Japonci se na olympiádu těší, víc než o sport jim jde o samotné fandění

30. červenec 2019

Rok před začátkem letní olympiády v Tokiu je zájem o hry enormní. Japonští organizátoři by v předprodeji dokázali prodat desetkrát víc vstupenek, než se vejde diváků do hledišť. Ve druhém díle seriálu se vydáme přímo do Japonska, kde se jedna česká sportovkyně natrvalo vryla do paměti. Stačí říct Olympijské hry 1964 v Tokiu a gymnastka Věra Čáslavská.

Jak připomíná na svém youtubovém účtu Český olympijský výbor, Věra Čáslavská je v Japonsku pořád natolik populární, že tamní televize o legendární gymnastce z Prahy stále točí reportáže a nic na tom nemění ani to, že fanoušci, co na její tři zlaté olympijské závody a navrch jeden stříbrný, chodili v Tokiu do haly, jsou dnes přinejmenším padesátníci.

Letní olympijské hry Tokio - 1964

00763024.jpeg

V říjnu roku 1964 se v japonském hlavním městě Tokiu konaly 18.letní olympijské hry. Zahájeny byly 10., ukončeny pak čtyřiadvacátého října. Dění na olympiádě, které posluchačům Československého rozhlasu v přímých přenosech tlumočil reportér Stanislav Sigmund, si v několika vstupech připomeneme.

Japonci sportovce obdivují, ty úspěšné zbožňují. „Na podobný zájem by se čeští sportovci měli připravit podobně jako na vrtochy počasí nebo náročnou aklimatizaci,“ varuje Tomáš Bábek.

Jako dráhový cyklista je sice zvyklý závodit na ovále, japonské ostrovy má ale proježděné křížem krážem. Dva roky soutěžil v tamní lize. „Japonci jsou velice pohostinní, mají rádi přítomnost známých lidí. Udělají pro ně maximum. Z tohoto pohledu si myslím, že to bude pro sportovce krásné.“

Nadšení z fandění víc než sport

Také olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dělá sport, který je v Japonsku populární a ani on se nemusí bát, že by na jeho turnaj nedorazili diváci, u kterých nadšení z fandění výrazně převyšuje povědomí o sportu. 

„Japonsko je můj druhý domov, je to země, ve které jsem byl mnohokrát. Jsem nadšený z toho, že Olympiáda bude právě tam. Pro nás judisty je svátek, že se koná v Japonsku.“

Na plné tribuny se ale mohou těšit i sportovci věnující se disciplínám, které nejsou Japoncům tolik vlastní. Předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval potvrzuje, že zájem o hry je obrovský. A platí to vlastně i pro nadšení organizátorů, i když jednat se v Japonsku musí podle místních pravidel. A možná i proto Češi zatím nemají svůj Olympijský dům.

Tokio rozkvétá

Na hry jsou už téměř připraveni i Japonci. Národní stadion v Tokiu má krátce před dokončením a ve skluzu není ani dalších osm nových sportovišť. Změn v metropoli si všímá i Veronika Ageiwa, tlumočnice a překladatelka, která v Japonsku žije. „Tokio se připravuje už delší dobu, ale teď to kulminuje. Celé město rozkvétá. Mosty se natírají, zastávky se předělávají na bezbariérové, všechno se blýská.“

Jak se na Letní olympijské hry připravují vybraní čeští sportovci, to vám přiblížíme v časosběrném dokumentu Olympijský rok. Natáčet budeme mimo jiné s judistou Lukášem Krpálkem, skateboardistou Maximem Habancem, tenistkou Karolínou Plíškovou nebo lezcem Adamem Ondrou. 

autoři: Marek Augustin ,
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.