Indiáni se stále potýkají s následky násilné kolonizace, popisuje nelehký život Lakotů lingvista Jan Ullrich

„Zpočátku byla moje lakotština zdrojem obveselení,“ přiznává světový expert na lakotštinu Jan Ullrich. Lakotštinu se totiž začal učit ze starých materiálů sestavených misionáři v polovině 19. století. „Jednak zaznamenali jazyk, který byl ve 20. století archaický a také v něm udělali mnoho chyb. Spoustu věcí jsem se kvůli tomu naučil špatně,“ směje se.

Lakotština byla souhra okolností. Zajímala mě historie domorodých Američanů, když jsem byl na gymnáziu, dostaly se ke mně knihy, které měly úryvky lakotštiny. Jazyk mě natolik oslovil, že už mě to nepustilo a později jsem tomu uzpůsobil kariéru.lingvista Jan Ullrych

S necelými deseti tisíci korunami si pořídil Jan Ullrich jednosměrnou letenku a v roce 1992 odletěl do USA. Opálený mladík s havraními vlasy rychle zapadl. „V době, kdy jsem tam přijel jako mladý člověk a díky tomu, že jsem se byl schopen domluvit s nimi jejich jazykem, tak mě dokonce jedna z rodin adoptovala. Později, když jsem začal být aktivní v revitalizaci a dokumentaci jazyka, jsem dostal jméno Přicházející úsvit,“ vzpomíná Ullrich.

Vnímá sám sebe jako zachránce jazyka? „Já to takhle nevnímám. Lakotové jsou právem citliví, že někdo z venčí, dokonce běloch, že by pro ně něco udělal, něco jim zachránil. Žádný lingvista nemůže zachránit jazyk, jazyk si může každá komunita, každý národ zachránit tím, že se k němu vrátí, že ho bude používat.“

Okresy, ve kterých jsou lakotské rezervace, patří v průběhu celého 20. století k nejchudším okresům s nejnižší délkou života, velkou mírou sebevražd a alkoholismu. Současně jsou to indiáni, současně jsou to Američané se vším, co k americké společnosti patří, což je i velká otevřenost. Není problém navázat kontakt, dát se do řeči.lingvista Jan Ullrych

Indiáni jsou stále společnost potýkající se s následky násilné kolonizace

V průběhu 19. století se území Lakotů rozkládalo na dnešní Severní, Jižní Dakoty, Nebrasky, části Wyomingu, části Montany. Celkově jde o území o velikosti dnešní Francie. „Byl to kmen, který se živil lovem bizonů, takže z našeho pohledu to bylo velmi málo lidí, čítali 20 tisíc lidí na takové území,“ vysvětluje Ullrych.

Pro přistěhovalce šlo o území atraktivní z pohledu půdy i nerostného bohatství. Postupně jim území odebírali až byli nakonec násilně usazeni v rezervacích. Dodnes je to zdrojem velkého historického traumatu. „Jsou pyšní na to, že byli jedním z mála kmenů, který se postavil na odpor proti Američanům, současně si uvědomují, že násilná kolonizace tragicky poškodila jejich způsob života.“

Siouxové protestují proti stavbě ropovodu|foto: flickr.com , CC BY-NC 2.0, Dark Sevier

Proč se právě český lingvista stal tak oblíbeným? „Vědci od nich chtěli vzít zbytky jejich kultury, zakonzervovat, dát ji do muzeí, do lingvistických příruček. Naše organizace se snaží udělat alternativu převážně za účelem toho, aby byly pedagogické materiály pro indiány,“ vysvětluje Jan Ullrich.