Dopady pandemie na psychiku lidí budou výrazné. Roste depresivita a úzkostné poruchy, říká psychiatr
Psychiatr a neurobiolog Jiří Horáček se ve své knize Vědomí a realita věnuje tomu, jak náš mozek vnímá realitu. Povídal si o ní na jaře 2021 s Lucií Výbornou. „Vědomí je to, co prožíváme. Je to schopnost prožívat svět v jeho kvalitách,“ vysvětluje Horáček. „Těžko říct, jestli existují lidé s rozšířeným vědomím, ale existuje mnoho stavů, kdy se do vědomí dostává více stimulů,“ popisuje. Kde jsou v mozku emoce? A je moudré zbavovat se vlastního ega? Poslechněte si rozhovor.
Když vámi cloumají emoce, řešíte vztahy, rozčiluje vás politika, jak moc dokážete být jako vědec nad věcí, když víte, co se právě v mozku děje?
Jsem přesvědčen o tom, že když má člověk možnost podívat se na své problémy z širšího rámce, skutečně to může pomoci a může to snížit naléhavost problémů. A dokonce se domnívám, že mnoho problémů, které považujeme za obtížně řešitelné nebo neřešitelné, najednou být řešitelnými. Dají se nahlédnout nově a dají se řešit.
Kdy jste naposledy procházel nějakou hlubokou emoci?
Dnes ráno. Každý prochází hlubokými emocemi a je to v pořádku. Emoce jsou něco, co dává našemu životu smysl a směřování. Emoce jsou staršně důležité, dokonce i ty negativní.
Naše činy a rozhodnutí ovládají emoce. Řekl jste: „Je to trik, který nám příroda dala, abychom uvěřili, že život má smysl. Vytvářejí iluzi, že jednou bude líp.“ Žiju ve falešném světě, když chci věřit tomu, že bude líp?
Tak žijeme všichni, to je v pořádku. V té knize to píšu v kontextu otázky, jak by se člověku existovalo, kdyby emoce neměl. Na tuto otázku je jednoznačná opověď. Některé psychické nemoci se projevují oploštěním schopnosti emočně prožívat.
Čtěte také
Když nemáme schopnost emočně prožívat, nemáme schopnost být odměňováni a ztrácíme schopnost se těšit na odměnu. Že něčeho dosáhnu, že budu mít úspěch, že vylezu na kopec, napíšu knihu…
Když se člověk podívá na svůj život, zjistí, že je o druhém zákonu termodynamiky – spějeme k rozkladu, ke smrti, k rozpadu. Díky tomu, že plujeme na vlně emocí a očekávání, trvale se na něco těšíme.
Bude možné někdy přesunout lidské vědomí do stroje? A co se v mozku děje při meditaci? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Deprese a úzkosti v době pandemie. Na péči psychologa mohou pacienti čekat až několik měsíců
V Česku přibývá lidí, kteří mají kvůli koronaviru psychické problémy. Na odbornou pomoc ale čekají i několik měsíců.
-
Za rok stát odebere rodinám 1700 dětí, pouze pět procent je skutečně ohroženo, varuje psycholog
Profesor lékařské psychologie Karel Ptáček usiluje o změnu přístupu k zanedbávaným dětem. Nejčastějším řešením je odebrání dítěte, upozorňuje. Jen pět procent je ohroženo.
-
Proč zapomínáme? Lidský mozek je jako počítač, říká Dana Steinová, odbornice na paměť
Že si už zase nemůžete na něco vzpomenout? Podle Dany Steinové zřejmě můžete být v klidu. „Stává se to už lidem ve 20 letech, jde o fenomén ‚mám něco na jazyku‘.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
