Josefov je pevnost, na kterou nikdo ani nevystřelil
Která pevnostní města u nás znáte? Určitě odpovíte Terezín a Josefov. A právě do Josefova, který je dnes součástí sousední Jaroměře, se vydáme na výlet Po Česku.
„Josefov byl založen císařem Josefem II. 3. října 1780,“ začal svůj výklad o historii pevnosti její správce David Doubrava a hned spustil o důvodu, který rakouského císaře přiměl k její výstavbě. „Jeho maminka Marie Terezie po bitvách s pruským králem Fridrichem II. přišla o území Kladska a Slezska. Z Čecha a Moravy se staly hraniční území a hrozilo, že pruský král obsadí i tato území. Tím pádem by Rakousko přišlo až o 40 procent příjmů do pokladny,“ vysvětlil.
Proto se začaly budovat dvě velké pevnosti - u Litoměřic Terezín a na soutoku Labe s Metují právě Josefov. Pevnost se ovšem původně jmenovala docela jinak. Byla to pevnost Ples podle katastru, na jehož území stojí. „V roce 1793 na počest jejího zakladatele Josefa II. byla přejmenována na Josefstadt, tedy dnešní Josefov,“ upřesnil David Doubrava.
To už pevnost šest let sloužila armádě. Dostavěna byla roku 1787 a bylo to dílo vskutku impozantní. „Pevnost se rozkládá na 266 hektarech. Hlavní tělo pevnosti je opevněné město uzavřené mezi osmi bastiony, což je takový pětiboký útvar. Z leteckého pohledán to trochu připomíná náš státní znak, ale kvůli terénu určitým způsobem deformovaný. Bylo to doplněno obvodovými zdmi, takzvanými kontraeskarpy, která je z druhé strany hradebního příkopu. Dále bylo doplněno raveliny, které zesilují obranu před bastiony a různými dalšími prvky, které se snaží pevnost ubránit,“ popsal správce.
Uvnitř pevnosti se pak rozkládalo město, ve kterém žila nejen vojenská posádka, která v míru čítala na tři a půl tisíce mužů, ale také civilisti. Jejich synové měli podle císařského patentu tu výsadu, že nemuseli na vojnu.
Ulice Josefova dodnes vypadají jako před více než dvěma sty lety - na náměstí stojí empírový kostel Nanebevstoupení Páně, najdete tu vojenské velitelství s rakouským znakem, hlavní strážnici, největší kasárna, takzvané „čtvercáky“, i vojenskou nemocnici. Ironií ovšem je, že Josefov nikdy nenaplnil své vojenské poslání, totiž být pevností, která zabrání vstupu vojska do českého vnitrozemí. Žádná bitva se tu nikdy neudála.
„Když se psal rok 1866, pevnost se připravovala k dobývání. Pruská armáda v okolí sice svedla několik šarvátek, ale samotnou pevnost čtyři kilometry severně obešla a s rakouskou armádou se pak srazila u Hradce Králové 3. července 1866,“ poodkryl kus historie David Doubrava.
A o dvaadvacet let později - roku 1888 - byl pevnostní status Josefova zrušen. Armáda tu všem zůstala. Za 1. světové války byl na okolních prostranstvích zajatecký tábor a v letech 1968 až 1991 tu pobývala sovětská okupační vojska.
Pevnost Josefov postavili podle francouzských vzorů. Do jejích zdí se výrazně zapsal Vauban, přesněji Sébastien Le Pestre markýz de Vauban, kterého král slunce Ludvík XIV. za jeho zásluhy jmenoval maršálem. „Hlavním architektem byl Francouz Claude-Benoit chevalier de Saint-Louis Duhamel de Querlonde, který byl francouzským důstojníkem v rakouských službách. Vycházel z jiného významného stavitele barokních pevností Vaubana,“ potvrdil David Doubrava.
Zobrazit pevnost Josefov na větší mapě