Kam mizí peníze sázkových společností?

Loterijní a sázkové společnosti rozdělily v roce 2008 přes tři a půl miliardy korun na veřejně prospěšné účely. Velká část z nich však skončila u sdružení a firem, jejichž bohulibé záměry se získanými prostředky jsou jen těžko dohledatelné.

Český rozhlas získal na konci září seznam všech příjemců a poukázal na nedokonalý státní dohled nad rozdělováním těchto financí.

V čele státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi došlo od posledního natáčení ke změně. Ministr financí Eduard Janota odvolal ředitelku Milušku Vrlovou a nahradil ji Karlem Koryntou. I nový šéf však přiznává, že právě kontrola je jedním ze slabých míst jeho úřadu.

"Samozřejmě je to docela velký nedostatek v systému, protože prostředky mohou nakonec udělat kolečko a skončí u původního poskytovatele, anebo - jak bylo několikrát zveřejněno - končí u osob, které pak mohou ovlivňovat třeba i prostředí hazardu," řekl Korynta.

Státní dozor může kontrolovat pouze sázkové a loterijní společnosti, ale ne konečné příjemce. "Jak se dobrat příjemce, který často ani neexistuje, nebo kdo by ho měl prověřit? My ho neprověřujeme, protože i kdybychom ho našli, tak nám není nic povinen," potvrzuje Korynta.

Český rozhlas v září vybral dvacet sdružení, která by měla působit v oblasti sportu, a jejich seznam zaslal na Český olympijský výbor, Sdružení sportovních svazů a Český svaz tělesné výchovy.

Výsledek okomentoval místopředseda ČOV Jiří Kejval: "Ze seznamu, který mám před sebou, známe jediné sdružení, ostatní jsou nám neznámá. Ptal jsem se celé řady kolegů z olympijského výboru i z ČSTV a nikdo žádné další sdružení nezná."

Kdo tedy může zaručit, že peníze jsou využity na bohulibou činnost? "V případě, že jsou podobné podněty, jako jste uveřejnili, mohlo by připadat v úvahu daňové řízení. Při něm jsou však zaměstnanci vázáni mlčenlivostí, takže se od nich moc nedozvíme," vysvětlil Korynta.

Zkusili jsme proto oslovit i finanční úřad s působností v Praze. Zde nám možné šetření nepotvrdili ani nevyvrátili. "K prošetřování těchto podnětů vám nemohu poskytnou žádné informace, poněvadž finanční úřady jsou vázány mlčenlivostí, která vyplývá ze zákona o správě daní a poplatků," řekla mluvčí Miroslava Bardonková.

Podle Koryty by však tyto případy nemuselo řešit jenom ministerstvo financí, ale například i orgány činné v trestním řízení: "Jsou-li výnosy odváděny, pak se může jednat o legalizaci výnosů z trestné činnosti. Anebo, pokud jsou používány k tomu, aby se něco změnilo, ovlivnilo, může jít o korupční jednání. V tom případě má policie samozřejmě mnohem větší možnosti."

Novela, nebo zcela nový loterijní zákon?

Současný loterijní zákon je v platnosti od roku 1990. Přestože byl v průběhu let několikrát novelizován, podle současného šéfa státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Karla Korynty už nevyhovuje, a to i v oblasti odvodů na dobročinné účely.

Nový zákon by v nejlepším případě mohl platit od roku 2011. "Bude dávat možnost jak finančnímu úřadu, tak nám z pozice dohledu jít až ke koncovému příjemci, který bude muset doložit, na jaké účely prostředky použil," vysvětluje Korynta.

Podle šéfa Asociace provozovatelů kursových sázek Marka Hermana však není nový zákon pro lepší kontrolu nezbytný: "Státní dozor zatím má jasné nástroje, jak přinutit provozovatele, aby toky byly průhledné. Provozovatel má jasně danou povinnost prokázat, kam peníze šly. A pokud má státní dozor i nadále pochybnosti, má právo požádat, aby provozovatel transakce dále doložil, případně převedl peníze na jinou neziskovou společnost."

Legislativa hazardní oblasti je dnes velmi populární téma. V současné době pracují na novele stávajícího zákona hned tři skupiny - poslanci KDU-ČSL, sociální demokraté i část senátorů. Kromě výše odvodů by se mohla změnit i forma financování.

Zatímco dnes si mohou loterijní a sázkové společnosti vybrat příjemce samy, část sportovního prostředí prosazuje speciální fond, do kterého by šel veškerý výtěžek a následně byl přerozdělován.

Podobný návrh je však podle Karla Korynty těžko prosaditelný. Řešení v podobě centrálně spravovaného fondu by podle něj mělo sice své výhody, ale slabinu vidí především v motivaci provozovatelů. Dosud si totiž mohli zvolit, kterému projektu nebo regionu by chtěli přispět.

A ještě jedna věc by se příští rok mohla změnit. Zatímco doteď byly informace o příjemcích vesměs neveřejné, ministerstvo financí zvažuje vyvěšení jmen obdarovaných na svých webových stránkách. I to by v konečném důsledku mohlo pomoct, aby se peníze dostaly do správných rukou.

Nejasnosti kolem odvodů by mohl vyřešit speciální fond

Reportér Českého rozhlasu Ondřej Suchan, který se problematice loterijního zákona a nejasnostem kolem odvodů loterijních společností na veřejně prospěšné účely dlouhodobě věnuje, potvrzuje, že změna zákona je skutečně nutná.

Podle něj je třeba zákon upravit i s ohledem na řadu novinek, jako jsou například videoterminály nebo internetové sázení, které se objevily v posledních téměř 20 letech, od vydání posledního znění. Druhým důvodem je již zmiňovaný nedostatečný dohled nad koncovými příjemci dotací, na který upozorňuje šéf státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi.

Ze tří projednávaných novel zákona se problému odvodů na veřejně prospěšné účely nejméně věnuje senátní návrh, říká Ondřej Suchan. Ostatní dva návrhy upravují především dvě oblasti - výši výtěžku, který má být odváděn, a kam by měl být směřován.

"V současné době je odváděno 6 až 20 %, podle výše tržeb. KDU-ČSL chce, aby to bylo až o 50 % více, to znamená až 30 %, nebo aby byla jednotná sazba. Sociální demokraté se zase věnují tomu, kam by měly být peníze odvedeny. Mluví se o speciálním fondu, kam by šel veškerý výtěžek, který by byl následně přerozdělován," vysvětluje reportér Českého rozhlasu.

Řešení v podobě speciálního fondu je podle něj reálné, ovšem jsou tu i tři problémy, které by se musely vyřešit. "Prvním je rozdělení oblastí, protože peníze na veřejně prospěšné účely jdou do oblasti sportu, kultury, zdravotních, sociálních a ekologických projektů, a muselo by se rozdělit, kolik prostředků z fondu půjde kterému segmentu," upřesňuje.

Druhý problém představuje společnost Sazka, která získané prostředky odvádí přímo svým akcionářům, sdružením v oblasti sportu, a využívá je tak na splácení investic do Sazka Areny. Třetím problémem je riziko pragocentrismu, které by se vznikem centrálně spravovaných prostředků hrozilo. Peníze by se pak nemusely dostávat menším projektům v rámci regionů.