Jako kouč jsem největší debakl zažil ve Vrchlabí. Gólových přestřelek ale ubývá, přiznává Procházka
Kdy schytal Martin Procházka během kariéry největší gólový výprask v pozici hráče, ale i v pozici trenéra? Co vyvedl jeden z fanoušků při zápase Českých Budějovic s Libercem? Jak moc se proměnila podoba přesilových her a oslabení? Proč dřív padalo více gólů a byly gólové přestřelky častější? Co si olympijský šampion z Nagana myslí o odchodu trenéra Miloše Holaně z lavičky Vítkovic? Další nabitý díl pořadu Čistá hra je k poslechu.
O víkendu sportovním prostředním zahýbalo fotbalové utkání ve Zlíně, kde v duelu s Mladou Boleslaví padlo 14 branek (nejvíce v historii samostatné české fotbalové ligy). Martine, jak vnímáš gólově bohaté zápasy v hokeji? Baví tě to z fanouškovského pohledu nebo si spíš říkáš, co tam ty obrany vyvádí?
Pro fanoušky se na to dobře kouká. Zvlášť pokud se zadaří domácímu týmu. Na druhou stranu si myslím, že pokud tým vede třeba šest nula, tak potom už poleví a není tam od toho, aby soupeře úplně zesměšnil a nasázel mu třeba patnáct gólů. V mládežnických kategoriích to tak není, ale v dospělém hokeji pak už tým prostě poleví.
Co jsi říkal na ten fotbalový výsledek Zlína s Mladou Boleslaví 5:9?
Samozřejmě jsem se tomu zasmál. Nevím, kde ty obrany byly, protože 5:9 je hodně i na okresní přebor, natož na nejvyšší soutěž.
Pokud se takové gólové dostihy dějí v hokeji, tak to musí hráče dost bavit, ne?
Brankáře to určitě baví nejvíc (smích). Ne, prostě to baví hráče, protože tam ty góly pak někdy padají úplně sami.
Čtěte také
Jak se díváš na to, že někdy trenéři brankáře odvolají, ale týmu se v zápase prostě nedaří a on se do brány ještě vrátí, není to demotivující?
To se stane málokdy. Většinou vystřídají jednou a pak už tam nechají v tom vykoupat toho druhého. Když jsem trénoval Řisuty ve třetí lize, tak jsme ve Vrchlabí v jednom zápase prohrávali po první třetině 0:1, tak jsem kluky pochválil. Říkal jsem jim, že skvěle plníme pokyny, brankář chytá, ale my ten zápas prohráli 15:0 a za stavu 13:0 už se křičelo dvacet, dvacet. Za pochvalu po první třetině jsme za odměnu dostali takový příděl.
V posledních letech ale v české extralize gólových přestřelek ubývá. Je to tím, že týmy hrají spíše opatrnější hokej?
Povede se to už jen párkrát za sezonu. Jsou kvalitnější brankáři, systému propracovanější, není to tak otevřené a výsledek třeba 6:3 už teď ani není tak častý.
Emoce na stadionu
Petře Tomášku, co se stalo v extraligovém zápase Českých Budějovic s Libercem?
Fanoušek spadl na lavičku a při odchodu rozhodčích do kabiny je tak trochu slovně napadl a snad i fyzicky. Vedení extraligy nejdříve udělila pokutu 90 tisíc korun Budějovicím za napadení rozhodčího a vhazování předmětů na led. Klub podal proti rozhodnutí odpor a disciplinární komise snížila pokutu na polovinu.
Fanoušek se k prohřešku sám přihlásil a řekl, že si tu pokutu odpracuje. Nyní má na sobě vestu a chrání šatnu rozhodčích, aby se do ní nikdo nedobýval a chrání rozhodčí, když jdou z ledu do šatny.
Martine, co říkáš na emotivní okamžiky na zimních stadionech?
Vždy to bylo vyhrocené. Doba se ale posunula a už málokdy vidíme, že by rozhodčí byli napadeni. Dřív bylo standardní, že fanoušci zaházeli led zapalovači, penězi atd. Teď už ale fanoušci vyspěli.
Chodí si někdy během přestávky do šatny hráč nebo trenér něco vyříkat s rozhodčím?
Určitě. Nedávno jsem mluvil se šéfem rozhodčím Vladimírem Pešinou a říkal, že se to stává i nyní. Prostě někdo o přestávce rozrazí dveře.
Čtěte také
Přiletělo na tebe někdy něco z hlediště při zlobě fanoušků?
Musel bych se vrátit ke Světovému poháru 1996 v Praze v holešovické areně, kde jsme prohráli se Švédskem 3:0. Fanoušci na nás naházeli plné plechovky piva. Nebyl jsem úplně trefený, ale létalo to kolem nás.
Ve Vsetíně nás jako hráče Kladna zase polévali pivem. Emoce tam byly velké, ale při vzpomínce je to vždy už jen úsměvné. Bylo super, jaká atmosféra tehdy panovala.
Změny v přesilovkách a oslabeních
Jak se změnila podoba přesilovek a oslabení od doby, kdy jsi hrál ty?
Změna je veliká. Pamatuji si na dobu, kdy se hrálo standardně s dvěma obránci na modré čáře, hodně v rozích. Hrálo se buď dole u branky, kdy útočníci nevyužívali ani obránce, ale když se to nedařilo, tak se to naopak hrálo nahoru a šlo o jednoduchou střelbu. Dřív šlo jednoduše od obránce prostřelit kotouč až ke gólmanovi. Dřív tam bylo mnohem větší procento úspěšnosti přesilovek a na Kladně jsme hodně zápasů vyhrávali jen díky nim. Z pěti přesilovek v zápase jsme byli schopní dát tři nebo čtyři góly, v současné době, když dá tým z pěti pokusů jeden gól, tak říkáme, že konečně se něco povedlo.
Přijdou mi přesilovky v poslední době takové sterilní, statické.. Je to tak?
Pořád jde o stejný rukopis, stejnou nahrávku nebo o střelu od modré čáry, která není ani připravená. Dřív se to prostě hrálo až do prázdné brány a to teď tolik nevidíme. Jinak se hraje i oslabení. Padalo v nich dříve i hodně gólů, protože se hráč obránci snažil vypíchnout puk, ujet a dát gól. Rád jsem na oslabení chodil. Nyní se hodně blokuje, kdy hráč stojí tři, čtyři metry před obráncem, který stříli z voleje, ale trefí právě bránícího hráče. Smekám před bránícím hráči, protože já bych to v té době určitě neudělal.
V oslabení je schopen udeřit i Tomáš Plekanec. Je to tím, že je z té staré školy a snaží se puky vypíchnout?
On se snaží obránce dostat pod tlak nebo vidí, že přihrávka, která na něj směřuje, je špatná, tak dopředu už přemýšlí. Po nahrávce od spoluhráče mezi červenou a modrou čárou ujíždí a dává gól.
Nedávno v zápase NHL hokejisté Philadelphie skórovali v jednom oslabení dokonce dvakrát. Jak raritní to je?
Záleží na tom, v jaké fázi utkání to je. Třeba tým, který potřebuje dát gól, víc otevře hru. Myslím si, že se nám povedlo také dát dva góly v oslabení.
Z pozice trenéra by jsi na oslabení vysílal i hvězdné útočníky svého týmu?
Většinou jsou určené dvě pětky na přesilovky, které ví, jak by to měli hrát a mají to nacvičené. Stejně tak se určují dvě pětky na oslabení. Dřív chodila první, druhá i třetí formace na přesilovky i oslabení.
Dnes je to jiné a když se hraje v zápase víc přesilovek a oslabení, tak někteří hráči nechodí na led a vypadnou z tempa. Třeba po sedmi minutách pauzy toho na ledě moc neukážete. Každé období v těch nestandardních situacích má svoje pro a proti.
Už to ani nikdo moc nechodí rozehrávat za bránu..
Taky mi to trochu chybí. Když to hráč umí, najde tu skulinku a v pravý moment pošle přihrávku, tak je to platné. Teď spíš vidíme střelbu od modré, kdy obránce cíleně střílí metr od branky, kde je připraven hráč na teč. Je to jiná doba.
Dotaz posluchače: Martine, co říkáš na rezignaci Miloše Holaně na pozici kouče Vítkovic?
Miloš Holaň má vždy vysoké nároky a myslím si, že některé hvězdy v týmu to nebyly schopné akceptovat. Radši tak Miloš dá prostor někomu jinému. Těžko říct, kdo by ho mohl nahradit, zda tam mají připraveného někoho z juniorky nebo tak. Je tam Šimíček s Trnkou a možná to s tou pozicí tak i zůstane.
Zažil Martin Procházka nejgólovější zápas v extralize, kdy Kladno porazilo Jindřichův Hradec 13:4? Co je nejlepším lékem na potupnou porážku? Co ukazují nové statistiky NHL EDGE? Poslechněte si Čistou hru a poslouchejte každý zápas hokejové extraligy. V úterý 24. října od 18:00 duel Liberce a Karlových Varů a v pátek 27. října kompletní 14. kolo.
Související
-
Procházka: V Litvínově mají malou šatnu pro hosty a nejlepší klobásu. Atmosféra tam byla vždy skvělá
„Jsou tam dvě nebo tři sprchy, jeden záchod a pro hostující týmy těsné šatny. Domácí mají kabinu odpovídající extraligové úrovni,“ říká Procházka o stadionu v Litvínově.
-
Gólmani chtějí mít svůj klid, často ale bitku vyprovokují, hodnotí Procházka
Koho zařadit mezi agresivní brankáře? Kdo je největším překvapením hokejové extraligy? A proč se nedaří Vítkovicím? Uslyšíte v Čisté hře Martina Procházky.
-
Procházka: Klobouk dolů před hráči, kteří při kariéře vystudují vysokou školu. Já to nedal
Studium a profesionální kariéry hokejisty. Jde to dohromady? U některých hráčů, kteří se prohánějí po extraligových stadionech rozhodně ano. Kdo to umí? Čistá hra odpoví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.