Když si chtěli komunisté ukousnout velké sousto, vznikla Petržalka. Přesně před 40 lety

Je to právě 40 let, co se do pravého břehu Dunaje u Bratislavy zakously bagry. Začala tam vyrůstat Petržalka, sídliště, které mělo vejít do učebnic. Stotisícové město, které zůstalo zčásti pouze na papíře a nad kterým si Václav Havel kdysi povzdechl, jaká je to králíkárna.

Mladí lidé, kteří v panelácích prožili celý život, si je postupně zamilovali. Řečeno s nadsázkou, Husákovo prestižní sídliště dnes táhnou dopředu z velké části právě takzvané Husákovy děti.

Na Petržalce prý dnes žije intelektuální elita

Petržalka – největší sídliště ve střední Evropě a místo, které má pro spoustu lidí přímo osudovou přitažlivost. Jedním z těch, kteří tu vyrostli, je šéf občanského sdružení Mladá Petržalka Oliver Kríž.

„Na začátku jsem Petržalku nevnímal příliš pozitivně. V roce 1984, kdy jsme sem přišli, to bylo jedno rozestavěné sídliště. Lékař kupříkladu sídlil v jednom z bytů a čekalo se na něj na schodech…“ popisuje.

Oliver Kríž je už řadu let i zastupitelem městské části Bratislava-Petržalka. Z výškové budovy jeho úřadu je vidět na celé sídliště. Panorama, které si pan Kríž oblíbil už dávno.

„Je to skvělé sídliště,“ shrnuje své pocity. „Je tu hodně mladých lidí, kteří tu chtějí žít a mají k Petržalce emotivní vztah. Je tu navíc největší intelektuální potenciál v rámci celého Slovenska – žije tu totiž průměrně nejvíc vysokoškolsky vzdělaných lidí.“

Komunistické Československo si chtělo ukousnout velké sousto

„Plánovat město v Evropě na Dunaji byla v polovině 60. let ohromná výzva,“ říká architektka Henrieta Moravčíková, která o sídlištích v Bratislavě sestavila dokonce celý tlustý atlas.

Petržalku měli původně navrhnout architekti z celého světa. Mezinárodní soutěž na podobu sídliště z poloviny 60. let nakonec neměla vítěze, udělilo se jen několik druhých a třetích míst. Ty nejlepší nápady zahraničních architektů měli zkombinovat slovenští odborníci. Výsledek nebyl špatný, do světového unikátu však měl daleko.

„Petržalka je stále ve výstavbě,“ upozorňuje architektka. „Pro komunistické Československo bylo typické, že si stanovovalo větší úkoly, než dokázalo realizovat,“ směje se.

Petržalka už není betonovou džunglí

Sídliště Petržalka bylo kdysi ošklivým káčátkem Bratislavy. V 90. letech se tu potýkali s drogující mládeží. Málokdo tu chtěl bydlet, zdejší paneláky byly pomníkem socialismu. Dnes už je to jinak a Petržalka se stává lukrativní adresou. Je to i kvůli zeleni, které je tady na sídlišti překvapivě hodně.

„Mnozí si stále myslí, že je Petržalka betonová džungle. Tak už tomu není. Podíváte-li se na mapy focené z leteckých snímků, je vidět, že je Petržalka plná zeleně,“ říká Oliver Kríž.

Petržalka se stala legendou, už když se stavěla. Ve videoklipu z poloviny 80. let se mezi rozestavěnými paneláky procházejí s dobovou písní na rtech třeba Jožo Ráž, Richard Müller nebo Miro Žbirka. Základní kameny slovenské popmusic zpívají u základních kamenů největšího slovenského sídliště.

Petržalka se od té doby změnila k nepoznání, je zelenější a přívětivější. Mimochodem, zdejší příroda se dala tak dohromady, že se tu usadili i bobři. Za nimi se podíváme v některém z příštích zápisníků.