Česko dává na stůl zbraně, peněz minimálně. Můžeme dávat víc, říká zmocněnec pro Ukrajinu

„Jsme jedni z největších dodavatelů vojenského materiálu, poslední rok a půl hlavně munice. Ale to, co se počítá ve statistikách pomoci, je, kolik to stojí národní rozpočty – a ten český to nestojí skoro nic,“ říká Tomáš Kopečný a dodává, že každý vždy může přispívat víc.

Vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný|foto:Ľubomír Smatana, Český rozhlas

Celkem se dá podle vládního zmocněnce vyčíslit pomoc, kterou Unie za poslední tři roky poskytla Ukrajině, na zhruba 130 miliard eur. Z českého rozpočtu sice pomoc neproudí, máme ale zase na svém území na počet obyvatel nejvíc ukrajinských uprchlíků ze zemí EU. A dáváme a vyrábíme zbraně.

Česko navíc nedávno získalo z unijního rozpočtu 4,7 miliardy korun na zapojení firem do obnovy Ukrajiny. „Schválit program v takové výši grantů bylo pro Evropskou komisi revoluční,“ hodnotí v podcastu Tomáš Kopečný. Česko je jedna ze čtyř zemí EU, kterým se to povedlo. Kromě něj uspělo ještě Polsko, Slovensko a Německo.

„Kdo si bude chtít koupit něco v oblasti kritické infrastruktury nebo nemocnic na rekonstrukci, může sáhnout po české firmě, protože to bude levnější,“ vysvětluje vládní zmocněnec pro Ukrajinu. Velký zájem je prý například o českou energetiku a zdravotnické vybavení.

Sedíme u dětského stolu

Muniční iniciativa, tedy Českem koordinovaná sbírka, která loni zásobila Ukrajinu přibližně 1,6 miliony kusů munice, nás podle Tomáše Kopečného po mnoha letech dostala na stránky globálních novin, a navíc prospěla i českým firmám.

Čtěte také

Maurice: Po šokové terapii od Trumpa souhlasí i spořivé státy EU s utrácením na obranu

„Poslali jsme do toho cca 2,5 % z celkového objemu a 97,5 % poslali státy ze zahraničí. Všechno to šlo přes české firmy a myslím, že tady panuje jak na straně českých firem, tak českého rozpočtu velká spokojenost. Ale je důležité, že spokojenost panuje i u těch největších partnerů – Holandsko, Dánsko a Německo v tom chtějí pokračovat, Kanada letos taky," přibližuje.

To, že se úspěch muniční iniciativy nepromítl v přizvání na první akutní setkání takzvané Koalice ochotných, tedy zatím neoficiální skupiny zemí, které se otevřeně hlásí k podpoře Ukrajiny, podle Kopečného o ničem nevypovídá. A to i přesto, že Spojené státy svoji zahraniční politiku po nástupu Donalda Trumpa strmě stočily.

„Je irelevantní, kdo sedí u tohoto stolu. Je to pořád takový stolek v dětském koutku, ne ten velký stůl, kde se servíruje mír. A u toho Evropané ještě nejsou,“ odkazuje Tomáš Kopečný na jednání USA a Ruska, případně Ukrajiny.

Zvládla už Ukrajina „vydýchat“ emoce po fiasku v Oválné pracovně? A umí Evropané plnit svoji diplomatickou roli? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.