Kdo, co a za kolik? Jourová si chce posvítit na financování neziskovek či univerzit cizími státy

Současná Evropská komise má před sebou poslední rok, což také znamená poslední šanci protlačit unijním legislativním kolečkem své návrhy. A mezi poslední napjatě očekávané návrhy patří právě balík na ochranu demokracie. Cílem má být ochrana Unie proti vnějším státním vlivům. Legislativa se zaměřuje hlavně na peníze, které cizí státy, například Čína či Rusko, posílají unijním univerzitám, neziskovým organizacím nebo lobbistům.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) při natáčení podcastu Bruselské chlebíčky se zpravodajkou Zdeňkou Trachtovou|foto:Eva Hrnčířová, tiskový tým eurokomisařky

Světlo do financování

Jourová vylučuje jakoukoli podobnost se zákonem o zahraničních agentech, proti jehož návrhu nedávno protestovali lidé v Gruzii, či s podobnou ruskou legislativou. Zdůrazňuje, že připravovaný návrh Evropské unie chce pouze vnést světlo do financování z třetích zemí. Nepočítá ale s žádnými postihy společností, které cizí finance přijímají. „Je tam naprosto zřetelně uvedeno, že státy nesmí jít za rámec požadavků, které klade směrnice na ty instituce, kterých se to bude týkat – jasný zákaz,“ uvedla Jourová.

Společnosti financované ze zahraničí budou muset pouze každoročně zveřejnit podrobnosti o tomto financování. „Povinnost připadne těm, kteří fungují na evropském trhu a získávají zakázky, kontrakty na různé typy služeb od cizích států, a to přímo od států nebo státních organizací, nikoliv od kohokoliv ze zahraničí,“ odhalila Jourová poprvé detaily návrhu v Bruselských chlebíčcích.

Proč některé neziskové organizace připravovanou legislativu kritizují? A nemůže Evropská komise v kontrole zajít příliš daleko? O tom je tento díl Bruselských chlebíčků.