Jindřich Šídlo o vulgarismech v Hovorech z Lán: Voliči Miloše Zemana věděli, co volí

3. listopad 2014

„Je to reakce na agresivní kritiku, kterou byl Miloš Zeman počastován po návratu z Číny soukromým tryskáčem a po ceremoniálu 28. října,“ komentuje Jindřich Šídlo Hovory z Lán, ve kterých se prezident vulgárně vyjádřil o skupině Pussy Riot a služebním zákonu.

„Pokutu za používání vulgarismů budete platit vy,“ připomíná v Hostu Radiožurnálu Jindřich Šídlo Českému rozhlasu. Miloš Zeman je podle něj takový. „Každý jeho volič věděl, co volí,“ domnívá se.

Podle Jindřicha Šídla pocítil Miloš Zeman potřebu vyřídit si účty. Navíc jde o autentické výroky. Nikdo nemůže předpokládat, že se tak bude mluvit v přímém přenosu. „V uplynulém roce jsem o Miloši Zemanovi napsal pochvalné komentáře a nestálo mě to velké úsilí. Teď bych to zopakovat nedovedl,“ tvrdí.

Čtěte také

Jindřich Šídlo se účastní projektu Mě dětství v socialismu publicisty Jána Simkaniče, který se rozhodl dát dohromady soubor vzpomínek vybraných osobností a novinářů. Projektu se zúčastnil také například Jiří Hošek, Alexandr Mitrofanov, Petr Koubský nebo Josef Šlerka.

„Kritickým odstupem jsem se nezabýval. Měl jsem psát o tom, co mě napadlo jako první, ne analýzu pětiletky,“ vysvětluje a zároveň připouští, že jeho generace je asi poslední, která se bude dojímat nad 17. listopadem.

Jak tedy vzpomíná na socialismus? V jakém stavu se ocitá česká žurnalistika? A je internet nejsvobodnějším médiem? Také na to se ptala moderátorka Patricie Strouhalová po 10. hodině.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.