Doufali v lepší život a skončili na popravišti. Čtvrť Čechoslováků z komuny Interhelpo ale v Biškeku stále stojí

13 fotografií

Cesta po stopách někdejší komuny Interhelpo je trochu jako výlet proti proudu času. Prošel jsem ulici Julia Fučíka, minul stejnojmenný park, prošel po ulici Dimitrovově, která je bezpochyby pojmenována po někdejším významném bulharském komunistovi Juriji Dimitrovovi, a teď stojím na rohu ulice Práce.

Čtěte také

Tragický příběh československých osadníků v Sovětském svazu. Jaromír Marek o komuně Interhelpo

Právě tady totiž stojí přízemní budova, na jejímž průčelí je mramorová deska, která hlásá, že tento dům postavilo v roce 1930 československé průmyslové družstvo Interhelpo.

Každý cizinec je hrozba

„Náš klub byl postaven v roce 1930 a dodnes slouží. Je tady šachový kroužek, baletní škola… Historii Interhelpa tady znají všichni, i mládež. Kohokoli se zeptáte, bude vědět, že sem přijeli Čechoslováci a položili zde základy průmyslu,“ vypráví Ljudmila Mercová.

„Když sem dědeček přijel, bylo mu 28 let. Babička byla o sedm let mladší, bylo jí tedy 21. Svatbu měli už v Československu. Dědečka sem přivedly ideologické důvody – věřil v komunismus a jeho žena ho prostě následovala.“

Přes mnohé nesnáze se komunardům z Interhelpa vskutku podařilo ve stepi vybudovat malý ráj – rodinné domky, park, klub, a především textilní továrnu, koželužnu a slévárnu, které se staly základem kyrgyzského průmyslu.

9 fotografií

Na konci 30. let. i na Interhelpo ale dopadly stalinské represe. Na popravištích skončilo celkem 21 komunardů.

„Každý cizinec byl podezřelý, byl na to přímo výnos NKVD. Každý cizinec, každý, kdo překročil hranice, byl považován za špiona,“ říká Bolod Abdrachmanov, ředitel Památníku Ata Bei, který připomíná oběti stalinských čistek.

Interiér Dubčekova domu v Biškeku, ve čtvrti založené komunou Interhelpo, jejímiž členy byli i Dubčekovi rodiče|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

Konec Interhelpa?

Po Interhelpu zbyly vzpomínky a pár domů, i ty ale možná brzy zmizí. „Podle územního plánu je celá tato oblast určena k nové zástavbě. Mají tady vyrůst 16patrové bytové domy. To už je rozhodnuté. Jistěže nám dají nějakou kompenzaci, ale bude to definitivní konec Interhelpa,“ stýská si Ljudmila Mercová.

Developeři už kolem čtvrti Interhelpo opravdu krouží. Na konci ulice býval areál továrny, zbyl z ní ale už jen komín a na místě výrobní haly vyrůstá 10patrový bytový dům. Dvě stavby se už zakously i do Fučíkova parku – nemocnice a sportovní komplex, který staví ruský Gazprom.

A brzy nejspíš přijde na řadu i samotná čtvrť Interhelpo, která je dnes jakousi zapomenutou vesnicí uprostřed města.