Krádeže na pracovišti
Situace, kdy byl někdo v zaměstnání okraden nebývá, bohužel, zase tak výjimečná. První, co by měl člověk v takovém případě udělat, je nahlásit ztrátu věci svému nadřízenému. Další, co člověka samozřejmě napadne je ohlásit to na policii. Tady už se ale budou ptát. Jestli byl předmět ponechán na místě přístupném, nebo byl v místnosti uzamčen. Pokud nebyl, a zejména když se jedná o prostředí, kam má přístup hodně lidí jako jsou úřady nebo nemocnice, je šetření ze strany policie velmi obtížné.
Ivana Knolová: Nicméně je třeba tuto událost poté oznámit policistům s tím, jak k této krádeži došlo.
Říká Ivana Knolová, mluvčí pražské policie. A zároveň radí další kroky.
Ivana Knolová: Pokud nebylo překonáno násilí, tak je vhodnější, aby ten poškozený odešel na policejní služebnu v místě příslušném, to znamená v obvodě a oznámil tam krádež.
Policie totiž v takovém případě, kdy je jasné, že se v místnosti nebo v chodbě mohlo pohybovat volně víc lidí většinou k sejmutí otisků ani nepřistupuje. A jak by se měl s takovou věcí vyrovnat zaměstnavatel? Ten je povinen zajistit zaměstnanci bezpečnou úschovu oděvů a osobních předmětů, které se obvykle nosí do práce. Tak to říká § 105 Zákoníku práce. Zda vymezí v právním řádu, co to je ta bezpečná úschova, to už je jen na zaměstnavateli a z toho pak vyplývá jeho odpovědnost za škodu na odložených věcech, které se zaměstnanci při výkonu páce ztratí. Pravda je, že určitá omezení ve výši náhrady škody podle Evy Dandové z právního oddělení českomoravské konfederace odborových svazů tu existují.
Eva Dandová: U těch věcí, které se obvykle do práce nosí a které zaměstnanec odložil na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se ukládají, tak tam zaměstnavatel odpovídá v plné výši za tu škodu bez ohledu, jestli se jedná třeba v zimě o kožich, kozačky a ta druhá část je pak věcí, které se obvykle do zaměstnání nenosí, jako jsou třeba větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy. To můžou být třeba ty případy, kdy zaměstnanec si něco položí třeba na svůj pracovní stůl no a tam zaměstnavatel odpovídá pouze do částky pěti tisíc korun.
Pokud by si ale zaměstnanec přinesl do práce vyšší částku, třeba dvacet tisíc korun na nějaký zamýšlený nákup a uložil ji do trezoru ze kterého by se pak peníze ztratily, odpovídá za ně v plné výši zaměstnavatel, i když se jedná o částku, která se obvykle do zaměstnání nenosí a je nad limit o kterém hovoří Zákoník práce. V něm také najdeme lhůtu, do které musí poškozený o krádeži svého zaměstnavatele informovat.
Eva Dandová: Dobou těch škod je rozhodující to, že zaměstnanec musí uvědomit zaměstnavatele do patnácti dnů ode dne, kdy se o té škodě dozvěděl.
A zajímá vás, jak je to s mobilním telefonem
Eva Dandová: Já zastávám ten názor, že mobilní věc není zatím ani judikována jako věc, která by se obvykle do zaměstnání nosila. Jiné je to s mobilním telefonem, který zaměstnavatel dal zaměstnanci jako služební mobilní telefon. Ale za vysloveně osobní mobilní telefon, tak tam by byla ta odpovědnost toho zaměstnavatele jako za ty ostatní věci do té částky pěti tisíc korun.
Říká právnička Eva Dandová. A na závěr ještě rada o které možná někteří lidé ani nevědí. U většiny pojistitelů se dá krádež, byť i na pracovišti, zahrnout do pojištění domácnosti. A o jaké případy by se jednalo? Například o zcizenou aktovku, kabelku, kabát, nebo zimní obuv v případě, že se žena na pracovišti přezouvá. Stejně tak by tomu bylo i v případě, že by se zmíněné věci poškodily třeba živelnou pohromou. Jak ale říká Petr Gruber z České asociace pojišťoven, u té krádeže jsou přece jen pravidla o něco přísnější.
Petr Gruber: Pokud by šlo o škodu způsobenou odcizením, tak tam musí platit ta podmínka, že při odcizení pachatel překonal překážku chránící věc před odcizením.
P případě, že by tedy tato krádež měla být hrazena z pojistky pro domácnost je nutné, aby se například kabát nacházel v uzamčené skříní nebo v případě, že bude viset na věšáku byla na klíč uzamčena samotná v místnosti. Podle Petra Grubera je v určité závislosti i konkrétní výše náhrady.
Petr Gruber: Tyto škody na věcech jsou omezeny pouze pokud se jedná o peníze, klenoty a jiné cennosti. Tam je to omezení do pěti tisíc korun. U jednotlivých pojistitelů je potřeba tuhle věc ověřit individuálně. Pokud by se jednalo o jiné věcí než peníze, klenoty a jiné cennosti, tak je omezení pouze po jistou částku dohodnutou v pojistné smlouvě.
Nic ovšem nebrání tomu, aby se klient pojišťovny dohodl zvláštním smluvním ujednáním na tom, že v takovýchto případech uhradí pojišťovna škodu v plné výši.
Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprocházejí korekturou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Slušnost není slabost, pane Macinko.‘ Lidé v Praze demonstrují na podporu prezidenta
-
ONLINE: Ukrajina je připravena. Se zástupci Ruska a USA se sejdeme ve středu, uvedl Zelenskyj
-
Macinka: Pavel se chová jako lídr opozice, budu ho ignorovat. Na summitu NATO má mluvit vláda
-
ŽIVĚ: Sparta vede nad Českými Budějovicemi 2:1, Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos