Karel Schwarzenberg byl neuvěřitelně fotogenický, popisuje kurátor pietní výstavy a fotograf Materna

Jak se podařilo takto rychle fotografickou výstavu dá dohromady?

Když jsem smutnou zprávu o úmrtí Karla Schwarzenberga dozvěděl, tak mě napadlo hned takovou věc udělat. Začal jsem obvolávat své kamarády, kolegy fotografy, kteří byli z toho nápadu nadšení.

Hned se začali hrabat ve svých archivech a vytahovat prostě různé staré fotky. Nakonec aw mi sešlo skoro 300 fotografií, z kterých se potom vybral stovku, která tady je vystavena.

Čtěte také

Schwarzenberg dokázal, že se i česká veřejnost začala dívat na aristokracii s větší shovívavosti, míní historik Šebek

Sto fotografií od dvaadvaceti autorů. Jaké bylo kritérium, podle kterého jste vybíral?

Karel Schwarzenberg byl nepochybně neuvěřitelně fotogenický člověk. Všechny fotky byly většinou skvělé. Chtěl jsem, aby tady byly fotky z celého jeho porevolučního působení od roku 1989. Jsou tady fotografie z doby jeho kandidatury na prezidenta, z doby, kdy byl ministr zahraničních věcí, fotky z jeho volnočasových aktivit. Prostě všehochuť.

Podle čeho jste oslovoval kolegy?

Oslovoval jsem fotografy, o nichž jsem věděl, že mají dobré fotky a že jsou skvělí.

Jak bylo složité takto rychle zareagovat a zorganizovat výstavu narychlo, nečekaně, nepřipraveně?

Oslovení fotografové reagovali všichni hrozně rychle. Někteří přinesly jenom negativy, takže se jim to naskenoval a naše spolupracující fotolaboratoř tomu dala prioritu, takže se to celé zrealizovalo skutečně v rekordním čase. Ale doufám, že to na tom není vidět.

Jak pomáhal knihovna Václava Havla?

Knihovna Václava Havla má ve svém archivu fotografie Oldřicha Škáchy, který dokumentoval dění na Pražském hradě, mimo jiné i fotografie Karla Schwarzenberga s Václavem Havlem v 90. letech. Spolu s Ondřejem Němcem poskytli unikátní snímky z této doby.

Jak vzpomínají na Karla Schwarzenberga fotografové, kteří se do výstavy zapojili? Poslechněte si celý rozhovor.