Jak zní Sudkovy fotografie? Julian Anderson na jaře uvede symfonii Pražská panoramata

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josef Sudek s kamerou, Praha, 1967
0:00
/
0:00

V Česku nikdy nebyl, ale zná ho mnohem lépe než drtivá většina Britů. Prahu nikdy nenavštívil, ale zamiloval se do ní a dokonce o ní skládá symfonii. Hudební skladatel Julian Anderson patří mezi nejvýraznější autory své generace. Na jaře bude mít v pražském Rudolfinu premiéru jeho symfonie Pražská panoramata.

Nápad na symfonii díky knize

Myslím, že to bylo v roce 2005. Byl jsem na výstavě fotografií a ve skleněné vitríně tam ležela veliká kniha panoramat Josefa Sudka. Úplně jsem se do těch fotek zamiloval,“ vzpomíná padesátník Julian Anderson.

Mnoho let poté, co propadl kouzlu Sudkovy knihy a získal její výtisk do své knihovny, stanul v čele České filharmonie Semjon Byčkov. Coby předního anglického skladatele požádal Juliana, jestli by pro něj něco většího nenapsal.

Zavolal jsem mu s tím, že napíšu symfonii o Praze. On na to, nemusíš skládat o Praze jen proto, že vedu Českou filharmonii. Ale to vůbec nebylo kvůli němu. To bylo kvůli té knize Sudkových fotografií,“ vrací se zpátky.

Nad těmi snímky jsem uslyšel hudbu

Knížka, o které je řeč, je Praha panoramatická, která poprvé vyšla v roce 1959. Podruhé až v roce 1992. Považuje se za Sudkovo mistrovské dílo, mezi sběrateli stále velmi ceněné.

Čtěte také

Ty fotografie pořizoval Sudek speciálním aparátem, který byl už tehdy muzeálním kouskem. Na fotkách jakoby se ztrácela perspektiva, každičký detail je přitom ostrý. Od prvního okamžiku jsem byl těmi snímky fascinován. Když jsem je viděl poprvé, měl jsem pocit, že každá fotka vypadá jako orchestr. Okamžitě jsem ve své fantazii slyšel hudbu,“ popisuje Julian tvůrčí proces.

Inspirace českou kulturou

A připouští, že pozorní posluchači mohou zaznamenat inspiraci českou hudbou. S ní totiž od útlého mládí vyrůstal. „Můj otec miloval Dvořáka a Smetanu. Od mých tří let zněl u nás doma svatováclavský chorál. Měli jsme doma ohromnou sbírku gramofonových desek vydaných Supraphonem. Na obalech byly vždycky krásné fotografie, například Prahy,“ vypráví.

Čtěte také

Vzpomínám si, že u jedné takové fotky bylo latinsky napsáno: Praha, královna hudby. To se mi líbilo. V pubertě jsem objevil Janáčka a Martinů a když jsem začal sám skládat hudbu, to vše mně zcela jistě inspirovalo,“ popisuje svou hudební genezi.

Premiéra na jaře

Mezi vyprávěním o českých skladatelích zmiňuje Julian i výtvarné umělce, jako je Lada, Mucha nebo Slavíček. Skoro se nechce věřit, že v České republice nikdy nebyl. Byť to prý plánoval nejméně dvacetkrát.

Naposledy na jaře roku 2020, těsně před začátkem pandemie. Hudební ukázky jsou elektronickou simulací dosud neuvedené symfonie Pražská panoramata. Českou premiéru bude mít na jaře v Rudolfinu.

autoři: Jaromír Marek , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související