Jaro 1989: Polsko mělo Solidaritu, Maďarsko svobodný tisk. A Československo?

17. duben 2014
Lidé čekají u informačního volebního stánku hnutí Solidarita ve Štětíně

Na jaře 1989 spřátelené socialistické státy zasadily zatuchlému československému režimu těžkou ránu. Polsko 17. dubna znovu povolilo nezávislé odborové hnutí Solidarita a ve stejný den odvysílala maďarská televize rozhovor s protagonistou pražského jara Alexandrem Dubčekem. Vedení KSČ si však stále nechtělo připustit, že by se změny mohly dotknout také Československa.

Soud zaregistroval Solidaritu jako nezávislé odbory už v roce 1980. Rychle se stala symbolem opozice proti komunistickému režimu, který jí v řadě požadavků ustoupil. Po vyhlášení válečného stavu v roce 1981 mohla působit jen v ilegalitě.

Čtěte také

Její pozice zesílila až díky Gorbačovově perestrojce a glasnosti. Na začátku roku 1989 představitelé Solidarity v čele s Lechem Walesou začali jednat s vládou u kulatého stolu. A 17. dubna soud Solidaritu znovu oficiálně povolil.

„I když Solidarita byla zaregistrována jako odborová organizace, faktem zůstává, že už při rozhovorech u kulatého stolu vystupovala jako politická opoziční síla,“ informoval tehdejší zpravodaj Československého rozhlasu ve Varšavě.

Nápis - Dubčeku, nesmíš ustoupit, věříme

Dubčekův rozhovor vyvolal senzaci

Situaci v sousedním Polsku bedlivě sledovala i československá opozice. „Ta byla zcela odlišná. V době, kdy byla Solidarita legalizovaná a vedla jednání s komunisty, u nás byl Václav Havel ve vězení, na jaře byl odsouzen Stanislav Devátý a nic se tu nedělo,“ vzpomíná Jan Ruml. „Už i v Maďarsku začaly kulaté stoly mezi komunisty a opozicí, tady pořád ještě nic. Byli jsme z toho nervózní,“ uznává.

17. dubna 1989 odvysílala maďarská televize v pořadu Panoráma rozhovor s Alexandrem Dubčekem, ikonou pražského jara. Datum nebylo náhodné. Bylo to na den přesně 20 let od chvíle, kdy musel Dubček přenechat své místo v čele komunistické strany prosovětskému normalizátorovi Gustávu Husákovi.

V západní Evropě vyvolal Dubčekův rozhovor senzaci. Obhajoval v něm svou reformní politiku a dění v Sovětském svazu a Maďarsku na konci 80. let přirovnal k reformnímu procesu, který sám v roce 1968 prosazoval v Československu.

Následovala nenávistná kampaň

Posluchačům Československého rozhlasu zůstal obsah interview utajen. Zato se však dozvěděli, že bylo velmi nekorektní.

Jan Ruml

„Byl jsem přímým svědkem událostí v Československu, rozhodovalo se tehdy o osudu socialismu. Dubček se o tom v televizním rozhovoru vůbec nezmínil. Myslím, že měl obrovský podíl spoluodpovědnosti za to, co se u vás stalo. A dnes svaluje vlastní chyby na jiné, což není korektní přístup,“ řekl maďarský novinář Československému rozhlasu.

Dubčekovo vystoupení v maďarské televizi vyvolalo nenávistnou kampaň československých médií. V Rudém právu vyšel článek Klamal tehdy, klame nyní a režim na různých úrovních odsoudil tento "nebývale provokační akt" a "nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí". Maďarští soudruzi reagovali na československé stížnosti vyhýbavě a vysvětlovali, že sdělovací prostředky v Maďarsku jsou už svobodné.