihoamerických pralesů nebo afrických pouští. Nárůdek zvaný Ladinové žije doslova kousek od nás – v italských Dolomitech, kam každý rok jezdí za lyžováním desítky tisíc Čechů.
Mezi dvěma národy
Ladinů žije v Dolomitech asi třicet tisíc. Jsou patřičně hrdí na své tradice. Každý rok pořádají velký karneval, na kterém defilují nejroztodivnější masky. Třeba maska krále Laurina, který podle pověstí může za tradiční narůžovělou barvu horských masivů v Dolomitech. Hory totiž mají pro Ladiny zvláštní význam. Asi právě díky nim tenhle malý národ přežil až do současnosti.
„Důvodem je izolovanost Ladinů v jednotlivých horských údolích. Ladinové navíc žijí na půli cesty mezi Italy a Němci, a tak pokud nechtěli být asimilováni jedněmi nebo druhými, museli se naučit jazyk obou a nepodlehnout jen jednomu vlivu. Mezi dvěma velkými národy dokázali udržet rovnováhu,“ říká Fabio Chiocchetti, ředitel Ladinského kulturního institutu ve vesničce San Giovanni v údolí Val di Fassa.
Zpět k tradicím
Hned vedle institutu je Muzeum ladinské kultury. Doktor Chiocchetti mi ukazuje, co všechno může návštěvník vidět. „Učíme tu o ladinské kultuře děti ze škol. Z obrázků se dovědí něco o ladinských pověstech a vyprávěních. Jindy se zase zaměřujeme na život prostých ladinských zemědělců nebo třeba na velikonoční tradice,“ vysvětluje mi Fabio Chiocchetti.
Ladiny v Dolomitech poznáte hlavně podle jazyka, který patří do rétorománské jazykové skupiny. Zdaleka to není jen řeč jejich předků. Ladinština je dodnes mateřským jazykem velké většiny lidí narozených ve známých lyžařských oblastech Val di Fassa, Val Gardena nebo Alta Badia. V ladinštině stále vznikají písně a vysílají se programy v rádiu i v televizi.
Ke své identitě se místní lidé vřele hlásí. Tak jako asi třicetiletá Martina, kterou potkávám na ulici před muzeem. „Cítím se být Ladinkou spíš než Italkou. Jsou to moje kořeny a jsem na to skutečně hrdá,“ říká.
Češi spíše chladní
V oblasti, kde Ladinové, žijí tráví svou dovolenou také tisíce českých lyžařů. Když se jich zeptáte na Ladiny, většinou odpovídají, že o nich nikdy neslyšeli. Není proto divu, že do ladinského muzea Češi zrovna neproudí. Spolu s Fabiem Chiocchettim listujeme návštěvní knihou. Zapsali se do ní Italové, Němci, Španělé, Poláci nebo Rusové, ale po Češích dlouho ani památky.
Až po několika minutách konečně nacházíme záznam o návštěvě pěti českých turistů. Pár Čechů do Muzea ladinské kultury přišlo loni v březnu. Menší zájem našich krajanů je prý způsoben tím, že do Dolomit jezdí hlavně v zimě. Většina návštěvníků však do muzea přijde během léta.
Ať už za to může jen roční období nebo ne, Fabio Chiocchetti všechny posluchače Českého rozhlasu na závěr zdraví přímo v ladinštině: „Srdečný pozdrav od Ladinů z Dolomit.“
Související
-
Rétorománština se zatím drží, ale jak dlouho?
Na Zemi se mluví zhruba šesti tisíci jazyky. Zhruba polovině z nich ovšem hrozí, že do sto let zaniknou. Důvody jsou různé. Někde vymírá populace, která příslušný j...
-
Manželé z Česka si splnili sen. Otevřeli observatoř ve švýcarské vesničce Lü
Už 40 let zapisuje UNESCO na seznam kulturního a přírodního dědictví nejcennější památky světa. Švýcarský kanton Graubünden na něm zastupují Rhétská dráha, tektonic...