Jak zastavit metastázy včas? Vědci hledají mechanismus, který ovlivňuje rakovinné bujení v játrech

„Teď bych měl být schopen izolovat játra našeho myšího modelu. Pak od sebe oddělím jednotlivé laloky,“ popisuje vědec Berwini Endaya, jak postupuje při přípravě výzkumných vzorků.

Jaterní vzorky pro molekulární analýzu|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Jeho kolegyně, doktorandka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Andrea Brožková má už v krabičce připravené vzorky, které vědci před chvílí odebrali v suchém ledu. „Použijeme je následně na molekulární analýzy, takže jsme je nasekali na malé kousíčky,“ vysvětluje.

„Druhý typ vzorků je zmražení celého toho laloku do montovacího média. Je to malý čtvereček, ve kterém jsou zamražena játra. Následně ho budeme řezat přístrojem na tenké řezy a mikroskopovat,“ doplňuje.

Zázračná regenerace

„Játra jsou velice zajímavý orgán, protože – a to věděli už staří Řekové, podle legendy o Prométheovi – regenerují, dorůstají,“ vysvětluje vedoucí Laboratoře molekulární terapie Jiří Neužil.

Andrea Brožková, Berwini Endaya a Jiří Neužil v laboratoři vědeckého centra BIOCEV ve Vestci u Prahy|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Například když vezmeme myš a odstraníme jí dejme tomu jednu třetinu jater, tak ta játra dorostou během sedmi dnů! Během sedmi dnů se vytvoří odhadem půl miliardy nových buněk.“

Tým Neužilovým vedením by teď rád zjistil, jak spolu komunikují buňky jaterní a nádorové, například metastázy kolorektálních nádorů. „Hrozně nás zajímá, jakým způsobem si tam v uvozovkách povídá ta nádorová buňka, která tam přišla z primárních nádorů, s tou buňkou jaterní.“

Játra pod „lupou“

Kromě jater z myších modelů mají vědci díky spolupráci s chirurgy z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze k dispozici také pacientské vzorky od lidí, kterým lékaři odstranili kvůli metastázám část jater. Zkoumají je v přístroji zvaném fenocyklér.

Fenocyklér umožňuje identifikovat až 100 klíčových markerů na vzorcích jaterní tkáně|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Po obarvení tkáně pomocí různých protilátek na různé proteiny můžeme na té tkáni vidět řadu proteinů v jednotlivých buňkách,“ ukazuje biochemik Jiří Neužil na velkém monitoru počítače řez jaterní tkání. Je doslova posetá nejrůznějšími barvami

Práci s přístrojem, který je propojený také s mikroskopem, si pochvaluje i vědec Berwini Endaya: „Tohle je skutečně skvělý přístroj, můžeme díky němu vidět až 100 markerů a identifikovat tak všechno, co nás zajímá. Máme tu markery nádoru, mikrometastáz, můžeme si označit fibrotickou i zdravou tkáň jater a také buňky imunitního systému.“

8 fotografií

Pochopení jako cesta k prevenci

Vědci díky tomu mohou porovnávat metabolismus jednotlivých buněk.

„Můžeme si zjistit, jaký metabolismus je v nádorové buňce a v sousední buňce jaterní, a vidět, jak se liší anebo jak se podobá. A na základě toho zase můžeme usoudit, jestli tam jsou nějaké dráhy metabolické, které propojují ty dvě odlišné buňky,“ přibližuje biochemik Jiří Neužil.

Čtěte také

Každý třetí Čech má ztukovatělá játra. Bez změny životního stylu hrozí cirhóza i rakovina

„Když to pochopíme, budeme mít možnost se nad tím zamyslet a říci si, jestli na některé ty dráhy, které tam objevíme, můžeme zacílit malými molekulami nebo nějak geneticky. A tím pádem zabránit, aby se z mikrometastází nestaly velké metastázy, protože ty potom způsobí potenciální smrt pacienta.“

Výzkum pacientských vzorků je teprve na počátku. Vědci věří, že by se díky němu mohla léčba pacientů s nádory v játrech v budoucnu změnit. Co konkrétně by to mohlo přinést v běžné praxi? Poslechněte si rozhovor se Zdeňkem Krškou, přednostou 1. chirurgickou klinikou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, v záznamu celého Magazínu Experiment.