Málo se usmíváte na děti? Můžete jim vtisknout negativní pohled na svět, upozorňuje psycholog

19. listopad 2021

Martin Dolejš z Univerzity Palackého v Olomouci zkoumá účinky lidského úsměvu. „Experimentem jsme dokázali, že úsměv je nakažlivý. Pokud se budete spontánně usmívat, máte vyšší pravděpodobnost, že vás lidi budou vnímat jako vřelejšího a budou s vámi chtít komunikovat. Budete pro ně důvěrnější,“ vysvětluje. Jak dlouho se vydržíme upřímně usmívat a jak na první pohled poznat falešný úsměv?

První úsměv, který se objeví na tváři dítěte, se objeví už v prenatálu. Je to tak?

Ano. Zobrazovací metody umožnily výzkumníkům zjistit, že první úsměvy se objevují někdy ve 23. týdnu vývoje plodu.

Jak důležitý je ve vztahu matka–dítě úsměv?

Podle mě je to ten nejdůležitější komunikační prostředek po porodu dítěte. Matka s ním díky tomu navozuje vztah důvěry a dítě zjišťuje, že pro něj svět není nebezpečný.

Čtěte také

Jinými slovy, když moje matka bude věčně zachmuřená, protože má starosti, trápí se, je nešťastná, tak to se mnou jako s dospělým člověkem do budoucna něco udělá?

Můžete třeba mít strach z komunikace s ostatními lidmi, můžete se na svět dívat negativně a možná nedokážete úsměv používat adekvátně v různých situacích a dávat si ho sám pro sebe.

Nejnakažlivější ze všech druhů emocí, které se na nás projevují zvenku, je prý zívání. To je jednička a úsměv je tedy dvojka?

Nikdy jsem nezkoumal, co je první, ale s tím zíváním máte pravdu. Mám jednoho kamaráda a ten velmi často ze srandy využívá tuto taktiku a zkouší tento experiment. Myslím si, že úsměv bude hned za tím. Když se dokážeme usmát v kolektivu, tak úsměv jednoduše přenášíme dál. Krásně je to vidět třeba v divadle – když se začne smát jeden posluchač, tak je to nakažlivé a za chvíli se směje celé obecenstvo.

Kolik takových lidí s nakažlivým smíchem v populaci je?

Myslím, že všichni můžeme nakazit ty ostatní. U některých je to jednodušší, u některých to bude složitější, ale myslím si, že každý člověk je schopný přenést úsměv na jiného člověka. Úsměv nás nic nestojí a druhým lidem může přinést hodně.

Dívala jsem se na vaši práci o úsměvu a zjistila jsem, že když budeme dělit úsměv a smích, existuje osmnáct druhů úsměvu…

Čtěte také

Ano, ale většina psychologů a výzkumníků rozděluje úsměv na dva typy – na falešný úsměv, u kterého je pozorovatelný pohyb mimických svalů okolo úst, je vůlí ovladatelný a využívá se třeba v interakci zákazník–klient. Druhému se říká Duchennův úsměv, podle neurologa, který ho popsal. Je spontánní a kromě svalů okolo úst se zapojují i svaly okolo očí a člověk ho používá ve chvíli, kdy prožívá příjemné emoce.

U falešného úsměvu je vidět asymetrie. Lidé, kteří používají falešný úsměv, mají většinou levý koutek úst výš než pravý. Dalším znakem jsou oční svaly, jiskra v očích, gestikulace, intonace hlasu a další prvky, které identifikují, jestli se jedná o falešný, nebo spontánní úsměv.

Můžeme si falešným úsměvem navodit pozitivní emoce? Jak se na nás po psychologické stránce podepisuje nošení roušek? A proč si Martin Dolejš myslí, že příští generace se budou léčit ze závislosti na robotech? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná , vma

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.