Koleda Tichá noc slaví 200 let! Vznikla v zapadlé vesničce v Tauernských Alpách

Dva tisíce metrů vysoké hory, kamenitá políčka, pastviny, lesy, blátivé cesty a v zimě sněhu po kolena, někdy i po pás. Do této drsné krajiny v podhůří Tauernských Alp – do zapadlé vesničky Mariapfarr – přišel v roce 1815 Joseph Mohr pracovat jako pomocný farář.

Text koledy psal do šuplíku

Rodačka z Mariapfarru paní Maria pochybuje o tom, že se v cizině ví, že text Tiché noci vznikl právě tady ve zdech bývalé tvrze a později farnosti kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Teprve v roce 1995 se v archivu našel rukopis, ze kterého bylo jasné, že text napsal Joseph Mohr o dva roky dříve, než se vánoční píseň poprvé hrála.

Notový zápis Tiché noci s poznámkou o napsání textu v roce 1816|foto: Pavel Novák

Městečko Mariapfarr má přibližně dva tisíce stálých obyvatel. Je tu škola, samoobsluha, domov pro seniory, dvě hospody a dvě kavárny a také několik penzionů a wellnesscentrum využívané hlavně v zimě milovníky sjezdovek.

Ti možná ani do kostela nebo do farního muzea nepřijdou. Místní jsou ale na stopu svého městečka ve světové hudební a duchovní historii hodně pyšní.

Tichá noc při svíčce

„Myslím, že všichni naši občané jsou hrdí na to, že u nás pobýval Joseph Mohr. Působil jako farář na několika místech, ale právě u nás napsal slova slavné vánoční písně,“ říká hrdě Johann, jeden ze štamgastů kavárny a výčepu naproti zdejšímu kostelu.

Ve farním muzeu, otevřeném jen dva dny v týdnu, jsou vystavené svaté obrázky, monstrance a sochy. Josephu Mohrovi patří jen dvě místnosti. Jedna z nich byla pokojem pomocného kněze.

Je v nich klekátko, několik vitrín a panelů s obrázky autorů slavné koledy a také betlém. Původní zařízení komůrky Josepha Mohra se nezachovalo. Tady před dvěma sty lety asi text Tiché noci při svíčce psal.

Hledání dědečka

Joseph Mohr se narodil v Salzburku jako nemanželské dítě. Matka byla pletařka, otec voják. S pomocí mecenáše ale vystudoval a stal se knězem. Za své první působiště si v roce 1815 zvolil ves Mariapfarr. Proč chtěl ale právě sem?

„Joseph Mohr věděl, že v Mariapfarru žije jeho dědeček. Bydlel v chalupě v údolí. Ta tam stále stojí, ale dnes je v soukromém vlastnictví,“ vysvětluje průvodkyně ve farním muzeu Annemarie Leitner-Koubková.

„Joseph Mohr chtěl poznat svého dědečka, protože otce - vojáka a dezertéra – nikdy neviděl. Proto požádal, aby po vysvěcení mohl jít na svou první farnost právě do Mariapfarru.“

Expozice věnovaná Josephu Mohrovi a Tiché noci|foto: Pavel Novák

Dlouho s dědečkem ale nepobyl. Jeho vlastní rukou je ve farní knize zemřelých vyvedený zápis o dědečkově skonu v roce 1816.

Za nápěv vděčí slavná koleda Mohrovu chatrnému zdraví

Joseph Mohr měl v Mariapfarru těžkou službu. Jako pomocný kněz musel být ve dne v noci připravený vyrazit za farníky, když pro něj poslali. Zdejší studené počasí se podepsalo na jeho zdraví.

Údolí pod Tauernskými Alpami říkají místní lidé někdy rakouská Sibiř. Počasí tu v zimě dokáže být někdy opravdu kruté. Josepha Mohra trápily potíže s plícemi. Nechal se proto přeložit do nížiny, do vesnice Oberndorf severně od Salzburku.

Tam se setkal s varhaníkem Hansem Xaverem Gruberem. Spolu pak na Vánoce roku 1818 poprvé v kostele zazpívali koledu Tichá noc, která se po mnoha letech stala slavnou.