Jan Švejnar, ekonom

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02407845.jpeg

Jak pojmenovat příčinu nepokojů a rabování v Británii? Co vyhrotilo zlobu a násilí, které dřímalo v určité části britské společnosti? Mohou se takové nálady rozšířit? Souvisejí s ekonomickým napětím, které pociťují lidé napříč Evropou na svých peněženkách a zvýší se toto napětí kvůli dluhům Řecka, Itálie, Španělska, ale i Ameriky? Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Pozvání dnes přijal profesor ekonomie, mimo jiné předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI, člen mnoha mezinárodních poradních orgánů a například i poradce maďarské a turecké vlády v oblasti hospodářské politiky, profesor Jan Švejnar. Vítejte.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Dobrý den.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste byl v Británii, co vás tam dovedlo?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Já jsem byl na londýnské škole ekonomie, takže to byla akademická návštěva a nicméně samozřejmě jsem zažíval všechny ty akce, které se tam konaly a byl Londýn opravdu úplně jiný, než jak ho člověk normálně zná.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vrátil jste se kdy z té návštěvy?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Já jsem se vrátil před pár hodinami.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Před pár hodinami, tedy čerstvé zážitky. Setkal jste se přímo s nějakými projevy násilí, viděl jste to?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Nesetkal jsem se s žádným projevy, i když jsem projížděl Londýn dost křížem krážem, takže opravdu to, co se tam událo, je, jsou věci, které jsou místní a samozřejmě velmi významné, ale není to, že by celý Londýn do nich byl ponořen.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Určitě se o tom debatovalo na akademické půdě, jak to vnímají vaši kolegové?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
No, tak vnímají to, každý se to snaží nějak analyzovat. Nikdo přesně neví, kde se to všechno vzalo, protože to byl nad očekávání silný výbuch, ale na druhé straně všichni si myslí, že to má sociálněekonomické podklady.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Sociálněekonomické znamená, že lidé hledali nějakou rozbušku něčeho, co v nich dlouho dřímalo?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Ano, že prostě nastaly věci, došly do takového rázu, do takového extrému, kdy prostě ta rozbuška vybuchla. Jsou tam různé věci, například nezaměstnanost mezi mladými lidmi, zvláště mezi těmi z těch nižších ekonomických sociálních tříd se zečtyřnásobila za posledních několik let, takže mnoho z nich je nezaměstnaných, mnoho z nich najednou si nemůže dovolit ani takové běžné věci elektronické, dobré prostě boty sportovní a tak dále, takže oni nežijí ve velkém luxusu, ale nicméně mají svůj styl a když ho najednou nejsou schopni dosáhnout, tak to myslím zasahuje i jejich chování.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vidíme také, že kradou, rabují v obchodech.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Přesně tak a jdou právě po věcech jako jsou hezké tenisky, že jo, nebo elektronické věci, takže přesně toto vidíme, no, ale je tam samozřejmě též zášť vůči systému, to, že napadají třeba policii nebo policejní stanici, takže i to tam vidíme.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Je tam třeba i zášť vůči menšinám, vůči imigrantům, vůči tomu, že tito lidé berou třeba snáze dostupnou práci?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Do určité míry ano, ale na druhé straně je zajímavé, že to není zas tak úplně orientováno jako třeba před 30 lety, v polovině 80 let, takže to se též snaží všichni analyzovat, do jaké míry vlastně ta etnická nebo minoritní otázka tam vyvstává, jak je silná.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Podívejme se na to globálněji. Pokud se podíváme na nedávné řádění norského masového vraha v podstatě kvůli imigrační politice, teď na násilí v Británii, na to, že Dánsko oproti vůli celé Evropy vzhledem k přistěhovalecké politice uzavřelo své hranice. Souvisí ten ekonomický tlak, který pociťuje celá Evropa, tím, že se přenáší to napětí společnosti vůči těmto menšinám právě vůči těm, kteří mohou brát práci domácím?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Ano, já myslím, že do určité míry určitě. Vidíme na světě, že když se ekonomická situace vyostří, tak právě tyto elementy vycházejí na povrch, naopak, když je ekonomická situace velmi dobrá, tak lidé dokonce vítají imigranty, protože často zastávají práce a místa, která místní lidé nechtějí vykonávat. Ale máte pravdu, toto určitě je součástí všeho toho, co vidíme, a je zde nebezpečí, že by ekonomická konjunktura nepokračovala, kdybychom opravdu šli do druhé fáze recese, takže se tyto rozpory mohou ještě dále vyostřit. U nás ten problém je v několika dimenzích. Za prvé pořád máme vysokou míru nezaměstnanosti oproti tomu, na co jsme byli zvyklí, když náš trh práce dobře fungoval. Za druhé, velice závisíme na exportu. Naše poptávka vlastně, náš ekonomický růst se odvíjí od toho, že vyvážíme zvláště teda do západního Německa a skrz Německo, potažmo západní Evropu do zbytku světa. Kdyby tento motor růstu přestal nebo začal být mírnější a zde je to velké nebezpečí, tak potom se to u nás začne projevovat samozřejmě větší chudobou a též většími nepokoji.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli myslíte si, že to, co teď vidíme v Británii, by se teoreticky mohlo přenést i do České republiky?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Já bych to nevylučoval, doufám, že k tomu nedojde, ale podívejte se, máme regiony v severních Čechách, že jo, to je ukázka, kde je veliká míra nezaměstnanosti oproti národnímu průměru a lidé, kteří jsou dlouho nezaměstnaní a začínají ztrácet pocit, že společnost je přímá, že jsou v ní součástí, tak často se potom odhodlávají k akcím, které jsou někdy dost extrémní.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A je to skutečně na základě ekonomického tlaku, anebo v Evropě jako takové selhává jakási myšlenka multikulturalismu?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Já si myslím, že to je obojí. Ten ekonomický tlak je takový úplně zásadní a když se lidé přibližují k životnímu minimu anebo žijí na úrovni životního minima jakkoliv ho definujeme, tak samozřejmě se stávají dosti extrémními. Na druhé straně tam jsou též sociální faktory, ti lidé se cítí, že jsou vyvržení ze společnosti, že společnost se o ně nestará, že tam není vlastně velká míra soucitu a tak dále, soucítění, tak já myslím, že toto se prolíná. No, a potom, když ještě ke všemu navíc se jim třeba zdá, že politická situace není utěšená, tak to všechno může být velmi výbušné.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vraťme se ještě k Británii, která nám teď předvádí ty dopady, jak tam to podle vás skončí? V Londýně to vyřešilo 16 tisíc policistů, co bude dál?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Já myslím, že krátkodobě to Británie bude schopna potlačit. Tam bylo zajímavé to, že ona na to vůbec nebyla připravena. To, že v prvních dnech policisté nebyli, oni nejsou ozbrojeni, že jo, početně byli mnohem menší silou než ti výtržníci sami o sobě, takže jim to trvalo nějakou dobu, než se vzchopili, než byli schopní zmobilizovat dostatečné, dostatečný počet policistů, jednotek, já myslím, že to potlačí a že krátkodobě to bude ten výsledek, ale středně a dlouhodobě si kladou otázku a musí si klást otázku, do jaké míry vláda vlastně může pokračovat s vnějšími reformami, které znamenají omezování výdajů a do jaké míry bude muset změnit kurz, aby vlastně ty problémy, kde zde jsou, začala řešit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Čili omezování výdajů vy vidíte v podstatě jako hlavní příčinu eskalace toho napětí ve společnosti?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Já myslím, že to je jedna z těch okamžitých příčin, že tam je spousta příčin, jak jsem již zmiňoval, tito lidé často jsou na okraji společnosti, jsou to gangy, které jsou, žijí svým vlastním životem, ale jakmile se jich ta ekonomická situace podstatně dotkne, že nemohou pokračovat dál tak, jak na co byli zvyklí, no, pak jsou celkem ochotni uskutečnit cokoliv a ty bouře a nepokoje, které vidíme, byly velice spontánní, rychlé, ale zajímavé, též velmi dobře organizované v rámci jejich komunikace na Blackburries a dalších přístrojích.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Může mít někdo zájem něco takového organizovat, může to být třeba i politická vnitřní síla nějaká?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Tak samozřejmě ještě nevíme, do jaké míry to bylo nějak organizované. Samozřejmě, jak jsem naznačoval, právě ta míra organizovanosti v jejich komunikacích, byla významná, takže je možné, že tam zatím je nějaká organizovaná síla, ale do velké míry myslím, že to je opravdu, že jsou část vlastně gangy, které mezi sebou normálně bojují, se v tuto chvíli spojily a šly stejným směrem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Čili z nějakého politicky řízeného podtextu byste v tuto chvíli ty akce nepodezříval?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Já bych to moc nepodezříval, ale nevyloučil bych to.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Finanční trhy mají za sebou prudké poklesy. Co mohou pro nás všechny znamenat dluhové problémy zemí eurozóny i Ameriky? Ptáme se ekonoma Jana Švejnara, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Ono všechno souvisí se vším, vlastně ekonomické problémy, které mohly stát i za eskalací násilí v Británii, se přenášejí de facto na celé finanční trhy, protože sledovali jsme teď, co se stalo v Americe. Přední německý ekonom Klaus Zimmermann napsal třeba v komentáři pro deník Handelsblatt, že svět stojí na počátku nové krize. Vyčetl to právě ze snížení ratingu Spojených států amerických, což se USA stalo poprvé v historii. Prudké pády napříč finančními trhy, které následovaly v minulých dnech, asi dávají zapravdu některým obavám. Hrozí opravdu další finanční krize?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Myslím, že to nemůžeme vyloučit. Ta pravděpodobnost je větší, než byla řekněme před pár týdny, takže ty události, snížení ratingu Spojených států, panika, která následovala, to, co vidíme nyní v Anglii a jinde, všechno to je příznačné ve smyslu, že lidé mají obavu a reagují na tuto obavu tím, že jsou si nejistí, že například prodávají akcie hromadně, to, že se bojí, že může nastat další krize, tak to samo o sobě zvyšuje pravděpodobnost, že ta krize nastane, protože očekávání mají určitou sílu vlastně toho, že se splní. Takže jsme v nebezpečné situaci. Já bych řekl, že ještě stále to nevidím tak kriticky, jak Klaus Zimmermann to tady naznačil, ale nevylučoval bych to, protože to, co vidíme, rozhodně, co jsme i schopni zanalyzovat, je, že se zvyšuje míra nejistoty, míra rizika, že všechny proměnné, ať už to jsou ceny akcií, ať už to jsou směnné kurzy mezi měnami v různých zemích, mnohem více fluktují, že máme mnohem větší pohyb, mnohem větší rozptyl a v situaci, kdy je větší nejistota a větší riziko, jsou všichni mnohem opatrnější, takže podniky neinvestují, nebo investují méně, než by investovaly. Lidé, jednotlivci, rodiny méně utrácejí. A všechno, když to propojíme, tak to znamená, že světová ekonomika je tlačena spíš dolů ve spirále, než nahoru. Vláda samozřejmě do toho zasáhla, všechny vlády světa tím, že právě udělaly ony stimulační opatření, ale to zase vedlo k velkému zadlužení, takže nyní jsme v situaci, kdy vlády si již nejsou ochotny dále vlastně přispívat ke stimulaci poptávky, a na druhé straně ten soukromý sektor ještě též není připraven, aby tu poptávku dál vedl.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak to skončí? Upřímně řečeno teď to znělo jako světový bankrot.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Ano, tak zní to možná hůř, než to je. Samozřejmě jsou zde i světlé stránky v tom smyslu, že části světa jako je Čína, Indie, Brazílie si vedou poměrně dobře. Ten problém je, že to jsou stále ještě malé ekonomiky v poměru k celku, ke světovému celku, takže ty ten svět celkově neutáhnou. Nejlepší by bylo, kdyby se Spojené státy dostaly z recese, kdyby opravdu začaly prudce růst, protože to je takový ten motor růstu, který vždy je signálem pro všechny ostatní.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A je to reálné, dokáží to?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Ale bohužel, bohužel to, že ten rating spadl, má psychický efekt na mnohé hráče na trzích, jak jsme viděli, burza reagovala velmi negativně, potom zase už začala pomalu růst, takže se to trošku vyrovnalo, takže já si myslím, že ta panika ustane, ale nicméně si myslím, že se nezmění vládní politika jak v Americe, tak v Evropě, tak spíš půjdeme dlouhým obdobím pomalého růstu, stagnace, doufejme ne poklesu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To znamená, vy jste Evropu sám zmínil, krom toho, že tady je situace Spojených států, které navýšením dluhu odložily jakoby problém, tak je tady také situace eurozóny, která už v tom problému plave, řekla bych, téměř naplno, s tím asi souhlasíte.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Ano, souhlasím a je zde rozdíl v tom smyslu, že ty Spojené státy mají více takový ten vnitropolitický problém, kdy se demokrati a /nesrozumitelné/ ani nejsou schopni dohodnout nebo se dohodnou pouze prostě po dlouhém handrkování, ale ekonomika jako sama o sobě není tak problematická, jako vidíme v Evropě, kde máme určitou část Evropy, takový ten jižní a irský cíp, který opravdu má potíže a zbytek eurozóny závisí do velké míry například německá ekonomika na vývozu, takže tam, kdyby například začala Čína zpomalovat a ukazuje se trochu, že zpomaluje, tak to může skrz Německo a další severo, západoevropské státy ovlivnit celou Evropu, takže Evropa má trochu víc takový strukturální problém .

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Krom toho Evropa, vy jste zmínil Německo, teď se ukázalo, že třeba německý plán na zavření jaderných elektráren připraví o práci 11 tisíc lidí, to nepochybně také velice zasáhne ekonomiku, takže jednotlivé země, ti silní tahouni eurozóny si v podstatě ještě přidělávají vnitřní problémy svými rozhodnutími?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Ano, samozřejmě to je politické nebo filozofické rozhodnutí, které de facto v sobě obsahuje to, že Německo je ochotno podstoupit určité ztráty, okamžité ztráty ve smyslu zaměstnanosti a tak dále, aby docílilo nějakého vyššího cíle, to znamená nevyrábět energii z těchto zdrojů, ale samozřejmě činí to v situaci, která je velmi složitá a i ta německá ekonomika, která si vede nejlépe z těch velkých ekonomik Evropy, i ta je zranitelná.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Která situace je teď podstatnější třeba pro vývoj i v České republice a pro vývoj světových finančních trhů, je to stav eurozóny nebo stav financí Ameriky, co teď převažuje jako vliv?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Víte, je to všechno propojené, pro nás okamžitě je to situace v Německu a německá ekonomika, potažmo celoevropská ekonomika, ale ta závisí zas velmi na tom, jak se vyvíjí situace jednak v rychle rostoucích ekonomikách jako je Čína, Indie, protože tam směruje export, německý export a z toho i české subdodávky německým firmám, ale potom samozřejmě americká ekonomika. To vidíme dlouhodobě vždy, že Amerika určuje celou tu tendenci růstu. Když Amerika roste, Evropa roste, když Amerika jde do krize, tak Evropa jde do krize. A je to zajímavý postřeh, protože evropská ekonomika je větší než americká ekonomika, že bysme očekávali, že bysme my byli ti lídři v Evropě, tak my bysme měli táhnout, my bysme měli být ten motor růstu, ale de facto je to naopak.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A teď ale eurozóna si v podstatě na sebe ušila bič v podobě toho jižního křídla států eurozóny. Je cesta záchranných fondů, umělého zklidňování třeba nákupem, vykupováním dluhopisů Itálie, Španělska, cesta správná, nebo je to také cesta jenom odkládání problémů, které se vrší, vrší a nakonec eurozónu dostanou dolů?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
To je úplně zásadní otázka. Já myslím, že tím, že Evropská centrální banka začala nakupovat italské a španělské dluhopisy, tak de facto JeanClaude Trichet překročil Rubikon, protože doposud bylo takovým tím nepsaným, ale jasným cílem, že Evropská centrální banky nebude monetizovat dluhy jednotlivých a zvláště velkých zemí, Řecko je extrém a tak dále, ale to je malá země, to je maličkost. Jakmile to bude vlastně čtvrtina Evropy, evropské ekonomiky, tak směřujeme k tomu, že se začne vyvíjet vlastně celoevropský dluh tak, jako to vidíme ve Spojených státech, ještě k tomu nedošlo, ale toto je první krok, který by k tomu směřoval, a je tu jedno možné řešení, akorát že zatím myslím není politicky přijatelné. Takže, co uvidíme, je vlastně pořád dál takové to handrkování, do jaké míry zde bude společný přístup, který by mohl vyústit v to, že by se začaly vydávat celoevropské dluhopisy a do jaké míry to bude každá země po svém s tím, že jim bude, které to potřebují, částečně pomoženo ze strany Evropské unie.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste to sám řekl, na ty celoevropské dluhopisy není ještě společná politika eurozóny vůbec připravena?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Ano, není, já myslím, že to Evropská centrální banka de facto rozjela velmi rychle v situaci, která byla okamžitě prostě nutná, ale to rozhodnutí samo o sobě má dalekosáhlé následky, protože ten precedent je opravdu dalekosáhlý.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Kdo bude v případě, že by byly ty evropské dluhopisy zvolenou cestou, nakupovat takové dluhopisy v situaci, v jaké eurozóna je?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Podívejte se, já myslím, že paradoxně, kdyby se k eurozóna, Evropa odhodlala a řekla, že tyto dluhopisy bude vydávat, tak de facto by to bylo velmi blahodárné v tom smyslu, že tak jako jsou všichni na světě ochotni kupovat americké dluhopisy, tak jsou ochotni kupovat evropské, celoevropské dluhopisy, protože především za nimi stojí Německo a silné ekonomiky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže podle vás řešení je v těch celoevropských dluhopisech?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
To řešení by bylo, ano, ale muselo by to být koncepční řešení ve smyslu, že se Evropa opravdu rozhodne, že bude jako Amerika, že bude vydávat celoevropské dluhopisy a jestliže ano, takže se zorganizuje a bude fungovat tak, aby všichni věřitelé věřili tomu, že Evropa jako celek se rozhodla, že bude vydávat celoevropské dluhopisy, a ty pak jsou velmi hodnotné a bude po nich velká poptávka.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zatím je ale stav takový, že Řecko se v podstatě zmítá v něčem, čemuž už někteří říkají bankrot rovnou, máme tady tedy problémy dalších jižních států a nemáme politickou, ani ekonomickou shodu na celoevropských dluhopisech. Jak dlouho vydrží eurozóna v tomto stavu fungovat ekonomicky?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
To je hotové neštěstí, prostě, když si to opravdu řekneme tak jako jednoduše, tak ta Evropa je vlastně napůl cesty mezitím, že by byla úplně sjednocená, ať už de facto nebo de jure jako Spojené státy, anebo že bude každý na vlastní noze, a ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli směřuje ta situace teď spíš k rozdělení, k rozpadu eurozóny?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Já myslím, že to může jít oběma směry. Já myslím, že spíš půjde tím směrem stmelení, protože Evropa má za sebou 50, 60 let velkého úsilí sjednocení a bude velmi, velmi naléhat na to, aby se v tomto pokračovalo, protože změnit kurz a začít Evropu /nesrozumitelné/, by vlastně znamenalo jít zpátky, a to myslím, že doposud by žádný z politiků nechtěl, nechtěl zorganizovat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
S tím souvisí dotaz posluchače Lukáše Tošovského, který přišel na Facebooku, jestli vám tohle to dění, o kterém se celou bavíme, nestačí jako důkaz, že systém nefunguje, jestli není Evropská unie mrtvá?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Já myslím, že to souvisí s tím, do jaké míry Evropy opravdu bude chtít fungovat jako celek, anebo ne, příklad Spojených států amerických je velice dobrý, kdy máme prostě 50 států, které jsou poměrně různorodé a které se rozhodly a usilují o to a dělají všechno proto, aby byly jako jeden stát.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ale lze to srovnávat z hlediska historického vzniku?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Ne, ne, samozřejmě, Amerika si prošla samozřejmě občanskou válkou, nesmíme zapomenout, že i tam byly velké třenice o tom, jestli bude, zůstane dohromady, nebo ne, ale toto stranou, já myslím, že Evropě se bude muset rozhodnout, kterým směrem jít, oba směry vidím jako možné, rozdrobení zpátky do jednotlivých států, které spolu nějak spolupracují, to myslím, že je pořád ještě méně pravděpodobné než to stmelení. Jak říkám, nejhorší je to na půl cesty. Čili odpověděl bych posluchači, tak když jsme na půl cesty, z čehož otázka pramení, to je to nejhorší. Takže každá z těch druhých alternativ je lepší, úplně stmelení nebo mnohem stmelení nemusí být politické, ale prostě ekonomicky fiskální, anebo to úplné rozdělení.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Teď jsme na půli cesty, třeba silná ekonomika, Německo tahoun eurozóny ale plánuje kroky, které ji do budoucna v nejbližších letech oslabí, viz třeba jaderné elektrárny. Co to může znamenat, nemůže to přiklonit jazýček vah k tomu rozpadu eurozóny?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Může, já myslím ještě pádnější možná důvod by mohl být vnitropolitická nejednota v Německu, kde vidíme, že opravdu jsou různé názory na to, jestli má Německo dále podporovat a sanovat ty slabší státy zvláště v evropské, v jižní Evropě, a to myslím, že by byl první takový ten hřebík do rakve, kdyby Německo vlastně nebylo akcescopné, kdyby se nestalo nebo pokračovalo ve své akceshopnosti

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vezmemeli v úvahu všechny ty aspekty, o kterých jsme hovořili, podle vás bude líp a kdy?

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Víte, to se může obrátit rychle, ale taky to může dlouho trvat, čili já bych spíš řekl, že nyní ta pravděpodobnost je, že ještě tak rok, rok a půl, dva roky budeme v situaci, kdy světová ekonomika a my s ní neporosteme příliš rychle. Na druhé straně, kdyby se, kdyby došlo k nějakým opravdu podstatným změnám pozitivním, ať už je to ze strany těch rychle rostoucích ekonomik, ať už je to v Americe, tak potom by se ta psychika trhu a investorů změnila z negativních v pozitivní, tak můžeme vidět velký rozkvět, protože ty investice, které jsou odkládané, by byly podstatné, rodiny, které odložily nákupy a které by je uskutečnily, by zvýšily poptávku, takže bychom se mohli velmi rychle dostat to konjunktury a de facto paradoxně jsou ty tyto právě psychická očekávání, která hrají obrovskou roli.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu profesor ekonomie Jan Švejnar. Já vám díky za váš čas. Na slyšenou.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, předseda řídící a dozorčí rady CERGEEI:
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu Radiožurnálu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: šče
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...