Jan Lebl

„Důležitý je každodenní kontakt s dětmi,“ nastiňuje Jan Lebl způsob, jakým se snaží porozumět dětskému světu. Někdy je spolupráce s dětmi narušena jejich negativními zkušenostmi z předešlých vyšetření nebo odběrů krve. Situaci ještě komplikuje tradiční bílý plášť. „V řadě zemí vystupují lékaři jako civilní osoby a plášť nenosí, což je pro kontakt s dětmi výhoda,“ domnívá se Jan Lebl.

Přelom v dětském myšlení nastává podle Jana Lebla v pubertě, která začíná u dívek mezi 10 a 11 lety a u chlapců mezi 12 a 13 lety. „Mění se schopnost abstrakce, adolescenti jsou schopni pohlížet kriticky na své okolí, ale myslí si, že jde o jejich unikum a že je tedy nikdo z dospělých nemůže pochopit,“popisuje s tím, že orientace v novém způsobu myšlení trvá dlouho. „Začíná tak hledání identity, které je příznačné pro celý život.“

Jan Lebl a Hanka Shánělová|foto: Šárka Ševčíková

Hanka Shánělová se Jana Lebla ptala na studijní výsledky adolescentů a neváhala otevřít i téma monogenního diabetu, kterým se její host zabývá. „Kromě I. a II. typu cukrovky existuje skupina poruch. Ta je způsobena odchylkou jednoho genu, která se v rodině obvykle dědí,“ vysvětluje. Rozpoznání tohoto typu cukrovky pak může výrazně pomoci zvýšit kvalitu pacientova života. „Může brát jen léky nebo třeba ani není léčba potřeba,“ dokládá Jan Lebl.

Ve vysílání se mluvilo také o epidemii obezity, která postihla děti v USA i Evropě. Jak se tomuto trendu bránit? Vyroste z obézního dítěte obézní dospělý? A bude se kvůli obezitě zkracovat průměrná délka života? I na tyto otázky odpověděl Jan Lebl. Pokud jste o rozhovor přišli, můžete si poslechnout jeho záznam.

Jan Lebl|foto: Šárka Ševčíková

Záznam celého rozhovoru s Janem Leblem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.