Jakub Langhammer

Podle Jakuba Langhammera sice nemůžeme zabránit spádu srážek, ale můžeme předpovědět a do jisté míry ovlivnit chování vody v krajině. V podhůří, kde je spád vody nejrychlejší, bychom neměli vodě stavět překážky, například mosty nebo domy blízko řeky. „V nížinách je třeba respekt. Ploché části údolí vznikly následkem častých povodní. Je tedy dobré nechat prostor vodě a minimalizovat lidskou činnost,“ domnívá.

Vzápětí Hance Shánělové potvrdil, že jsme nepoučitelní. „Historické zkušenosti jsme s rozvojem současné civilizace odsunuly do pozadí,“ popisuje Jakub Langhammer. Lidé staví domy v ohrožených oblastech, staví bytelné hráze, ale voda si svou cestu stejně najde, proto můžeme některé vesnice ochránit jen do určité míry.

Jakub Langhammer z Přírodovědecké fakulty UK|foto: Šárka Ševčíková

Hanka Shánělová se ptala nejen na letošní povodně, ale na povolání hydrologa a jeho nejdůležitější úkoly. „Hydrolog sleduje stav toků. Prostřednictvím monitorovacích stanic můžeme téměř on-line sledovat změny hladiny vody v tocích,“ upřesnil posluchačům Jakub Langhammer. Hydrolog sice zůstává v kontaktu s přírodou, ale k jejímu zkoumání používá moderní přístroje. Práce hydrologů však zahrnuje také předpovídání vývoje a varování před kritickými situacemi, jakými jsou právě povodně, nebo sledování kvality vody.

Jakub Langhammer odpověděl i na řadu posluchačských otázek. Chcete-li se dozvědět, jak pracovali hydrologové v minulosti nebo meandry? Hrozí nám nedostatek pitné vody? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte při poslechu audio záznamu.

Hydrolog Jakub Langhammer|foto: Šárka Ševčíková

Záznam celého rozhovoru s Jakubem Langhammerem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.