Jana Bobošíková, prezidentská kandidátka

Předposlední ze série dní s kandidáty na post prezidenta, nebo prezidentky České republiky v projektu Hledá se prezident, pomalu končí. Do úplného závěru zbývá ještě Dvacet minut Radiožurnálu a ty právě začínají. Dobré odpoledne. téměř celý den jsem strávil s předsedkyní strany Suverenita a kandidátkou na prezidentku Janou Bobošíkovou. Vítejte v rozhlase.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Prezident na návrh premiéra odvolal ministryni obrany Karolínu Peake. Ta řekla, že je to faktický konec vládní koalice. Překvapila vás ta rychlost, nebo jiný aspekt tohoto kroku?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Mě překvapila rychlost, nikoliv toho odvolání, ale rychlost toho jmenování. A jak je vidět, bylo to vysoce nepromyšlený tah a ukázalo se to po osmi dnech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud padne vláda, tedy pokud se nakonec politické strany parlamentní nedomluví na nějaké jiné vládní koalici, obáváte se, že by to mohlo ovlivnit prezidentskou volbu?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Nedomnívám se, že by pád vlády mohl ovlivnit prezidentskou volbu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslíte si, že kdyby v době, kdy padne vláda, případně se hledá nová, případně se hraje o to, jestli budou předčasné volby, nebo nastane jiná varianta, tak kdyby v tu chvíli probíhaly prezidentské volby, že by to bylo, řekněme, komfortní prostředí, že by ta volba nebyla poznamenána tím faktem, v jaké době se odehrává?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Já se obávám, že občané už jsou natolik znechuceni z politiky a mají v tom takový chaos, že už v podstatě nevnímají, jestli máme toho ministra, nebo onoho ministra a že by to opravdu, říkám to velmi nerada, protože mě to mrzí a nemám z toho radost, ale že by to, že by nebyla v době prezidentské volby vláda, nebo že by zde byla koalice před rozpadem, nebo že by zde byla roztrhaná koaliční smlouva, tak si nemyslím, že by to až tak ovlivnilo prezidentskou volbu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Považujete to vy, jako kandidátka, která není spojena s žádnou z vládních stran, za pro sebe výhodný vývoj?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Já to nepovažuji za výhodný vývoj pro Českou republiku jakoukoliv nestabilitu a to neříkám, nikterak alibisticky. Mě se to prostě nelíbí. Já chci, aby vláda vládla. Opozice aby konala roli opozice a ne aby se všichni neustále dohadovali kvůli někdy neuvěřitelným malichernostem a v podstatě se soustřeďovali na technologii moci, nikoliv na zodpovědné vládnutí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslíte si, že toho, čeho jsme dnes odpoledne celkem nenadále byli svědky, tedy odvolání ministryně obrany, je právě projev technologie moci?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Já si myslím, že naprosto jednoznačně. Já nevěřím tomu, že premiér Nečas nemá spočítány své ovečky, ať už jsou z Věcí veřejných, nebo já nevím z jaké strany na to, aby se ta vláda udržela dál. O tom já vůbec nepochybuji, jinak bych takovému kroku vůbec, podle mého názoru nepřistoupila.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy, abych tomu rozuměl. Myslíte si, že vláda není před svým krachem? Že premiér Petr Nečas ví o podpoře, kterou někde má připravenou?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Já si myslím, že rozhodně není před krachem pozice ODS v současné vládě. Kdyby tam měla být před krachem, tak premiér Nečas, který prokázal naprosto neuvěřitelné kotrmelce, neudělá to, že Karolínu Peake odvolá. Já si myslím, že má takzvaně někdo něco svého jistého, něco svého spočítaného a že ODS určitě z této vlády neodejde. Může dojít ke změně v té koalici, ale že ODS zůstane u vlády.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jednou připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Dnes na závěr celého dne stráveného s kandidátkou na prezidentku Janou Bobošíkovou a pak ještě druhá událost dnešního dne, která daleko bezprostředněji může ovlivnit samotnou přímou volbu prezidenta, či prezidentky České republiky. Ukázalo se, že kdesi na webu Ministerstva vnitra už pomalu dva měsíce visí vzorec ukrytý ve smlouvě se společností HewlettPackard, který měl být použit jako klíč, podle kterého budou ministerští úředníci vybírat a kontrolovat vzorky z dodaných petičních archů s podpisy prezidentských kandidátů. Respektive, jejich podporovatelů. Panuje tedy podezření, že kandidáti, pokud by znali ten vzorec, mohli archy seřadit tak, aby kontrolou prošli lépe, než kdyby to bylo náhodné. To ale není všechno, protože se v průběhu dne také ukázalo, že úředníci před kontrolou archy náhodně promíchali. Což už je proces, který je zpětně nezkontrolovatelný. Mění to z vašeho pohledu, paní Bobošíková, něco ohledně prezidentské volby?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Nemění. My od začátku říkáme, že kolem prezidentské volby vládne neuvěřitelný chaos a od začátku říkáme, že jak zákon je napsaný špatně, tak ministerstvo nepostupuje v souladu se zákonem, což se konec konců ukázalo v mém případě, kdy ministerstvo postupovalo i jasně v rozporu se zákonem a dohadovalo se do poslední chvíle i proti rozhodnutí soudu, jak se počítají procenta. Takže, mě to nepřekvapuje. Opět říkám, radost z toho nemám, ale nepovažuji to za žádnou extra novinku, že Kubiceho úřad udělal další chybu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte nějaké vysvětlení, paní Bobošíková, pro to, proč právě vaše petiční archy buď nebyly jediné promíchány, nebo byly promíchány jen minimálně, což se podle informací Radiožurnálu dá vyčíst jednak z onoho vzorce a pak také z odůvodnění Ministerstva vnitra, které poskytlo k vaší neregistraci do prezidentské volby.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Já k tomu žádné informace nemám a my jsme od začátku od chvíle, kdy jsme donesli osobně a já jsem u toho byla, archy na Ministerstvo vnitra, tak jsme poukazovali na to, že archy nám byly odebrány z ruky a v tu chvíli skončila jakákoliv občanská kontrola. Byli tam prostě najatí brigádníci, o kterých pan Henych říkal v televizi, že je brali tak nějak, odkud přišli a kdo měl zájem. A co se od té chvíle dělo s archy ať už mými, nebo kohokoliv jiného, já nevím a nebylo vůbec v našich silách to dostat jakýmkoliv způsobem pod kontrolu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte, proč jsem se ptal na to, jestli si myslíte, že ta situace kolem prezidentské volby se tím dneškem může nějak změnit. Protože několik oslovených ústavních právníků, které Radiožurnál oslovil říká, že teď se výrazně zvyšuje možnost, že Ústavní soud případnou stížnost přijme, bude se jí zaobírat a možná posune termín voleb, nebo je přímo zruší. Tak se ptám, jestli se neobáváte, že vynakládáte zbytečně energii, čas a peníze na předvolební kampaň.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Neobávám se v této souvislosti vůbec ničeho v tom smyslu, že je to pro mě cenná zkušenost a že jsem připravena kandidovat v každé další prezidentské volbě. A jestli, jestli tato prezidentská volba bude, já nevím, jedenáctého ledna, nebo třeba jedenáctého září, to pro mě nehraje až tak velkou roli, protože samozřejmě, pokud by byl vyhlášen nový termín, tak si ho dám do svého kalendáře a v souladu s tím termínem utlumím své aktivity, které zase postupně třeba po čase povzbudím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy to berete tak fatalisticky, jakože prostě to přicházíte, berete tak, jak to přichází.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
No jednoznačně. Podívejte, já nemám v zádech sponzory, kterým možná něco dlužím. Já nemám v zádech takové ty velké mediální domy, nebo ty velké agentury, které očekávají, že uspěji. Já prostě nikomu nic nedlužím. Já tady v tom jdu svou cestou, zcela racionální cestou. Mými jedinými sponzory jsou Suverenita a moje rodina. Takže já se na to dívám tak, že je to běh, který já nemohu ovlivnit, já nemohu ovlivnit rozhodnutí Ústavního soudu. Já nemohu ovlivnit chod Kubiceho úřadu, ale jasně deklaruji, že jsem připravena znovu kandidovat na prezidentku České republiky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy máte jen sama, řekněme, velice, nebo extrémně kritická slova na to, jak formálně vypadá přímá volba prezidenta. Přesto by vám nevadilo se v takové volbě sát prezidentkou. Chápu to správně?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Nechápete to správně, ale ta pravidla jsem netvořila já.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A přesto jste ochotna podle nich jít.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
No samozřejmě. Jako, pokud, pokud chci kandidovat na prezidentku, tak přijímám pravidla demokratického systému, ve kterém žiju. Ukazuje se, že ta pravidla byla nedomyšlená, nejsou vytvořena ideálně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Dnes s kandidátkou na prezidentku České republiky Janu Bobošíkovou. Vy jste před malou chvílí zmiňovala sponzory, respektive to, že nemáte velké sponzory. Tak pojďme se chvíli bavit o financování vaší předvolební kampaně. Kolik vás kampaň stála?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
No, tak v tuto chvíli mě předvolební kampaň jako taková z mého prezidentského účtu stála 40 tisíc korun.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To vám mohou všichni ti ostatní kandidáti úplně strašně závidět, protože to se zatím nikomu podle jejich účtů nepodařilo.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Ale tak, to je jejich problém. Já nikde nemám žádné reklamy. Já nikde nemám žádné bilboardy. My jsme udělali obrovský kus práce spolu se Suverenitou a kampani pro krajské volby, kde jsme sbírali podpisy pro mou prezidentskou kandidaturu. Opravdu jsme objeli celou republiku. Ti lidé na tom nesmírně pracovali. Ty podpisy jsme nakonec sebrali, jak se ukázalo, no a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, jenom, paní Bobošíková, technická poznámka. Já, když natankuju nádrž svého auta, tak zaplatím dva tisíce korun. Vy jste objela celou republiku, to jste zvládla za čtyřicet tisíc korun?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Ale vy jste mě neposlouchal, pane redaktore. Já jsem říkala, že v rámci kampaně pro krajské volby, ve kterých kandidovala Suverenita, jsme sbírali podpisy pro mou prezidentskou kampaň, takže to samozřejmě platila, tu jízdu toho Bobobusu, který byl propagačním prostředkem politické kampaně Suverenity pro krajské volby, tak to samozřejmě platila strana Suverenita.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když jste na jaře, například České televizi, na jaře tohoto roku, České televizi, nebo jiným médiím říkala, že hodláte pořídit prezidentskou předvolební kampaň do dvou milionů korun, tak to jste vzhledem k tomu, že je dvacátého prosince, značně přestřelila.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
No, tak já jsem netušila, že budu vyřazená, takže třeba se budu muset vzdát nějaké venkovní reklamy. Byla bych asi trošku nesvéprávná, kdybych si platila na listopad bilboardy, když jsem nebyla v té době řádně zaregistrovaným, respektive na prosinec bilboardy, když jsem nebyla v té době řádně zaregistrovaným kandidátem, ale to jsem v té době, když jsem říkala, tu dvoumilionovou částku, nemohla něco takového tušit a já rozhodně nejsem zvyklá vyhazovat zbytečně peníze. No, ale teď tam zase nějaké výdaje naskočí, protože dneska, byl jste u toho, jsme točili volební spoty, to bezesporu není levná záležitost. Budeme kupovat ještě nějakou reklamu na Internetu, takže ty výdaje určitě naskočí. Ale dva miliony to nebudou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bude platit Suverenita?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Suverenita a já.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Od některých jiných prezidentských kandidátů jsem slyšel, ne snad závistivá slova, ale takový podotek, že ti, kteří byli vyřazeni Ministerstvem vnitra a pak vy, která jste byla vrácena do hry, máte v podstatě výhodu, protože se o vás v médiích hodně mluvilo. Byl vám dáván daleko větší prostor než jim, jako běžícím prezidentským kandidátům, na které už platila určitá předvolební pravidla. Cítíte se být zvýhodněna tou pauzou?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Vůbec ne. Já se tou pauzou cítím být poškozena, ale nikterak nelomím rukama. Je pravda, že se mé jméno často zmiňovalo, ale zmiňovalo se v souvislosti jakéhosi outsidera, prostě v souvislosti člověka, o kterém se neví, zda bude do těch voleb připuštěn a to vás samozřejmě poškozuje, jak před voliči, tak před případnými sponzory, takže vaše jméno je zaznamenáno, ale je zaznamenáno v té souvislosti, že jste jakýmsi kandidátem na čtvrt, ne půl, nebo na pět procent. Takže já to za zvýhodnění nepovažuji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Podle některých posledních zpráv to vypadá, že jste kandidátkou jaksi naplno, protože na jedné straně je na vašich webových stránkách, nebo na webových stránkách Suverenity zveřejněn dopis, kterým si říkáte, řekněme, pravicovému konzervativnímu hnutí dost o podporu pro vaši kandidaturu. Na druhé straně si o stejnou podporu říkáte Komunistické straně Čech a Moravy. To vám nevadí, že hodláte zasáhnout jaksi obě křídla? To jde dohromady?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Naopak to já považuji za úkol každého, kdo chce být prezidentem Česko republiky? Já jsem si vědoma toho, že prezident těžko může být prezidentem úplně všech občanů, ale myslím si, že by se ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale vypadá to, že se o to snažíte.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
... že by se měl snažit o to, aby byl prezidentem co největšího množství občanů a proto jsem se rozhlédla po těch uskupeních a stranách, které nemají vlastního prezidentského kandidáta a snažila jsem se najít v programu mém a v programu Suverenity styčné body. Jak s konzervativní Akcí D.O.S.T. a tak třeba i s KSČM. Mimochodem, Akci D.O.S.T. jsem požádala o podporu a už jsem jí také dostala a velmi si toho vážím. A pokud jde o KSČM, tak tam jsem požádala o to, zda bych mohla přijít představit svůj program a bude potom na KSČM, jaké udělá doporučení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu Komunistická strana Čech a Moravy je strana, která se například ohledně Jiřího Dienstbiera, kandidáta ČSSD a Miloše Zemana rozhodla, že bude oficiálně deklarovat podporu oběma z nich. Myslíte si, že zároveň, kdyby tato strana vyjádřila podporu i vám, že to jde vůbec dohromady?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Já si nic nemyslím. Já znovu říkám svou filozofii a tu jsem také zdůraznila v tom otevřeném dopise, který mají média k dispozici, že prezident by měl být prezidentem co největšího poštu občanů a podle mého názoru by se měl člověk, který kandiduje na prezidenta snažit hledat styčné body. A vždycky to bude jenom pár bodů, nebude to celý styčný program, ale styčné body se všemi složkami našeho politického spektra a to já se nyní pokouším. A já jsem se nikdy netajila, ani při té poslední prezidentské volbě, že určité styčné body s KSČM, můj program a nyní i program Suverenity, má. Mám tím na mysli odmítání Lisabonské smlouvy, mám tím na mysli obhajobu historické pravdy a mám na mysli třeba jadernou energetiku. Pak jsou tam samozřejmě věci a ty také zdůrazňuji v tom otevřeném dopise, na kterých se neshodneme. v

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co to je za termín historická pravda?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Historická pravda, tím myslím nepřekrucování příčina následků krutých dějin minulého století, tím myslím obhajobu dekretů prezidenta Edwarda Beneše.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy, že vy je obhajujete.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Aby nebyly zrušeny, ano, ano. To myslím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A nebo?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
No, tak já myslím, že jsem vyjmenovala to, co mě spojovalo s KSČM, zejména v evropském parlamentu, kde komunisté byli jediní v té době, když já jsem tam byla, říkám to s plnou zodpovědností, kteří se bránili útokům sudetoněmeckého landsmannschaftu na Českou republiku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď jste popsala, řekněme spojnici mezi vámi a Komunistickou stranou Čech a Moravy, a aby z toho byl trojúhelník, vzhledem k tomu, že jste žádala o podporu i konzervativní Akci D.O.S.T., tak jaká je spojnice s nimi.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Já myslím, že ta je naprosto jasná. Kdybychom zde měli desatero D.O.S.T.u, D.O.S.T. jednoznačně akcentuje rodinu. Rodina je něco, v čem já žiji, co já uznávám. D.O.S.T. jednoznačně akcentuje vlastenectví. Já se cítím být vlastenkou, nestydím se za to. D.O.S.T. akcentuje křesťanské hodnoty a já byť nepříliš často o tom hovořím, nejsem praktikující katolička, ale jsem křtěná katolička, do kostela také občas, také občas zajdu, takže já tam ty styčné body a Akcí dost vidím a samozřejmě D.O.S.T. odmítá multikulturalismus, odmítá Lisabonskou smlouvu, odmítá takovéto různé věci. Já jsem to jejich desatero podepsala, podepsali ho i někteří členové Suverenity, takže tam styčné body bezesporu jsou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Vy jmenujete, vy jmenujete například jako styčný bod, řekněme, určitý odpor, nebo nechuť k tomu, jakým způsobem se vůči České republice chová Brusel, tedy coby centrum Evropské unie, či umění byrokracie. Dalo se, a teď uvádím dva příklady z poslední doby, dalo se nějak zabránit tomu, že zanedlouho přijdou na cigaretové krabičky ony výstražné drastické obrázky?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Tak tomu se zabránit ještě dá. To je teprve návrh komise a tomu se dá zabránit na jednání představitelů jednotlivých zemí i v evropském parlamentu. Je jenom otázka, zda Česká republika bude mít odvahu něčemu takovému bránit, nebo jestli tam budou ministři jezdit a budou na všechno kývat?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mohl by tuto věc vyřídit prezident České republiky?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Ne, tuto věc ne. Tuto věc ne, protože to nebude žádná mezinárodní smlouva, kterou může prezident ze svého titulu nepodepsat, ale může apelovat na české vládní činitelé, aby když jezdí do Bruselu, tak aby toto odmítali. To je jediné, co může. Může pohovořit s europoslanci a požádat je, aby tuto normu nepřijímali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co je špatného na případném zavedení těch odstrašujících drastických obrázků?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Já si myslím, že to jsou, jednak to nejsou jenom obrázky, jednak to je i zákaz různých slim cigaret a různých cigaret s příchutí, pokud jsem ty informace správně poslouchala a jednak je to naprostý zásah do dvou věcí. Do lidské svobody, nechť si každý dělá, co chce, nechť někdo kouří, nechť někdo nekouří. To je první věc. A druhá věc, do tržního prostředí protože ty značky musel někdo vybudovat. To stálo spoustu úsilí a spoustu peněz, aby se ty značky etablovaly na trhu a nyní se pošlapává princip tržní ekonomiky, nějakým nařízení z Bruselu a těm, kteří tady léta něco budovali, se říká ne ne, my vám teď všechny ty krabičky počmáráme a vy si dělejte, co chcete. Já s tím prostě nesouhlasím. Kdo nechce, aby mládež kouřila, tak ať odnaučí své, ať nekouří doma sám a svým dětem vysvětlí, proč nemají kouřit. Ale nejsou na to třeba krabičky se zkrvavenými a rakovinou prolezlými plícemi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co kdyby to fungovalo?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Teď vám nerozumím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co kdyby to fungovalo jako odstrašující věc, která by přinutil, anebo přiměla některé lidi prostě si přestat cigarety kupovat.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Jo, ono to i částečně fungovat může, ale já preferuji řešení, kdy se dozví to dítě v rodině, a třeba i ve škole, že kouření je škodlivé, ale je mu ponechána svoboda bez oněch drastických obrázků a těm firmám, které v tom oboru podnikají, je ta svoboda ponechána také.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vedle toho jste velice ostře i proti tomu dalšímu návrhu na to, aby ve vedeních těch největších firem byly zavedeny kvóty na počet žen.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
No, to je směšné samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To už i naši posluchači slyšeli. Nebylo by tedy z tohoto úhlu pohledu pro vás lepší, kdyby Česká republika v Evropské unii nebyla?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
V žádném případě. Já si myslím, že každý politik, který by nyní začal bouchat do stolu a začal říkat, vystupme z Evropské unie, tak by se velmi provinil na České republice. Jednak by to pro nás bylo pořád ještě ekonomicky nevýhodné a jednak by to pro Českou republiku znamenalo obrovský trest od okolních zemí. Já si myslím, že nejlepší, pokud jde o prosazování těch názorů, o kterých já tady hovořím, je získávat v Evropské unii spojence. Snažit se, aby takové ty normy, o kterých tady nyní hovoříme, nebyly přijímány. Snažit se, aby nebyla přijata bankovní unie, snažit se, aby nevznikla eurofederace. Snažit se, aby se opravdu Evropská unie vrátila někam před /nesrozumitelné/, někam ke svému startu, aby opravdu byla uskupení, ve kterém je volný pohyb osob, volný pohyb zboží, volný pohyb služeb, ale aby se do nekonečna neschvalovaly ty všechny možné normy, nařízení, které svazují naše životy a bohužel jsou expresem do chudoby a ten ekonomický vývoj v Evropské unii je toho jasným důkazem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jednu otázku, mám na vás, paní Bobošíková. Vy jste před malou chvílí, když jsme mluvili o Akci D.O.S.T. a KSČM mluvila o tom, že úkolem prezidenta je nacházet nějaké, nějaké spojnice, nebo pokoušet se prostě spojovat, spojovat společnost, nebo občany. V krajských volbách se na volebních plakátech vaší politické strany objevovalo heslo Nepřizpůsobiví nám diktovat nebudou. Kdo jsou ti nepřizpůsobiví, kteří nám diktují?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Tak nepřizpůsobivý je každý občan, který se odmítá chovat v rámci, řekněme, určitých běžných norem. Nepřizpůsobivý ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Omlouvám se, tuto část věty jsem pochopil. Ta druhá mi není úplně jasná. Kdo z nich nám diktuje.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
No, tak podívejte, například pokud někdo celé noci ruší hlasitou hudbou, dělá, dělá čurbes a vy nemůžete spát a vy jste ten, který každé ráno vstává a jde do práce, odvádí děti do školky a tak a víme všichni a je to i v nějakých vyhláškách, že noční klid začíná v deset hodin, tak ten, kdo toto vytrvale dělá, tak ten mi diktuje. Ten prostě mě zbavuje mého svobodného prostoru. Ten mi neumožňuje připravit se na to, abych se připravila na ten druhý pracovní den, abych do té práce šla odpočinutá. To je velmi nepřizpůsobivé chování. Další nepřizpůsobivé chování, neumím si představit běžného občana, že by vyběhl ze svého zaměstnání tak, jako to udělal pan ministr Kalousek, na náměstí zfackoval spoluobčana a pak zase zaběhl do svého zaměstnání. To já tady považuji za vysoce nepřizpůsobivé chování.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takže ten plakát byl i o ministru financí Kalouskovi?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Mimo jiné samozřejmě. Vysoce nepřizpůsobivý občan pan Kalousek.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak by k těmto nepřizpůsobivým jednala prezidentka Jana Bobošíková?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Já si myslím, že máme být všichni si před zákonem rovni a že buďto by neměl, buďto by měl pan ministr Kalousek platit za to, že vyběhne ze sněmovny a někoho zpohlavkuje, nebo pak budeme všichni běhat po těch, vyběhneme ze svého zaměstnání, na ulici dáme někomu pár face, vrátíme se, a všem to bude jedno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Tentokrát s kandidátkou na prezidentkou na prezidentku České republiky Janou Bobošíkovou. Díky za váš čas a na shledanou.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, prezidentská kandidátka:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, přeji dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete poslat prostřednictvím formuláře. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat. Kompletní přepisy rozhovorů zveřejňujeme zpravidla následující den ráno, v případě státního svátku o den později.

autor: mav
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.