Kaczyński versus Tusk. Polské volby jsou pro EU teď ty nejdůležitější, soudí analytik
V neděli se konají parlamentní volby v Polsku. Výsledek souboje mezi vládními konzervativci Jaroslawa Kaczyńského a opozicí vedenou expremiérem a bývalým šéfem Evropské rady Donaldem Tuskem bude důležitý také pro Evropskou unii. Určí totiž i to, zda budou pokračovat spory mezi Varšavou a Bruselem o polské soudní reformy nebo silné napětí ve vztazích s Berlínem. „Tentokrát se hraje skutečně o hodně,“ upozorňuje z Polska analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.
„Zatímco v minulých parlamentních volbách v roce 2019 bylo takřka jisté, že si Právo a spravedlnost udrží většinu, kterou drželo, tak nyní je podle předvolebních průzkumů situace značně nejistá a po osmi letech může dojít k tomu, že se v Polsku změní vláda,“ přibližuje odborník na polskou politiku.
Volební klání v Polsku je tak podle něj tím nejdůležitějším v Evropské unii ve druhé polovině letošního roku – už jen kvůli velikosti a významu této země.
Hra (nejen) o 35 miliard
Z pohledu Unie se v něm hraje hlavně o to, jak se bude vyvíjet dlouholetý spor s Evropskou komisí o justiční reformy prováděné dosluhující polskou vládou. Unijní exekutiva kvůli němu Varšavě zadržuje peníze z fondu obnovy ve výši 35 miliard eur.
„Pokud by vyhrála současná opozice v čele s Donaldem Tuskem, tak se situace výrazně uklidní,“ domnívá se Michal Lebduška. Zároveň ale upozorňuje, že ani při takovém povolebním vývoji nelze čekat rychlé odblokování unijních peněz.
Pokud by to Komise udělala, aniž by nová vláda sporné reformy změnila, ukázala by tím, že Varšavu potrestala kvůli polské politice a ne kvůli samotným reformám, dodává.
Čtěte také
Jejich legislativní úpravy ale mohou narazit na prezidenta Andrzeje Dudu, který je Kaczyńského člověkem a má právo veta.
Berlín jako Soros
Specifikem současného politického dění v Polsku jsou vyhrocené vztahy se sousedním Německem. Polská vláda se dožaduje doplacení válečných reparací, což Berlín odmítá. Pravicové polské vládní strany v předvolební kampani obviňují Německo a vládu Olafa Scholze ze všeho zlého a středo-levicovou opozici nálepkují, že působí v žoldu Berlína.
„V posledních měsících, možná i letech je Německo pro současnou polskou vládu takovým Sorosem, kterým straší své voliče, což je dáno do značné míry i tím, že vládní tábor ztotožňuje Německo s celou Evropskou unií,“ přirovnává Michal Lebduška využívání německé hrozby v polské politice ke zneužívání jména amerického finančníka George Sorose v Maďarsku tamní vládou Viktora Orbána.
A také v Polsku tato domnělá hrozba podle experta AMO na část voličů funguje – podobně jako v Česku fungovalo vytahování sudetoněmecké karty.
Změní se polský přístup k Německu a k celé EU, pokud ve volbách uspěje současná opozice? Mohlo by se uvolnit napětí vůči nim i v případě, že v Polsku bude dál vládnout nynější garnitura? A co bude znamenat výsledek voleb pro aktuálně napjaté polské vztahy s Ukrajinou, pomoc Kyjevu a spory o dovoz ukrajinského obilí? To a mnohé další se dozvíte, když si poslechnete nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.
Související
-
Demonstrace polské opozice se stala největší v historii Varšavy, zúčastnil se jí zhruba milion lidí
Vládní nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) uspořádala vlastní masovou předvolební akci v Katovicích, které dominovala kritika lídra opozice Donalda Tuska.
-
Polsko-ukrajinské vztahy jsou na nejhorší úrovni od začátku války. Pomoc Kyjevu přetrvá, míní analytik
„Vztahy se skutečně velmi zhoršily, asi na nejhorší úroveň od začátku ruské invaze z loňského roku,“ potvrzuje Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
-
Šéf polské diplomacie obvinil Scholze z vměšování do záležitostí Polska v souvislosti s kauzou prodeje víz
Šéf polské diplomacie na sociální síti X napsal, že „poslední Scholzovo prohlášení porušuje princip suverénní rovnosti států“ a že naznačuje, že jde o pokus o vměšování do vnitřních záležitostí Polska
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.