Jednáme o zavedení registru delikventů. Má chránit děti před sexuálním násilím, přibližuje poslankyně

Na zasedání vašeho podvýboru jste včera jednali o dětském certifikátu. Ten má zabránit tomu, aby s dětmi pracovali lidé, kteří byli v minulosti odsouzeni za sexuální trestné činy. Máte už jasnou představu o tom, jak by to celé mělo fungovat?

Já představu mám. Dětský certifikát by měl být osvědčení, kterým se budou prokazovat lidé, kteří by chtěli pracovat s dětmi. Měl by znamenat to, že v minulosti nikdy nebyli odsouzeni za žádný sexuální trestný čin spáchaný na dětech. Byla by to jakási zvláštní část rejstříku trestů, kterou by si člověk mohl vyžádat třeba na Czech POINTu, tak jako dnes může žádat o výpis z rejstříku trestů. Nemělo by to být nic náročného, žádná složitá administrativa, ale rozhodně by to mělo pomoci ochránit děti před možnými sexuálními devianty.

Dětský certifikát by měl být osvědčení, kterým se budou prokazovat lidé, kteří by chtěli pracovat s dětmi. Byla by to jakási zvláštní část rejstříku trestů, kterou by si člověk mohl vyžádat třeba na Czech POINTu.

Uvažujete o tom, že by trest z dětského certifikátu šel vymazat, třeba absolvováním sexuologické léčby?

To je velmi dobrá otázka. Víte, já rozumím názoru právníků a odborníků na to, že by každý měl mít právo dostat druhou šanci. Ale já jsem především člověk, máma, a já si prostě myslím, že děti jsou natolik zranitelné, že bychom je měli chránit.

Můj osobní názor je takový, že tito lidé už by neměli do budoucna mít možnost s dětmi pracovat. Domnívám se, že ne každý z nás může dělat všechno, a prevence je v tomto případě to nejdůležitější.

Čtěte také

Léčbou se recidiva pedofilů snižuje, porucha je celoživotní, říká psychiatr. Máme mírné zákony?

Říkala jste, že o řadě věcí ještě musíte debatovat. Kdy je podle vás reálné, že by to začalo platit? Máte pro to v tuto chvíli alespoň v základním principu dostatečnou podporu?

Včera jsme měli jednání podvýboru, na kterém jsme toto téma probírali. Byli tam zástupci ministerstva spravedlnosti, kteří přislíbili, že by návrh právní úpravy mohl být připraven během první poloviny příštího roku.

Věřím tomu, že to tak opravdu bude. Čím dříve ta právní úprava bude, tím menší je riziko, že se některé z dětí dostane do nebezpečí, neřku-li, že bude zneužito nějakým člověkem, který už v minulosti odsouzen byl. Takže já tomu věřím a byla bych velmi ráda, kdyby se nám povedlo přijmout tuto právní úpravu nejpozději do konce příštího roku.

Na včerejším jednání vašeho podvýboru jste také vyslechli prezentaci aktuálního výzkumu Amnesty International, podle kterého si dvě pětiny lidí v Česku myslí, že oběť znásilnění může být spoluzodpovědná za to, že byla znásilněna; například vyzývavým oblečením, koketováním, opilostí, výskytem na opuštěném místě nebo tím, že neřekla jasné ne. Co z tohoto výzkumu pro vás jako předsedkyni podvýboru plyne?

Je taky potřeba říct, že víc než dvě třetiny dotázaných rozhodně nebo spíše nesouhlasí s tím, že pohlavní styk bez souhlasu by mohl být za určitých okolností ospravedlnitelný. Je důležité říct, že v tomto ohledu udělala česká společnost obrovský pokrok. Měli jsme možnost vidět prezentaci, která srovnává čísla z předchozích let, tuším, že z roku 2018 a 2015. Vnímání české populace je v tomto ohledu citlivější a vnímavější.

Doplním, že v roce 2015 názor, který nyní mají dvě pětiny lidí, mělo 63 % lidí. Na druhé straně musíme říci, že metodologicky nejsou úplně srovnatelné, protože ten průzkum byl dělaný trochu jinak. Je to jenom orientační srovnání.

Můj názor je takový, že česká společnost se mění, a mění se i násilí. Doba covidu bohužel podle odborníků přinesla významné zvýšení počtu případů domácího a sexuálního násilí, a to násilí se proměnilo. Už to nejsou znásilnění v parku, tak, jak jsme to vídali ve filmech a jak si to představovala většina naší veřejnosti, ale mnohem častěji je to násilí v blízkých vztazích.

Statistiky říkají, že až tři čtvrtiny obětí znali pachatele nebo s ním byli v kontaktu. Podle mého názoru je důležité, aby o tom média i politici a odborníci hovořili a abychom se tomuto tématu věnovali.

Podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí se v současnosti zabývá i změnou definice znásilnění v trestním zákoníku. Jak se znění definice změní? Co je takzvaná druhotná viktimizace, ke které často dochází ze strany justičních orgánů a policie? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.