Konec po první sezóně? Zdeněk Svěrák vzpomíná na rozbroje v začátcích Divadla Járy Cimrmana

„Byla to snaha vypsat se z toho, co mě zraňovalo. Hrozně mě štvalo, že divadlo sotva vzniklé už má zaniknout,“ líčí Zdeněk Svěrák důvod, který ho přiměl poprvé k deníku usednout. „Později, když už se divadlo stalo pojmem, jsem ho psal s vědomím, že se v budoucnu najde někdo, koho budou dějiny tohoto souboru zajímat.“

První sezóna divadla

V úvodním z celkem pěti dílů podcastové série Zdeněk Svěrák popisuje první divadelní sezónu. Už ta ukázala vážné rozpory uvnitř kolektivu. Ladislava Smoljaka, kterého do divadla přivedli Zdeněk Svěrák s Miloněm Čepelkou, nesnesli zakladatel divadla Jiří Šebánek a jeho rozhlasová kolegyně, režisérka Helena Philippová.

Deník? Vím, že si tu a tam něco zapsal, nikdy mi ale neukázal ani stránku. Ani tu, na které psal o mně! Je ale pravda, že jsem ho o to nikdy neprosil.
Miloň Čepelka

„Před prázdninami došlo k prudkému sváru mezi Láďou a Jirkou. Ten se stával alergickým na každou Láďovu poznámku. K výbuchu došlo, když Jirka dočetl třetí verzi své hry Domácí zabijačka. Láďa ji několika slovy pochválil a pak se ptal na drobnosti. Jirka podrážděně odmítal zabývat se malichernostmi. Jeho podrážděnost byla všem nepochopitelná. Byla to jakási obranná reakce autora. Mělo to i pozadí zdravotní a meteorologické. Bylo předbouřkové dusno ke 40 stupňům celsia. Exploze ukázala, že Jirka je daleko křehčí bytost, než jsme si mysleli. Všichni jsme se postavili za Láďu. Už také proto, že ani mně nedopřál kritického vyjádření. Pro mě to byl blesk z čistého nebe – Šebánek, kterého jsem neznal: zloba spojená s domýšlivostí, kombinovaná strachem z neúspěchu.“

,Buď Smoljak, nebo jdu pryč‘

Snažil se Zdeněk Svěrák Smoljaka a Šebánka usmiřovat? „Ono to nemělo cenu,“ nahlíží tehdejší situaci Zdeněk Svěrák. „To byste museli znát Jirku Šebánka. On měl masku zlého muže. Přesvědčovat ho o tom, že Smoljak to nemyslí špatně a že je to nadaný člověk, nemělo smysl,“ dodává.

„Dospěl jsem i k závěru, že možná – ale připadalo mi to domýšlivé – Jirku mrzelo, že my dva jsme původně byli dvojice. A Jirka to možná bral jako zradu, že jsem si našel v Láďovi nového spolupracovníka. Tak jsem mu říkal, že další hru přece můžeme napsat spolu. Ale on byl tak nepřístupný, že otázka zněla: buď Smoljak, nebo jdu pryč,“ doplňuje četbu z deníku Zdeněk Svěrák.

Problémy s ,Třídní knihou‘

Konflikty mezi oběma osobnostmi doprovázely celou sezonu 1967/68. Přinesla je i premiéra hry Vyšetřování ztráty třídní knihy z pera Ladislava Smoljaka. K ní si těsně po premiéře v listopadu 1967 Zdeněk Svěrák poznamenal:

„Premiéra Láďovy hry přišla v době, kdy ještě nebyla zvládnuta. V posledním týdnu jsme sice zkoušeli den co den, ale text vyžadující maximální přesnost a přitom uvolněnost visel nad námi spíš jako hrozba, než aby byl oporou. Výkony působily stísněně. Jirka Láďu takřka fyzicky nesnáší, v šatně dává najevo, jak je mu zatěžko hrát v Třídní knize, na scéně to fláká. Přichází s nápadem, že by měla být stažena, přestože má vyprodáno jako Akt i Šebánkova Domácí zabijačka.“

Kdy si Zdeněk Svěrák připustil, že sotva založené divadlo zanikne? Uvažoval sám o odchodu ze souboru? Poslechněte si celý první díl podcastu Nejisté sezony – soukromé zápisky Zdeňka Svěráka.