Kamenné moře plné koz. Lokalita Cholpon-Ata v Kyrgyzstánu je starověký chrám pod širým nebem

Dole pode mnou se třpytí vodní hladina, nade mnou se tyčí mohutné hory a všude kolem leží moře balvanů. Při bližším pohledu zjistíte, že skoro na každý z nich vyryli a vyškrábali dávní lidé jednoduché kresby.

„Proč jsou tyto petroglyfy tak unikátní? Protože jsou velmi staré. Ty nejstarší pocházejí z období 2 tisíce let před Kristem, ty nejmladší z 9. století našeho věku. Můžeme říct, že tudy ve své době prošly všechny civilizace,“ říká s nadsázkou průvodce Oleg.

Na kamenech jsou vyryté lovecké scény, jezdci na koních, leopardi nebo velbloudi. Nejčastější motiv je ale více než prozaický – koza|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

Koza kam se podíváš

Začátek galerie pod širým nebem leží ale ještě dál v minulosti. „Asi před 30 tisíci lety sem kameny z hor přinesla obří lavina nebo možná silné záplavy. Pozoruhodné je, že každý balvan je pokrytý černou krustou. To je přírodní hořčík,“ doplňuje Žanat Sadakajev.

A právě do této tvrdé slupky začali lidé vyrývat jednoduché kresby. Na 42 hektarech jsou celkem 4 tisíce petroglyfů. Předpokládá se, že toto místo bylo jakýmsi chrámem pod širým nebem.

Na kamenech jsou vyryté lovecké scény, jezdci na koních, leopardi nebo velbloudi. Nejčastější motiv je ale více než prozaický – koza, a vždy s dlouhými zahnutými rohy. „Vidíte, tady je koza a tady taky. Proč? Protože to bylo nesmírně užitečné zvíře. Dávalo maso, mléko i kůže na oblečení,“ vysvětluje průvodce.

Koza byla odedávna nesmírně užitečné zvíře – dávalo maso, mléko i kůže na oblečení|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

Kamenné moře

Na rozdíl od petroglyfů skrytých vysoko v horách jsou kameny v Cholpon-Ata relativně snadno přístupné. Leží nedaleko městečka, u silnice, která obkružuje obří jezero Isyk-Kul.

„Vědecké studium těchto kreseb přišlo relativně pozdě, až na konci 19. století. V roce 1896 zde byl slavný ruský orientalista Vasily Bartold,“ říká průvodce.

Kameny v Cholpon-Ata jsou relativně snadno přístupné, leží nedaleko městečka u jezera Issyk-Kul|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

Podle Olega je většina návštěvníků zdejší archeologické lokality ze zahraničí. „Místní lidé jako by si ještě neuvědomovali, jak zajímavé a historicky cenné místo to je. Musíme se ještě učit vážit si naší historie,“ dodává.

Když zjistí, že jsem Čech, zbystří. Dříve sem prý Češi nejezdili, ale v poslední době jich přijíždí víc a víc. Pro české turisty a cestovatele hledající dobrodružství v poněkud neotřelých destinacích se Kyrgyzstán skutečně stává stále oblíbenější destinací. Málokdo přitom ví, že to byli právě čeští horolezci a milovníci hor, kdo stáli u zrodu turistického ruchu v Kyrgízii.