Jaroslav Kostečka

Myslivost není sportem, myslivost je plánovitým hospodařením v přírodě. Právě to odlišuje české myslivce od těch zahraničních. A nejde o jediný rozdíl. Věděli jste například, co všechno je v tuzemsku potřeba pro získání loveckého lístku? Není to ani zdaleka tak jednoduché, jak jste si možná mysleli.

„Základem je absolvovat poměrně přísné myslivecké zkoušky a poté získat zbrojní průkaz. Ze zákona musíme být i pojištěni. Teprve poté můžeme vykonávat právo myslivosti. Buď jsme na tom finančně tak dobře, že jsme schopni pronajmout si některou z honiteb, nebo se staneme členem některého z mysliveckých spolků, které už honitbu mají pronajatu,“ přibližuje Jaroslav Kostečka složitou proceduru vedoucí k získání práva lovit.

V ostatních evropských zemích tomu přitom je zcela jinak. Ve světě je totiž běžné, že k lovu stačí zakoupit si loveckou licenci, která je běžně k dostání i na benzínových pumpách.

Stát a zákon přitom předepisují takzvané plány lovu – tedy počty zvěře, které myslivci musí ulovit. „Často musíme zvěře ulovit víc, než sami chceme,“ upozorňuje Jaroslav Kostečka na málo známou skutečnost. „Veřejností jsme přitom často vnímáni jako ti, kteří usmrcují zvířátka s krásnýma očima. Děláme však pouze to, co se od nás očekává už po staletí.“

Jaroslav Kostečka odpovídal na otázky Lucie Výborné|foto: Alžběta Švarcová

Myslivostí se prý v současnosti rozhodně uživit nedá. Koneckonců, myslivci jsou jedinými, kteří za svůj vstup do lesa musí platit. Víte, proč tomu tak je? A tušíte, jaký je rozdíl mezi myslivcem, lesníkem, hajným a nimrodem? Také na tyto otázky Jaroslav Kostečka odpověděl.

Záznam celého rozhovoru s Jaroslavem Kostečkou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.