Co s ukrajinskými uprchlíky, až skončí dočasná ochrana? Dejme jim možnost volby, radí právnička

V návrhu programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů slovo uprchlík nenajdeme. O Ukrajině se tam mluví jen v mezinárodních souvislostech. Nicméně předseda hnutí SPD a teď i předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura už ve volební kampani opakovaně zmiňovali revizi pobytů lidí z Ukrajiny. Hnutí SPD se tohoto plánu očividně ještě nevzdalo.

Čtěte také

iROZHLAS

Tisíce uprchlíků z Ukrajiny nemají v Česku nárok na dočasnou ochranu. Situaci kritizuje i ombudsman

Když před zhruba dvěma týdny aktuální stav zjišťoval zpravodajský server Novinky.cz, tak mu poslanec SPD Radek Koten odpověděl, že podmínky pro ukrajinské uprchlíky chtějí měnit.

„Revizí azylového zákona, také Lex Ukrajina 7 končí 31. března 2026, pro další období se nastaví nové podmínky. Podrobnosti budou známy při projednávání norem. Není možné tolerovat zneužívání dávek ani opakované páchání trestné činnosti,“ cituje server poslance Kotena.

Vyhovět závazkům

„To, že lidé mohou mít nějaké obavy, které je potřeba nějakým způsobem adresovat, je legitimní. Ale je otázka, jak to můžeme udělat,“ reaguje na volání po změnách právnička Věra Honusková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která se specializuje na uprchlické a migrační právo a dlouhodobě se věnuje i dočasné ochraně.

Věra Honusková, expertka na uprchlické a migrační právo|foto:Jana Karasová, Český rozhlas

Připomíná, že Česká republika je vázána mezinárodním a evropským právem. „Musíme vyhovět závazkům, které jsme my jako český stát učinili, když jsme přijali konkrétní úmluvu,“ připomíná Honusková.

„Ledaže bychom od té úmluvy odstoupili,“ dodává. „Což by stát podle mě udělat neměl, protože by se tím hodně vyřadil ze společenství těch, kteří jsou otevření pomoci lidem, kteří jsou opravdu v nouzi.“

Silnější slovo

Při nastavování unijních pravidel má ale podle Honuskové Česko a Polsko kvůli tomu, že hostí velké množství ukrajinských uprchlíků, silnější slovo. „A právně zajímavé pro mě je i to, že věci, které Česká republika říkala před několika lety, se postupně staly mainstreamem,“ komentuje právnička vývoj pohledu na azylová pravidla v Evropské unii.

Unie se zatím shodla, že dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky bude platit až do roku 2027, pokud se nezmění situace v zemi. Dočasná ochrana umožňuje přijmout uprchlíky z určité země bez individuálního posouzení každého případu.

Čtěte také

Česko dává na stůl zbraně, peněz minimálně. Můžeme dávat víc, říká zmocněnec pro Ukrajinu

Evropská unie ji zavedla v roce 2001 poté, co v důsledku ozbrojeného konfliktu na západním Balkáně došlo k rozsáhlému vysídlení zejména z Bosny a Hercegoviny a Kosova. Poprvé byl tento mechanismus aktivován v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Původně se počítalo s tím, že bude fungovat maximálně tři roky.

Jenže záměry podle Honuskové narazily na realitu konfliktu a Evropská unie teď musí vyřešit, jak s takovým instrumentem naložit. Česko zatím ukrajinským uprchlíkům nabízí možnost získat takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt. Ten ale můžou získat jen uprchlíci s dostatečnými příjmy.

Inspirace uprchlíky z Jugoslávie

V Česku teď podle ministerstva vnitra zůstává asi 400 tisíc držitelů ochrany. V tom, co jim nabídnout po jejím případném konci, by se Česko podle Honuskové mohlo inspirovat situací před více než dvaceti lety, kdy uprchlíkům z bývalé Jugoslávie nabídlo takzvané dočasné útočiště. Česko ho nakonec poskytlo asi sedmi tisícům běženců například z Bosny a Hercegoviny nebo Kosova.

Čtěte také

iROZHLAS

Schorm: Neudělování dočasné ochrany je problém právního státu. Dnes se to týká Ukrajinců, zítra nás

„Garantovali jsme základní standard, po nějaké době pak přístup na trh práce a alespoň základní ubytování. A strašně zajímavé bylo, že jsme to ukončili tím, že jsme dali možnost volby,“ pozastavuje se Honusková.

Uprchlíci mohli získat trvalý pobyt v Česku za kratší dobu, pokud splnili všechny další podmínky. „To byla možnost jedna. Druhá možnost byl dobrovolný návrat a my jsme zároveň masivně investovali tam, kam jsme ty lidi poslali. Třeba jsme vystavěli křídlo nemocnice nebo nějaké ubytovací kapacity,“ popisuje právnička.

„A pak jsme umožnili humanitární status těm, kdo nemohli ani odejít, ani nesplnili kritéria pro trvalý pobyt,“ dodává s tím, že čtvrtou možností bylo požádat o běžný status uprchlíka. „Ta možnost volby je velmi inspirativní,“ shrnuje Hanousková.

Liší se postoje evropských zemí od toho, co za mandátu Donalda Trumpa dělají Spojené státy? A jak by se Česko mohlo po konci války postavit k Ukrajincům, kteří budou chtít v Česku zůstat? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.