Zázračný Mozart? Vážná hudba ulevuje při epilepsii a pomáhá i s vývojem dítěte, prokázali vědci

Vědci od 90. let stále zkoumají takzvaný Mozartův efekt. S vážnou hudbou a jejím vlivem na léčbu experimentují i lékaři v různých oborech. Třeba letos v únoru tým vědců z Brna publikoval rozsáhlou studii o Mozartově efektu v prestižním časopise European Journal of Neurology.

Prokázali totiž, že mozek epileptických pacientů reaguje rozdílně při poslechu hudby Mozarta a Haydna. Na studii tým neurologa Ivana Rektora pracoval několik let. Mluvil o ní před časem také na vlnách Českého rozhlasu.

Čtěte také

Léčit epilepsii Mozartem? To bylo na mě moc silné kafe, vzpomíná neurolog Ivan Rektor

„Je to na pomezí takzvané alternativní medicíny. Mozartem léčit epilepsii? To na mě bylo silné kafe. Ale spočítali jsme to a zjistili, že to tak skutečně vypadá. Dochází ke statisticky signifikantnímu snížení počtu výbojů při poslechu Mozarta, a ne Haydna.“

Mozartův efekt

Mozartův efekt popsala lékařka Frances Rauscherová v roce 1993. Zjistila, že vysokoškoláci po poslechu deseti minut Mozartovy sonáty pro dva klavíry dosahují lepších výsledků při testu prostorové inteligence než v případech, kdy nic neposlouchali.

Zhruba od té doby proto těhotné ženy po celém světě pouštějí do svého břicha právě Mozartovy tóny za účelem zvýšit nenarozenému potomkovi IQ. Vliv na samotnou inteligenci sice vědci neprokázali, ale jisté je, že vážná hudba má na děti příznivý vliv.

Koncerty vážné hudby pro děti

Dokazují to koncerty klasické hudby pro děti s rodiči. V Česku je jako jeden z mála organizuje projekt Filharmoniště. „Pomáhá jim to v koncentraci, to je asi největší plus. Rozvíjí je to psychomotoricky. Ve Filharmoništi hodně dáme i na společný zážitek, který může vážná hudba velmi podpořit,“ říká jedna z organizátorek Helena Bartošová. „Celý program dáváme dohromady tak, aby to dávalo smysl, aby se děti mohly rozřádit i uklidnit. Všechny tyto emoce vážná hudba nabízí.“

Při koncertech také zjistili, že různé nástroje vyvolávají u dětí rozdílné nálady. „Ve chvíli, kdy tam máme výše znějící smyčcové nástroje – housle, violu – je koncert krásný a pozvolný. Měli jsme zkušenost i s hlubšími tóny, například z kontrabasu. a tam jsme zjistili, že se u dětí probouzejí nižší pudy.“

Podle Heleny Bartošové má u dětí velký úspěch i harfa, housle nebo dechové nástroje. Ukázalo se také, že děti, které k nim odmalička chodily, vydrží ve vyšším věku bez problémů sledovat také klasický koncert pro dospělé.