Snahy o obživnutí V4 je fantazírování. O Andreje Babiše ale bude bitva, myslí si novinář

17. listopad 2025

Vznikající česká vláda by ráda resuscitovala Visegrádskou skupinu, tedy spojenectví Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Proč je ale vlastně V4 ve stavu klinické smrti? A jak se vyvinuly vztahy zemí střední Evropy, které se po pádu železné opony snažily stavět na hodnotách demokratické evropské integrace? Hostem nové epizody Bruselských chlebíčků je novinář ze serveru Seznam Zprávy Filip Harzer.

„V3 se zrodila v únoru 1991, V4 logicky vznikla po rozdělení Československa. Hlavní důvod byl návrat do Evropy,“ popisuje stručně historii Visegrádu novinář Filip Harzer. Spojenectví ale odkazuje na vzdálenější historii – už v roce 1335 se ve Visegrádu uzavřelo přátelství mezi Čechy, Uhry a Poláky, a to především z obchodních důvodů.

Filip Harzer

V devadesátých letech byl ale cíl trochu jiný – dostat státy, které zatížily desítky let totality, do struktur Evropské unie a Severoatlantické aliance.

„Vstup do EU a NATO byly milníky. Pak už se témata hledala složitěji,“ poznamenává novinář. Každá členská země totiž prožívala různé politické cykly, výměny vlád. Když v Maďarsku v roce 2010 nastoupil Viktor Orbán a dynamika se trochu změnila, všímá si Harzer. Hlavním bodem zlomu se však stala ruská agrese na Ukrajině.

Napjaté vztahy Varšavy a Budapešti

„Stěžejní je momentálně ve Visegrádu vztah Polska s Maďarskem. V době vpádu Ruska na Ukrajinu už Orbán samozřejmě vládl v Maďarsku, v Polsku to bylo národně-konzervativní Právo a spravedlnost. Kaczynski s Orbánem si byli ideologicky blízcí. Jenže k invazi měli jiný postoj – pro Polsko je Rusko bezpečnostní hrozba a přes to nejede vlak,“ vysvětluje Filip Harzer.

Čtěte také

Před dvěma lety se ale do čela polské vlády vrátil Donald Tusk a Polsko s Maďarskem se tak od sebe ještě víc vzdálily. Vztahy se vyostřily poté, co bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který je v Polsku obviněný z 24 trestných činů, odjel do Maďarska, kde už dřív jeho náměstek dostal od Orbána politický azyl.

„Situace je tak vážná, že se v polské politice dokonce mluví o tom, jestli se do Maďarska nevyšle zásahovka. Takto napjaté jsou vztahy Varšavy a Budapešti. Takže fantazírovat o resuscitaci visegrádské čtyřky… no, myslím, že to nevyjde,“ shrnuje novinář.

Jak do této dynamiky zapadá Slovensko a Robert Fico? „Ten se podle mě teď dívá do Budapešti, protože Orbána v dubnu čekají parlamentní volby a v průzkumech prohrává,“ přemýšlí Filip Harzer. „Zároveň to, že v Česku vyhrál Andrej Babiš, je pro něj velká vzpruha.“

Čtěte také

Bitva o Babiše

Vznikající česká vláda ANO, SPD a Motoristů slibuje velký návrat do Visegrádu. „Důležitou prioritou naší zahraniční politiky je obnova a posílení narušených vztahů v rámci Visegrádské skupiny, založená na vzájemném respektu, společných zájmech a efektivní regionální spolupráci,“ stojí v úvodu kapitoly Zahraničí politika návrhu jejího programového prohlášení.

Andrej Babiš (ANO) sice na evropské úrovni spolupracuje s Fideszem Viktora Orbána ve frakci Patrioti pro Evropu – podle Filipa Harzera se ale i polský premiér Tusk pokusí s Babišem komunikovat. „Myslím, že o Babiše teď bude bitva mezi polským a maďarským premiérem. Maďarský ho potřebuje ke kampani a polský se ho pokusí přetáhnout na svoji stranu,“ spekuluje novinář.

Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.

autoři: Eva Soukeníková , and
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu