Kombinace AstraZenecy a Pfizeru? Mělo by to fungovat znamenitě, myslí si mikrobiolog Šebo
Imunita po vakcinaci proti koronaviru může trvat roky. A vir jednou přestane mutovat. V rozhovoru pro magazín Experiment to říká profesor Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. U dvou dávek očkování podle něj pravděpodobně nezůstane a vakcíny proti koronaviru bude prý vhodné začít kombinovat.
„Tomu, aby se mezi sebou vakcíny poměrně volně kombinovaly, nic nebrání. Jde jen o to, že na lidech nemůžete dělat experimenty stejně jako na myších, nejprve se tedy musí zorganizovat robustní klinická studie se vším všudy,“ uvádí profesor Šebo. Je přesvědčený, že za půl roku až za rok bychom výsledky takovýchto studií mohli znát.
Poslechněte si celý Magazín Experiment z 24. dubna 2021
Kombinace vakcín
Kombinace vakcín proti koronaviru už vědci testují. Například ve Velké Británii spustili studii, kdy lidé starší 50 let s první dávkou vakcíny od firmy AstraZeneca nebo Pfizer dostanou druhou od téhož výrobce, nebo od firem Moderna či Novavax. V další studii prověřují, jak by mohly fungovat vzájemné kombinace vakcín pouze od firem AstraZeneca a Pfizer.
PROF. ING. PETER ŠEBO, CSC.
Vede Laboratoř molekulární biologie bakteriálních patogenů v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR a je profesorem mikrobiologie na VŠCHT v Praze. Je členem Evropské akademie mikrobiologie a Evropské organizace pro molekulární biologii. Zabývá se molekulární mikrobiologií, studiem bakteriálních toxinů a vývojem nových typů vakcín.
„To by mělo fungovat znamenitě, ve zvířecích modelech to funguje perfektně,“ myslí si mikrobiolog Peter Šebo. „Často je účinnost takové imunizace vyšší, než když je to dvakrát ten samý typ vakcíny, což by u vakcíny AstraZeneca mělo platit dvojnásob.“
Kombinování vakcín může podle Šeba přispět k vyšší obranyschopnosti a zároveň to může usnadnit logistiku očkování. „Dovedu si představit optimální očkovací schéma. První dávka by mohla být adenovirová vakcína, například AstraZeneca, Johnson & Johnson nebo Sputnik Light, a druhá dávka by mohla být RNA vakcína nebo Novavax.“
Imunita až na několik let
Je také přesvědčen, že lidé budou muset chodit na přeočkování – ať už kvůli posílení imunity, nebo z důvodu stále nových mutací. „Myslím, že někdy příští rok bude potřeba přeočkovávat proti novým variantám, ale otázka je, jestli se tady rozšíří. Pokud hladina imunity po prodělané infekci a po očkování v populaci bude dostatečně vysoká, tak se šíření viru významně sníží.“
Čtěte také
Navíc se tím zmenší i prostor pro vznik nových mutací. A jak dlouho bude ochrana po očkování trvat? „Osobně si myslím, že to bude v řádu let, že to nebude tak rychle mizet.“
Až desetkrát nižší pravděpodobnost nákazy
Naopak jednu zásadní věc už víme – na datech z Izraele se ukazuje, že očkování brání nejen proti nákaze, ale i proti přenosu viru na druhé lidi. To jsou velmi pozitivní zprávy.
„Data mluví poměrně jasně,“ souhlasí profesor Šebo. „Prozatímní odhady mluví o tom, že u plně očkovaných je šestkrát až desetkrát nižší pravděpodobnost, že by v případě nakažení infekci přenesli na někoho jiného, než u lidí, kteří očkováni nejsou. A to má naprosto dramatický dopad na šíření viru.“
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ŽIVĚ: Před budovou Českého rozhlasu probíhá pietní akt. Připomíná 80. výročí Pražského povstání
-
Osvětim jsem přežila díky náhodě jako jediná z rodiny, vzpomíná 95letá Eva Pokorná
-
Drahá a okopírovaná. Slováci představí výstavu, která vznikla v Praze. Ta jim k tomu nedala souhlas
-
Země pod jaderným deštníkem, další možné cíle Ruska. Kreml by s odpovědí nečekal, shodují se experti