Imunologie jako detektivka. „Člověk musí dávat věci do souvislostí, imunitní buňky máme všude,“ popisuje imunoložka Bartůňková
„Když se imunita obrátí proti nám, máme tzv. autoimunitní onemocnění. Jsou to chronická zánětlivá onemocnění, kde hraje hlavní roli popletená imunita, která si nás splete s vetřelcem a začne reagovat,“ vysvětluje Jiřina Bartůňková, přednostka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. S jakou vizí před 30 lety ústav spoluzakládala? Které nemoci do jejího oboru spadají? A jak výrazná je v imunologii česká stopa?
Alergie má genetický základ. Když jsou oba rodiče alergici a zvlášť když mají stejný projev, riziko pro dítě je až osmdesátiprocentní, vysvětluje profesorka imunologie Jiřina Bartůňková
Říkáte, že imunologie je přemýšlivý obor. Já si za tím neumím vůbec nic představit.
Čtěte také
Člověk musí dávat věci do souvislostí. V našem oboru je základem dobrá znalost interní medicíny. Tím, že imunitní systém je vlastně všude, může mít nejrůznější projevy. A právě dávání těch souvislostí dohromady je to, čemu říkáme přemýšlivý obor.
Takže imunologie je trochu detektivka.
Je to trošku detektivka. Zabere to hodně času povídat si s pacientem či pacientkou, probrat se jeho předchozími výsledky a podobně. Takže třeba na rozdíl od chirurgických oborů, kde musíte jednat hned a rozhodovat se hned, se do toho v imunologii musíte opravdu ponořit a vydedukovat správný směr.
Každý kousek těla je prostoupen nějakou imunitní buňkou
Přemýšlela jsem, kde imunita v našem těle sídlí, a dobrala jsem se dvou zásadních orgánů, a to je kostní dřeň a brzlík.
Ano, je to tak. Máme tzv. centra, která kdybychom přirovnali k nervovému systému, jako jsou to mozek a nervy. Mozkem imunitního systému je to, co jste říkala – kostní dřeň a brzlík. Tam všechny imunokompetentní buňky vznikají z takové jedné pramáti, kmenové buňce. A pak máme periferní lymfatické orgány, které tvoří uzliny, lymfatickou tkáň sliznic… Dá se říct, že každý kousek těla je prostoupen nějakou imunitní buňkou. Takže je máme všude.
Čtěte také
Co se stane, když se imunita obrátí proti nám?
Když se imunita obrátí proti nám, máme tzv. autoimunitní onemocnění. Jsou to chronická zánětlivá onemocnění, kde hraje hlavní roli popletená imunita, která si nás splete s nějakým vetřelcem a začne reagovat – ať už s mozkem, s klouby, s kůží nebo s dalšími orgány. Prakticky každý orgán může být postižen autoimunitou.
Můžete mi popsat, kam se imunoterapie posunula za těch 30 let, co stojíte v čele ústavu?
Před 30 lety imunoterapie, bavíme-li se třeba o nádorových onemocněních, prakticky neexistovala. Teprve někdy po roce 2010 byly schváleny první léky na principu povzbuzení imunitního systému, aby bojoval proti nádorovým onemocněním. Dneska je imunoterapie, zvlášť tzv. checkpoint inhibitory – to je taková speciální skupina léků –, standardní součástí léčby onkologických pacientek a pacientů a posouvá se do prvních linií.
Nádorová imunologie
Jak to vypadalo, když jste před 30 lety s vaší kolegyní zakládaly Ústav imunologie?
Jednak jsem byla tehdy nejmladší přednostka, zatímco dneska už jsem tam skoro nejstarší. (směje se) Na oddělení byla docela dobře fungující rutinní laboratoř, ale výzkumná část tam prakticky neexistovala. Měli jsme k dispozici jeden šestibitový počítač Olivetti a všechno jsme museli teprve začít shánět. Za ta léta jsme pracoviště vybavili špičkově pomocí různých grantů a dotací, takže výsledek je velmi hmatatelný.
Byla na začátku nějaká jiná idea, než je třeba teď po 30 letech v rámci celého Ústavu imunologie? Mysleli jste si, že budete dělat něco jiného, nebo se to nijak neproměnilo?
Čtěte také
Myslím, že jsme měli určitou koncepci, která se postupně naplňovala. Já jsem přišla do Motola po stáži ve Francii, kde jsem se účastnila léčby dětských imunodeficitů pomocí transplantace kostní dřeně. Tím jsem se zapsala do tohoto oboru, protože jsme tenkrát diagnostikovali jeden opravdu závažný imunodeficit a byla jsem před těmi 30 lety u transplantace pupečníkové krve.
Tím si mě v Motole všimli, protože předtím jsem 13 let dělala na 1. lékařské fakultě na Karlově náměstí, a nabídli mi místo přednostky tehdy vznikajícího Ústavu imunologie v Motole. Moje kolegyně Anna Šedivá se zrovna vracela z Ameriky, takže jsme se dohodly, že půjdeme obě do Motola. Problematiku imunodeficiencí si pak převzala hlavně Anička, protože je pediatrička a je to přece jenom pediatrická záležitost.
Od začátku jsme měli nádorovou imunologii a imunodeficity jako nosná výzkumná témata
Od začátku jsme měli nádorovou imunologii a imunodeficity jako nosná výzkumná témata. Kromě klinické praxe, která v našem oboru zahrnuje hlavně alergologii – různé senné rýmy, astma, vyrážky a podobně – také primární a sekundární imunodeficience. A výzkum byl hlavně na nádorovou imunologii.
Česká stopa
Čtěte také
Přispěla česká věda nějakým způsobem ke světovému poznání této disciplíny?
Určitě přispěla, i když byly do určité míry některé naše objevy nedoceněné. Zmíním třeba pana doktora Milana Haška, který objevil jev, kterému se říká imunitní tolerance. Za tu dostal Nobelovu cenu Peter Brian Medawar z Austrálie, ale při své inaugurační přednášce zmínil právě práce Haška z 50. let. Takže některé objevy byly opravdu nedoceněné.
Někteří kolegové a kolegyně emigrovali po osmašedesátém a také se uplatnili ve světové vědě. Například nedávno zesnulý pan profesor Emil Skamene z Montrealu, McGillovy univerzity. Takže česká stopa v imunologii je určitě velká.
Osm sourozenců z deseti zemřelo v dětském věku na různé infekce. V tomto je ten pokrok prostě obrovský
Jsme jako společnost dneska zdravotně odolnější než před těmi 30 lety, kdy vznikl váš ústav?
Čtěte také
Na to se také lidi ptají a většinou mají pocit, že naši předci byli zdraví, protože žili na venkově, měli biopotraviny a podobně, takže byli odolnější. Když se podíváte na statistiky, samozřejmě to tak není, protože dřív – ještě v 19. a na začátku 20. století – byla průměrná doba dožití nějakých padesát šedesát let, a dneska je osmdesát. Rozhodně tenkrát přežili silní jedinci, kteří se pak mohli dožít vysokého věku, ale osm sourozenců z deseti zemřelo v dětském věku na různé infekce. V tomto je pokrok prostě obrovský.
Je vhodné posilovat imunitu vitaminovými doplňky stravy? Jak velkou roli hraje zdravý životní styl? A jsou dnes děti náchylnější k alergiím než dříve? Poslechněte si celý rozhovor!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Hamás není žádná velká armáda. Jsou to spíš guerillové skupiny, přibližuje velvyslankyně v Izraeli
-
Příběh jsem vystavil modelově. Nešlo o tuto konkrétní Karolínu, říká režisér Sbormistra v reakci na kritiku
-
Láska k horám ji stála život. Dahlmeierová vešla do biatlonových dějin, brzy skončila a napsala knihu
-
Fotbalisté Plzně otočili odvetu na půdě Servette Ženeva. V dalším předkole narazí na Glasgow Rangers