Ředitel Reduty nám zakázal vystupovat v Praze. Váhali jsme, zda to respektovat, vzpomíná Zdeněk Svěrák

Rozchod s Šebánkem a Philippovou

Na dalších řádcích deníku Zdeněk Svěrák vykresluje počátky druhé sezony. Tehdy, na podzim 1968, dopsal s Ladislavem Smoljakem text první společné komedie Hospoda Na mýtince. Všem se líbila, Helena Philippová ale nesouhlasila s tím, aby ji Smoljak režíroval.

„Prý pro neúspěch režie Třídní knihy. Následuje trapná hádka, v níž Šebánek nazývá Láďu ochotnickým diletantem. Helena staví v hysterickém záchvatu otázku: buď bude v divadle Smoljak, nebo já. Oba ne.“

Šebánek i Philippová ze souboru v roce 1969 odešli. Jiří Šebánek taky požádal, aby byla z repertoáru stažena jeho hra Domácí zabijačka. Dočkala se 34 repríz.

Šebánkův pokus o návrat

Jak si Zdeněk Svěrák zaznamenal, nositel cimrmanovského nápadu ale po pěti letech usoudil, že by se měl do souboru vrátit. 24. února 1974 Jiří Šebánek usedl v Karlových Varech ke stolu a napsal Svěrákovi a Smoljakovi dopis.

„V tom stálo, že by se s námi rád sešel při dobré kořalce. Bylo to dojemné shledání v březnu u nás na Spořilově. Jirka je jiný. Prodělal si svoje – rozvod, nemoc, sebeužírání bez starých přátel – a my se snažíme, aby se vrátil zpátky do divadla.“

Zdeněk Svěrák dnes připomíná, že i Ladislava Smoljaka Šebánkův odchod mrzel. „Láďa věděl, že Jirka byl ten, kdo divadlo založil a že by bez něj nebylo. Bral to taky jako uznání, že není diletant a že to děláme dobře, když se tam chce Jirka vrátit.“

Stěhování na Národní třídu

V roce 1971 se Divadlo Járy Cimrmana muselo rozloučit s domovskou scénou v Malostranské besedě. Ta přitom dobře korespondovala s pojetím divadla. „Měli jsme to tam rádi. Ta Reduta nám připadala horší, neměla skoro žádné zázemí. Zároveň nám zdůrazňovali, že Národní třída je taková pražská Broadway,“ pohlíží dnes Zdeněk Svěrák na stěhování do Reduty.

V sezoně 1972/73 dostala Reduta nového ředitele Jana Budlovského. Tento muž – směs holiče, diplomata a estrádního kouzelníka – nám nabídl Redutu jako souboru, který bude tvořit základ její činnosti.


Z deníku Zdeňka Svěráka

„Hned na jaře 1972 však padla na Redutu pohroma. Jeho ředitel se ve svém křesle zakymácel a jako pokus o záchranu nám vydal zákaz účinkování v Praze. Stáli jsme před otázkou, zda zákaz respektovat,“ zaznamenal si principál Divadla Járy Cimrmana před více než padesáti lety.

Přestalo skutečně Divadlo Járy Cimrmana na čas hrát? Jak Zdeněk Svěrák v deníku líčil (ne)herectví svých kolegů? Proč se Šebánkův návrat k Cimrmanům nezdařil? Uslyšíte v druhém díle podcastu Nejisté sezóny – Soukromé zápisky Zdeňka Svěráka.